You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
koordinovat agentury OSN a instituce brettonwoodského<br />
sytému takovým způsobem, aby se dohodla<br />
kolektivní reakce na potravinovou krizi. Operační skupinu<br />
tvoří 15 agentur, úřadů a programů OSN, Světová<br />
banka, MMF a WTO. Chybí jí však zdroje a stále není<br />
jasné, jakou roli by měla vůbec hrát.<br />
Operační skupina HLTF vytvořila v červenci 2008<br />
tzv. Komplexní rámec pro akci (Comprehensive Framework<br />
for Action, CFA). 14 Tento dokument odráží<br />
silné i slabé stránky komplikovaného složení skupiny:<br />
podařilo se v něm stanovit rozmanité příčiny, které<br />
přispěly ke krizi, a rovněž uvést několik důležitých<br />
doporučení. Na druhé straně však prosazuje makroekonomické<br />
politiky, které podlamují jeho vlastní<br />
doporučení. 15 Například zdůrazňuje význam investic<br />
do malých farmářů. Samozřejmě, pokud potravinová<br />
krize přinesla jeden důležitý poznatek, jak je zřejmé<br />
i ze zprávy Světové banky O rozvoji ve světě z roku<br />
2008, pak je to v mnohostranné diskusi přijatá shoda<br />
o důležitosti poskytnout malým farmářům politickou<br />
váhu. CFA tento bod vyzdvihla. Přesto však i nadále<br />
vybízela vlády k dokončení kola mnohostranných<br />
obchodních jednání v Doha a podporovala další financování<br />
programu Pomoc za obchod. Agenda jednání<br />
z Doha nemá prakticky co nabídnout zemím, které<br />
čelí potravinové cenové krizi. 16 Je totiž produktem jiné<br />
doby, jakkoliv nedávné, a jeví se nemístně ve změněné<br />
realitě napjatých zásob komodit, rozpolcenosti<br />
hlavních exportérů potravin ohledně obchodu a vážné<br />
úvěrové neschopnosti bank, která přispívá k tomu, co<br />
WTO očekává jako největší smrštění objemu světového<br />
obchodu od druhé světové války. 17<br />
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy přišel<br />
s jiným nápadem, takzvaným “Globálním partnerstvím<br />
pro zemědělství a dostupnost potravin”. Poprvé<br />
se tento nápad objevil v červnu 2008 na summitu Organizace<br />
OSN pro výživu a zemědělství (FAO), která<br />
jednala o záplavové krizi. V následujících měsících<br />
se nápadu chopili členové G8 a do popředí ji vynesla<br />
vláda Španělska, která předtím, než se v Madridu<br />
v lednu <strong>2009</strong> konalo zasedání o potravinové krizi, nechala<br />
kolovat dokument nazvaný “Madridský proces:<br />
K inkluzívnímu globálnímu partnerství pro zemědělství<br />
a dostupnost potravin”. Ten načrtl obrysy společného<br />
úsilí všech zúčastněných ke zvýšení efektivity boje<br />
proti hladu jak na lokální, tak světové úrovni.<br />
Iniciativě Globálního partnerství se nedá upřít potenciál,<br />
její směřování však zůstává nejasné. Původní<br />
Sarkozyho návrh představoval dalekosáhlou politicky<br />
orientovanou iniciativu, která by kromě vytvoření nových<br />
fondů poskytla vládám prostor pro vypracování<br />
světové strategie pro zajištění dostupnosti potravin,<br />
a to pod vedením skupiny mezinárodních expertů.<br />
Probíhající diskuse se zaměřovaly spíše na koordinace<br />
dárců a nechávaly stranou politické diskuse.<br />
Také neexistuje shoda na tom, zda by se toho měla<br />
chopit primárně skupina G8 nebo OSN. Dosud nebyl<br />
vypracován kalendář aktivit a chybějí také informace<br />
o dostupné finanční podpoře pro usnadnění procesu.<br />
Co dalšího je možné udělat?<br />
Neúspěšná snaha odstranit hlad je výsledkem politických<br />
rozhodnutí. Víme, jak provozovat udržitelnější<br />
zemědělství. Víme, jak lépe regulovat trhy. Víme, že zajištění<br />
dostupnosti potravin musí stavět na silné místní<br />
základně. Nové zemědělské a potravinové systémy by<br />
měly podporovat environmentální integritu, demokratickou<br />
svrchovanost, extrateritoriální zodpovědnost;<br />
měly by upřednostňovat místní potřeby a chránit spravedlnost<br />
a efektivitu tržních směn. 18<br />
Neexistuje jednoduchá ani jediná cesta, jak ukončit<br />
potravinovou krizi a transformovat zemědělství tak,<br />
aby uchránilo lidi od hladovění. Je zapotřebí krátkodobých,<br />
středně i dlouhodobých opatření. Do akce<br />
se musí zapojit široká skupina partnerů. Ti musí brát<br />
v úvahu řadu odvětví, včetně zemědělství, energetiky,<br />
financí, obchodu, životního prostředí a výzkumu<br />
a rozvoje. Rychlých výsledků lze dosáhnout například<br />
kontrolou tlaku, který vytváří poptávka po biopalivech<br />
(např. zrušením plánů pro využití biopaliv nebo trvání<br />
na mnohem užších kritériích tam, kde mají biopaliva<br />
veřejnou podporu), zvýšením a zkvalitněním humanitární<br />
pomoci, která upřednostní investice do místní<br />
a regionální výrobní kapacity, regulací spekulativní<br />
poptávky po zemědělských komoditách na budoucích<br />
trzích, přezkoumáním domácích omezení obchodu<br />
v zemědělství a zvýšením zemědělské produkce.<br />
Stejně důležitá je i druhá skupina akcí, jejichž<br />
efekty se projeví později. Ty musí vést k transformaci<br />
průmyslového zemědělství na spravedlivější,<br />
ekologicky udržitelnější a více místně řízený model.<br />
Mezi tato pomaleji působící opatření patří investice<br />
do infrastruktury a výrobní kapacity, které respektují<br />
místní produkci a zpracování, investice do výzkumu,<br />
zaměření pozornosti na místní kulturu stravování<br />
a spotřební vzorce, posílení institucí (včetně právních<br />
procedur a politické zodpovědnosti), přehodnocení<br />
zemědělské obchodní politiky, mnohem silnější regulace<br />
tržní síly (především nadnárodních korporací,<br />
které jsou aktivní v potravinovém systému), ustavení<br />
obilných rezerv s odpovědností veřejnosti a investice<br />
do obnovitelných zdrojů energie. Zásadně důležité je<br />
také ukončení obrovského plýtvání potravinami. Na<br />
Jihu je toto plýtvání důsledkem špatného skladování,<br />
nekvalitních silnic a další infrastruktury. Na Severu je<br />
to proto, že potravinový systém zde staví na nadbytku<br />
v každé fázi produkce, zpracování a distribuce potravin.<br />
V každém případě to lze a je třeba omezit.<br />
Potravinová krize je něčím víc než jen krátkodobým<br />
problémem, který lze zvrátit. Vlády musí současně<br />
vytvořit záchranné sítě pro hladovějící, investovat<br />
do udržitelné zemědělské výroby a začít řešit otázku<br />
přístupu k potravinám. Přístup leží z pohledu práva na<br />
dostupnost potravin v samém srdci tohoto problému,<br />
a rovněž je srdcem skutečné potravinové krize, která<br />
souží náš svět. n<br />
14 Dostupné z: .<br />
15 Pro kritickou perspektivu na CFA viz také Foodfirst Information<br />
& Action Network (2008).<br />
16 Viz Institute for Agricultural and Trade Policy (IATP) “Can Aid<br />
Fix Trade? Assessing the WTO’s Aid for Trade Agenda”, 22.<br />
září, 2006. Dostupné z: . “Seven<br />
Reasons Why the Doha Round Will Not Solve the Food<br />
Crisis”, květen, 2008. Dostupné z: . Také Trócaire. Briefing<br />
Paper: Implementing Aid for Trade (AfT) to Reduce Poverty,<br />
březen <strong>2009</strong>. Dostupné z: ; a Caliari, A. “Civil<br />
Society Perspectives on the Aid for Trade Debate,” v Njinkeu,<br />
D. a Cameron, H. (eds.), Aid for Trade and Development,<br />
Cambridge University Press: New York, 2007.<br />
17 Světová obchodní organizace (WTO). “WTO sees 9% global<br />
trade decline in <strong>2009</strong> as recession strike’, WTO tisková zpráva,<br />
23. března <strong>2009</strong>. Dostupné z: <br />
18 Viz: De la Torre Ugarte, D. a Murphy, S., “The Global Food Crisis:<br />
Creating an Opportunity for Fairer and More Sustainable Food<br />
and Agriculture Systems Worldwide.” Ecofair Trade Dialogue<br />
Discussion Papers, 11, 2008. Misereor & the Heinrich Böll<br />
Stiftung: Německo.<br />
Tematické články 20<br />
<strong>Social</strong> <strong>Watch</strong>
Change language