Pr´ıklady k predmetu Matematika 4
Pr´ıklady k predmetu Matematika 4
Pr´ıklady k predmetu Matematika 4
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Hledanou konstantu c tedy můžeme volit např. takto: c ∈ (0,3/2]. Horní mez pro konstantu c<br />
lze zvýšit vhodnějším rozdělením integrálu. Například volba<br />
∫ 1<br />
0<br />
u ′2 dx = 7<br />
18<br />
∫ 1<br />
0<br />
u ′2 dx + 11<br />
18<br />
∫ 1<br />
0<br />
u ′2 dx<br />
s uplatněním Friedrichsovy nerovnosti na první integrál vpravo by nás přivedla k c ∈ (0,11/6].<br />
Operátorová rovnice: najít takovou funkci u ∈ D(A), aby platilo<br />
Au = − sinx.<br />
10 Pozitivní definitnost operátorů,<br />
Ritzova metoda<br />
Doporučuji přečíst si text na začátku předchozí kapitoly a věnovat pozornost i obtížnějším<br />
příkladům 9.8 a 9.9.<br />
Příklad 10.1: Najděte pozitivně definitní operátor A (včetně definičního oboru D(A)) příslušný<br />
okrajové úloze<br />
(4x 2 − 4x + 8)u ′′ + (8x − 4)u ′ = −π cos 4 x, (14)<br />
u(0) = 0, u(π) = 0. (15)<br />
S použitím nalezeného operátoru napište okrajovou úlohu (14)-(15) jako operátorovou rovnici.<br />
Ukažte, že operátor je symetrický na D(A) a že pro každou funkci v ∈ D(A) platí (Av,v) ≥<br />
c‖v‖ 2 L 2 (0,π), kde c je kladná konstanta, tuto konstantu konkretizujte. Lze zaručit, že c > 6/5<br />
Ritzovou metodou pak najděte přibližné řešení okrajové úlohy s operátorem A. Ritzovu aproximaci<br />
hledejte ve tvaru w = asin x, kde a ∈ R. (Pro usnadnění výpočtů: ∫ π<br />
0 cos2 xdx = π<br />
∫<br />
2 ,<br />
π<br />
0 xcos2 xdx = π2<br />
4 , ∫ π<br />
0 x2 cos 2 xdx = π3<br />
6 + π 4 .)<br />
Řešení: Operátor Au ≡ −4 ( (x 2 − x + 2)u ′) ′ s definičním oborem<br />
D(A) = {u ∈ C 2 ([0,π]) : u(0) = 0 = u(π)}.<br />
Operátorová rovnice: najít takovou funkci u ∈ D(A), aby platilo (znaménka!)<br />
−4 ( (x 2 − x + 2)u ′) ′<br />
= π cos 4 x.<br />
Symetrie (integrace po částech, role okrajových podmínek 15 )<br />
(Au,v) = 4<br />
∫ π<br />
0<br />
(x 2 − x + 2)u ′ v ′ dx = 4<br />
Pozitivní definitnost (ve smyslu skript [2]) 16<br />
(Av,v) = 4<br />
≥ 7<br />
∫ π<br />
0<br />
∫ π<br />
0<br />
(x 2 − x + 2)v ′2 dx ≥ 4<br />
∫ π<br />
v ′2 dx ≥ 7 2 π 2 ‖v‖2 L 2 (0,π) ,<br />
0<br />
∫ π<br />
0<br />
(x 2 − x + 2)v ′ u ′ dx = (u,Av).<br />
(<br />
)<br />
min<br />
t∈[0,π] (t2 − t + 2) v ′2 dx<br />
15 V písemce je nutné konkrétně zdůvodnit, proč člen [ (x 2 − x + 2)u ′ (x)v(x) ] π<br />
je roven nule. Je to<br />
0<br />
důsledek rovnosti v(0) = 0 = v(π) zavedené v množině D(A), do níž patří jak u, tak v. Pozor, pro<br />
u ∈ D(A) obecně u ′ (0) ≠ 0 ≠ u ′ (π).<br />
16 Studenti by měli znát Friedrichsovu nerovnost (12).<br />
48