Jana Počtová • Jan Merta • Bestiář Isabely Fárové - Sanquis

genius lociBiblickésymboličnose prolíná městemVambeřice: vlevo Brána Gihonse sv. Floriánem a bazilikouv pozadí, vpravo hlavní schodištěvede poutníka terasovitěuspořádanou kalvárií k Bráněsoudunou měly redukovaný počet sedmi zastavení. Za jakýsi zárodek budoucích křížovýchcest v střední Evropě můžeme považovat kalvárský cyklus okolo kaple Božího hrobuv německém Zhořelci z přelomu 15. a 16. století. „Potom ale přišla reformace, kteráve střední a severozápadní Evropě do značné míry přerušila vývoj, vysvětluje historikVít Honys z univerzity v Ústí nad Labem. Další kalvárie se budovaly až za protireformace.První vznikaly na území Polska po roce 1600 (Kalwaria Zebrzydowska), v českýchzemích až za rekatolizace po třicetileté válce.Podle Víta Honyse nešlo v některých lokalitách jen o ideologický boj proti protestantům:„Ač si myslíme, že v 17. století už byli všichni přesvědčenými křesťany, úplněto tak nebylo. Zřejmě stále dožívaly pohanské archetypy a lidé se ještě obávali divokékrajiny, včetně mýtických sil v ní přebývajících. Vztyčení křesťanského kříže na návršípro ně bylo symbolem záštity a ochrany. Když například zřídili poutní místo na návršízvaném Gottesberg u severočeských Verneřic, vedlo to podle lidových pověstí k odchodutrpaslíků, v této hoře přebývajících.”Foto: Günter BartošKapličky u ÚštěkuPosvěcení krajiny je i jejím polidštěním, zkulturněním. To se nám předvádí v plnékráse na vrchu Ostré nedaleko Úštěku. I když je příroda Českého středohoří působivásama o sobě, silueta dvou kaplí, rafinovaně umístěných na příhodném kopci, obohacujejejí přirozenou krásu ještě o architektonickou dominantu. Až na místě zjistíme,že mezi dvěma kaplemi stojí v pozadí ještě třetí, menší kaple Božího Hrobu, která seuž při pohledech z dálky tolik neuplatňuje, protože časem přišla o věžičku. Působivýbarokní koncept areálu doplňuje dominantně umístěné osové schodiště s podestamia sochařskou výzdobou, která je dnes torzem. Nedávno se zjistilo, že dolní podesta je37