cestyŘíká se, že člověka utvářejí živly, které ho obklopují.Na Lofotech i Vesterálech se střetávají oba důležité živly, jež naši pýchua sebevědomí patřičně korigují: vysoké štíty hor se tu protínají s mořem.Je to místo, kde pokora má hlubokou platnost. Je to místo, kde můžeme býtzcela sami, ale rozhodně se nemusíme cítit osamoceni.Možná i tak by se dal definovat ráj.Moje cesty za prastarými rituálními památkami Evropy i pedagogické působenína různých školách ve Skandinávii mne zavedly také na Lofoty a Vesterály, ostrovyna severu Norska, které jsou zážitkem nejen pro oko, ale také rájem pro milovníkydivoké přírody, trekingu, horolezectví, cyklistiky či rybaření. Tisíce turistů přijíždízejména v létě, kdy slunce za polárním kruhem nezapadá a srážek je minimum. Jižtřetí rok se však vracím přednášet v podzimních měsících na jedné z typických norskýchFolkehøgskole v městečku Kabelvag, kdy den se krátí jen na několik hodina časté smíšené srážky omezují pohyb po krajině. Možná je to však období, kdy lzenejen lépe vnímat fascinující krásu krajiny a živlů i v nepříznivých podmínkách,ale také přemýšlet, proč si tento zdánlivě nehostinný kout severu Evropy již dávnozvolili jeho praobyvatelé za svůj ráj.Hora Hov (Pata) na ostrověGimsøy byla uctívána již prvnímiobyvateli ostrovů, jak o tomsvědčí archeologické nálezyv okolíV ráji rybářů?Lofotské souostroví je pozůstatkem jedněch z nejstarších i nejmladších vrásněnína této planetě, tvořené převážně vulkanickými horninami. Jejich alpinský„design“ ostrých vrcholků jim však vtisknul teprve ledovec, který zde působil ještěpřed 18 000 lety. Lofotenveggen – Lofotskou zeď, jak se někdy hradba hor nazývá,stvořil podle legendy bůh Thor, aby měl dohled nad všemi rybáři. Rozhodněse ovšem podílí na utváření počasí a dělí ostrovy na vnitřní a vnější pobřeží, kdyna jedné straně (zpravidla západní pobřeží) mohou být velmi husté mlhy a vichryz oceánu, zatímco druhá strana může mít oblohu bez jediného mráčku.Klíčový význam pro souostroví a velkou část pobřeží celého Norska má Golfskýproud, díky němuž je podnebí i zde, 200 km nad polárním kruhem, velmi mírnéa průměrné teploty v lednu a únoru jsou často kolem 1 °C, kdežto ve vnitrozemíNorska, například v norské části Laponska, může být -30 °C. Vestfjord, tedy mořemezi pevninou a východní částí souostroví, je bohaté na ryby, zejména však na tresky,které se sem ve věku 7–8 let v lednu a únoru vracejí až z Barentsova moře třít.Příznivé podmínky pro rybolov byly hlavním důvodem, proč se již v doběkamenné začali na ostrovech usazovat první lidé. Teprve nedávno objevené skalníkresby v jeskyni Kollhellaren v nejzazším cípu ostrova Moskensøya z dobypřed asi 3000 lety, poukazují na spirituální i praktický život těchto praobyvatelseveru, jejichž asi nejproslulejší „galerií“ jsou pobřežní skály u města Alta na severuNorska. Ostrovy byly i významnou základnou pro některé vikinské kmenya na ostrově Vestvagøy u vesnice Borg byla nalezena největší vikinská hodovnísíň ve Skandinávii, o délce 83 m a šíři 8,5 m. K původnímu obyvatelstvu ostrovůtaké patřily přímořské kmeny Sámiů (Laponců), což dokládají některé místnínázvy. Byli však v celém Norsku až téměř do druhé poloviny dvacátého stoletínesmlouvavě norskou většinou omezováni ve svých požadavcích po sebeurčenínebo jednoduše asimilováni.Foto: <strong>Jan</strong> Pohribný72
Nezaměnitelnýpach z rybářskévesniceDominantní postavení v době rozvíjejíciho se obchodu s rybami zaujímalyLofoty zejména v 11.–14. stol, kdy se město Vagan (dnes součást městečka Kabelvag)stalo jedním z norských center obchodu s rybami a ryby, zejména sušenétresky a rybí tuk, exportním artiklem středověkého Norska. Teprve později převzaltuto úlohu klíčového obchodního přístavu Bergen a mocensky silnější šlechtaz jihu země. Drsný a nebezpečný život rybářů, čelících často náhlým změnámpočasí či silným mořským prodům, vytvářejícím nebezpečné víry, proslavili spisovateléJ. Verne nebo E. A. Poe. Nijak nepřipomíná ráj na zemi. Stejně tak život rodinv malých chudých vesnicích nebo přebývání sezonních rybářů z jiných koutůNorska v přístavních srubech, zvaných rorbu, kde byli ubytováni často v nuznýchpodmínkách.Tradice a dějiny Lofot jsou přesto úzce svázány především s lovem ryb, zejménatresek, a jejich následným sušením na rozsáhlých dřevěných konstruk-Sušení tresek v ReineTradice a dějinyLofot jsou úzcesvázánys rybolovem73
- Page 1 and 2:
toto vydání sponzoruje lék woben
- Page 4 and 5:
„Snadmě Evropabudemilovat...“4
- Page 6:
výstava měsícesvítat, stojí je
- Page 10:
španělská 10Moje městoSérie ob
- Page 13 and 14:
BestiářIsabelyFárové13
- Page 15 and 16:
Text Günter Bartoš / foto Günter
- Page 18 and 19:
Jsem citlivější na boží archit
- Page 20 and 21:
klub sanquiswww.sanquis.cz/klubKlub
- Page 22 and 23: tanecText Jana Nekolová / foto Mat
- Page 24 and 25: tanecMuži jsou tady pro ženu,pro
- Page 26 and 27: ozhovorText Jana Nekolová / foto G
- Page 28 and 29: Nahoře: Čtyři z šesti hlavních
- Page 30: KOKTEJLDoporučuje redakceGloriana
- Page 33 and 34: poznáníHvězdné Plejády• Styl
- Page 35 and 36: 35Barokní jezuitská kalvárie na
- Page 37 and 38: genius lociBiblickésymboličnose p
- Page 39 and 40: genius lociFoto: Günter Bartošsk
- Page 41 and 42: Text Karel Pacnerdoteky historieNad
- Page 43 and 44: doteky historieIlustrace: Sborník
- Page 45 and 46: „Vypadají nádherně,“ říkaj
- Page 47 and 48: hvězdyKolik v nich svítí hvězd?
- Page 49 and 50: Text Jarmila Jelínková / foto Gü
- Page 51 and 52: Slepá důvěra v moc přírody! A
- Page 53 and 54: Nejsem profesionálně chladný, po
- Page 55 and 56: V jugoslávském jaderném centru t
- Page 57 and 58: Připravuje Eva Bobůrková, Hospod
- Page 59 and 60: však zdálo, že obrodné trio Gor
- Page 61 and 62: Foto: archiv Jiřího WaldaVěra a
- Page 63 and 64: Netušili jsme, že to bude našepr
- Page 65 and 66: Pro zdravý úsmìv našich dìtíD
- Page 67 and 68: Kolik časuhavířovskémubruselu j
- Page 69 and 70: architekturaFoto: Günter Bartošn
- Page 71: Text a foto Jan PohribnýV ráji mi
- Page 75 and 76: cestylokalitách, jako je proslulý
- Page 77 and 78: uměníVýstava Jana Mertyve Špál
- Page 79 and 80: Text Jana NekolováfestivalBrnem zn
- Page 81 and 82: výstavaUMĚNÍMKE SVOBODĚPetr Nik
- Page 83 and 84: Malířství tu budetak dlouho,doku
- Page 85 and 86: Antonín DvořákSVATEBNÍ KOŠILEN
- Page 87 and 88: Text Jan Gregor, RespektBýt hlavou
- Page 89 and 90: Text Libuše KoubskáKniha Francesk