mucos pharma czz historie firmykarcinomem, kolorektálním karcinomem, sclerosou multiplex a s Herpes zoster.Ve stejné době začala také připravovat skupina doktora Černého již pod hlavičkouVŠCHT samostatný Úsek biochemického výzkumu a testování těchto preparátů(více informací na www.sanquis.cz/waldovi/mbu ).V Mikrobiologickém ústavu se pracovalo na technologické laboratoři pro přípravumikrobních enzymů ( www.sanquis.cz/waldovi/ekonomickyrozbor ). Vědělijsme, že kladné výsledky tohoto výzkumu by mohly Ransbergerovy léky významnězlevnit a napomoct jejich rozšíření i do zemí s nižší životní úrovní, než mělo ZápadníNěmecko. To byla pro nás motivace.Jako vdovec jsem se bál, že mi vezmou děti a dají je do ústavu.Nepodepsal jsemVýzkumníci z Fyzikálního ústavu mi v té době nabídli, zda bych se nechtělpodílet také na komercializaci projektu, který se týkal odsiřování spalin z uhelnýchelektráren v USA ( www.sanquis.cz/waldovi/laborator ). Téma mě zaujalo,ale moje zapojení do tohoto projektu asi vzbudilo zájem Státní bezpečnosti. Kdoje na mě upozornil? To se mohu už dnes jen domnívat, každopádně to byl jistěněkdo z Mikrobiologického ústavu.Estébáci si mě nejprve pozvali na tzv. zvláštní oddělení Mikrobiologickéhoústavu, zajímali se o moji práci na projektu odsiřování a požádali mě o schůzkupoté, až se vrátím z plánované služební cesty do zahraničí. Při tomto prvním pohovorunepadlo ani slovo o enzymech, a tak jsem se – i po návratu z ciziny – vypravilna další schůzku celkem bez větší bázně.Měl jsem se dostavit do kavárny hotelu Kriváň na náměstí I. P. Pavlova, ale tammi po několika minutách došlo, že už nejde o odsíření. Teď to byla jiná „bitva“– o mou spolupráci se stání bezpečností. Neměl jsem o čem přemýšlet, a jejichnabídku jsem hned odmítl. Jenže oni to nevzdali a doporučili mi, abych si ještě všerozmyslel. Čas na rozmyšlení přitom limitovali několika minutami, během nichžjsem měl přejít z náměstí I. P. Pavlova do druhé kavárny na náměstí Míru.Kdykoliv dnes musím projít ulicí směřující od náměstí I. P. Pavlova k náměstíMíru, nemohu si nevzpomenout. Ta cesta se mi tehdy zdála nekonečnou. Šel jsemjako na popravu, přemýšlel jsem, co na mne estébáci všechno vytáhnou, aby mnek podpisu donutili.Bál jsem se, že bych mohl velmi ohrozit své rodiče, kteří byli desítky let důležitousoučástí tajného systému „podzemní“ výroby přírodních léků podle recepturfirmy Weleda, mimo jiné i známého preparátu Iscador. Na plynulé výrobě těchtoléčiv byly závislé stovky pacientů z celého Československa, kteří je dostávali pravidelněa zcela zdarma. Za odhalení takové činnosti by však mým rodičům a dalšímlidem, kteří byli do výroby léků zapojeni, bezesporu hrozil soudní proces a dlouhévěznění ( www.sanquis.cz/waldovi/weleda ).Nevěděl jsem, zda estébáci mají představu o celém rozsahu mé spolupráces Karlem Ransbergerem, či zda znají všechny mé kontakty na Západě. Nevěděljsem vůbec nic, díval jsem se na věže přibližujícího se kostela svaté Ludmily, modliljsem se a děsil se, co bude v následujících minutách následovat. Snad ale nejvíc zevšeho jsem se bál, že v případě, že budu z nějakého důvodu zatčen, budou mi, jakovdovci, odebrány děti a umístěny násilně do dětského domova.60
Foto: archiv Jiřího WaldaVěra a Milan Waldovia ilegální výroba lékůKrátce po 2. světové válce můjotec, Milan Wald, začal studovatna Vysoké škole chemickotechnologickév Praze. Kdyžodjížděl z Ostravy, jeho otecdr. František Wald, šéf laboratoříostravských železáren, mudoporučil, aby se v hlavním městěobrátil na jeho přítele – chemikaing. Václava Záveského. Ten sezáhy stal otcovým učitelem a podjeho vedením se také později MilanWald se svou manželkou Věrou,magistrou farmacie, zapojil doilegální výroby léků z produkcefirmy Weleda. Její českoupobočku v roce 1951 ministerstvozdravotnictví zrušilo, ale okruhnadšenců okolo doktora Záveskéhov její produkci tajně pokračoval.Manželé Waldovi se do této prácezapojili. Přes den se věnovali svýmcivilním povoláním, po večerechpo celá léta ve svém pražském bytěvyráběli nejrůznější léky, mimo jinéi známý preparát Iscador.Suroviny pro výrobu „pašovali“do Československa přátelékarlovarského primáře MUDr.Miloše Brabínka, kteří se dolázní přijížděli léčit ze zahraničí.Vyrobené léky byly pak dáldistribuovány mezi nemocné, vždybyly poskytovány zdarma. Nákladyna výrobu byly placeny výhradněz darů – z domova i ze zahraničía také z rodinných prostředkůzúčastněných, včetně Waldových.Výroba řízená doktorem Záveskýmse rozšiřovala a brzy pokrývalacelorepublikovou potřebu.více informací najdete nawww.sanquis.cz/waldovi/weledaManželé Waldovi přestali vyrábět doma léky až v roce 1991PhMr. Věra Waldová sbírá léčivé rostliny, Dr. Milan Wald zatavuje ampules lékem Iscador61
- Page 1 and 2:
toto vydání sponzoruje lék woben
- Page 4 and 5:
„Snadmě Evropabudemilovat...“4
- Page 6:
výstava měsícesvítat, stojí je
- Page 10: španělská 10Moje městoSérie ob
- Page 13 and 14: BestiářIsabelyFárové13
- Page 15 and 16: Text Günter Bartoš / foto Günter
- Page 18 and 19: Jsem citlivější na boží archit
- Page 20 and 21: klub sanquiswww.sanquis.cz/klubKlub
- Page 22 and 23: tanecText Jana Nekolová / foto Mat
- Page 24 and 25: tanecMuži jsou tady pro ženu,pro
- Page 26 and 27: ozhovorText Jana Nekolová / foto G
- Page 28 and 29: Nahoře: Čtyři z šesti hlavních
- Page 30: KOKTEJLDoporučuje redakceGloriana
- Page 33 and 34: poznáníHvězdné Plejády• Styl
- Page 35 and 36: 35Barokní jezuitská kalvárie na
- Page 37 and 38: genius lociBiblickésymboličnose p
- Page 39 and 40: genius lociFoto: Günter Bartošsk
- Page 41 and 42: Text Karel Pacnerdoteky historieNad
- Page 43 and 44: doteky historieIlustrace: Sborník
- Page 45 and 46: „Vypadají nádherně,“ říkaj
- Page 47 and 48: hvězdyKolik v nich svítí hvězd?
- Page 49 and 50: Text Jarmila Jelínková / foto Gü
- Page 51 and 52: Slepá důvěra v moc přírody! A
- Page 53 and 54: Nejsem profesionálně chladný, po
- Page 55 and 56: V jugoslávském jaderném centru t
- Page 57 and 58: Připravuje Eva Bobůrková, Hospod
- Page 59: však zdálo, že obrodné trio Gor
- Page 63 and 64: Netušili jsme, že to bude našepr
- Page 65 and 66: Pro zdravý úsmìv našich dìtíD
- Page 67 and 68: Kolik časuhavířovskémubruselu j
- Page 69 and 70: architekturaFoto: Günter Bartošn
- Page 71 and 72: Text a foto Jan PohribnýV ráji mi
- Page 73 and 74: Nezaměnitelnýpach z rybářskéve
- Page 75 and 76: cestylokalitách, jako je proslulý
- Page 77 and 78: uměníVýstava Jana Mertyve Špál
- Page 79 and 80: Text Jana NekolováfestivalBrnem zn
- Page 81 and 82: výstavaUMĚNÍMKE SVOBODĚPetr Nik
- Page 83 and 84: Malířství tu budetak dlouho,doku
- Page 85 and 86: Antonín DvořákSVATEBNÍ KOŠILEN
- Page 87 and 88: Text Jan Gregor, RespektBýt hlavou
- Page 89 and 90: Text Libuše KoubskáKniha Francesk