patří mezi otevřené hvězdokupy, a ty jsou skoro opačné. Jejich tvar je nepravidelnýa obsahují naopak mladé hvězdy. Dalo by se říct, že hvězdy tvořící Plejádyjsou sourozenci – narodily se na jednom místě přibližně ve stejnou dobu.Vznikly pravděpodobně před sty miliony lety z rozsáhlého kosmického mračnaplynu a prachu a pohromadě drží vzájemnými gravitačními silami, takže sedodnes nerozpadly.Jak Plejády vypadají?Většina astronomů by asi hned bez přemýšlení řekla: „Vypadají nádherně.“Je to samozřejmě věc názoru, ale jde o seskupení hvězd, které upoutávánočního pozorovatele právě svým vzhledem. Plejády zabírají na obloze poměrněmalou plochu, pokud bychom je chtěli poměřovat s běžnými souhvězdími,ale poměrně velkou plochu v porovnání s ostatními hvězdokupami.Rozměr Plejád je 110 úhlových minut. Nejlepší je přirovnat si to něčemu,co každý z oblohy zná, například k našemu Měsíci. Měsíční úplněk zabírá 30úhlových minut, takže Plejády jsou skoro čtyřikrát větší. Někomu připomínajítakovou zmenšeninu souhvězdí Malý vůz (správně Malý medvěd), ale totaké není úplně přesné.Kde je najdeme na obloze?Plejády se nacházejí v souhvězdíBýka. Na jarní obloze je spatřímehned po západu Slunce nad západnímobzorem. Vlevo od Plejád,tedy východním směrem, září jasnánačervenalá hvězda Aldebaran,což je nejjasnější hvězda souhvězdíBýka. Ještě dále na východ pakspatříme asi nejhezčí souhvězdízimní oblohy, Orion. V něm svítíhned několik jasných hvězd, většinounamodralých. Plejády samyo sobě při letmém pohledu mohouvypadat spíše jako mlhavý obláček.Ale pokud svůj zrak na ně zaostříme,hned zjistíme, že ve skutečnostije to několik hvězd u sebe.46
hvězdyKolik v nich svítí hvězd?To je velmi záludná otázka. Jedna věc je, kolik hvězd v nich vidíme na obloze,druhá věc je, kolik jich je v Plejádách doopravdy. Když se na ně podívámez města, uvidíme pět nejjasnějších hvězd, když z místa s tmavou oblohou, spatřímehvězd klidně i deset. Podrobný průzkum velkými dalekohledy ale ukázal,že hvězd do Plejád patří mnohem více, jejich počet se odhaduje přes jeden tisíc.Devět nejjasnějších hvězd má dokonce své jméno z řecké mytologie. Najdememezi nimi řeckého titána Atlase, který byl nucen nést na svých ramenounebeskou klenbu, a mořskou nymfu Pleione v rolích otce a matky a sedm jejichdcer Máiu, Élektru, Taygeté, Alkyoné, Kelainó, Steropé a Meropé.Co je v nich za hvězdy?Hvězdy ve vesmíru nejsou stejné, liší se především hmotností a na prvnípohled barvou. Protože hvězdy v Plejádách vznikaly zhruba ve stejné době, majípodobné stáří a všechny můžeme označit za mladé hvězdy. Vědci odhadují celkovouhmotnost hvězdokupy na 800 hmotností našeho Slunce. Většina hvězdmá stejnou hmotnost jako naše Slunce, jedná se o horké mladé modré hvězdy.Celou čtvrtinu Plejád tvoří ale také hvězdy, které bychom hvězdami možná anineměli nazývat. Jedná se o tzv. hnědé trpaslíky. Hnědí jsou proto, že nevýrazněsvítí a trpaslíci proto, že jsou malí s hmotností menší než 10 % Slunce. Jde vlastněo objekty na vývojové hranici mezi planetou a hvězdou, kdy mají tak malouhmotnost, že se v jejich jádru nezapálila termojaderná reakce.Mlhovinyjsou tmavé,chladné,nezáří.Vidíme jejen díky tomu,že odrážejísvětlo hvězd.Foto: NASA / ESA / AURA / Caltech + Petr SobotkaKde se vzala modrá mlhovina?Za ideálních pozorovacích podmínek je kolem hvězd z Plejád vidět závoj,nebo jako by byly hvězdy rozmazány. Toto podivné chování se vysvětlí v okamžikupořízení fotografie s dlouhou expoziční dobou. Na ní spatříme jasnémodré mlhoviny kolem všech hvězd. Mlhoviny jsou samy o sobě tmavé, chladnéa nezáří. Vidíme je jen díky tomu, že odrážejí světlo hvězd. Barva mlhovinje daná tím, že ozařující hvězdy jsou mladé a horké a září spíše v modré barvě.Dříve si astronomové mysleli, že mlhoviny jsou pozůstatkem z doby, kdy Plejádyvznikaly. Ale výpočty později prokázaly, že původní látka by se za sto milionůlet už musela působením záření hvězd rozfoukat do okolního vesmíru.Dnes vědci předpokládají, že se mezi Plejády a Zemi úplnou náhodou dostalamlhovina, která nám hvězdy v pozadí přikrývá. Můžeme jí být vděčni za krásuPlejád na fotografiích.Jaká je čeká budoucnost?Stejně jako každou jinou otevřenou hvězdokupu, i Plejády čeká postupnýrozpad. Gravitační síla sice hvězdy drží pohromadě, zároveň způsobuje mnohoporuch v pohybech hvězd a hvězdy se ze sevření gravitace nakonec uvolní.Některé jsou dokonce při příliš těsném přiblížení k jiné hvězdě doslova vystřelenyz Plejád do vesmíru. Hvězdy se při pohybu naší Galaxií také střetávajís různými mračny, která rozpad urychlují. Počítačová simulace ukázala, žek rozpadu hvězdokupy dojde přibližně za 250 milionů let. Takže můžeme býtklidní, za našich životů budou Plejády stále stejnou ozdobou oblohy.Porovnání velikosti Plejád a Měsíce naobloze47
- Page 1 and 2: toto vydání sponzoruje lék woben
- Page 4 and 5: „Snadmě Evropabudemilovat...“4
- Page 6: výstava měsícesvítat, stojí je
- Page 10: španělská 10Moje městoSérie ob
- Page 13 and 14: BestiářIsabelyFárové13
- Page 15 and 16: Text Günter Bartoš / foto Günter
- Page 18 and 19: Jsem citlivější na boží archit
- Page 20 and 21: klub sanquiswww.sanquis.cz/klubKlub
- Page 22 and 23: tanecText Jana Nekolová / foto Mat
- Page 24 and 25: tanecMuži jsou tady pro ženu,pro
- Page 26 and 27: ozhovorText Jana Nekolová / foto G
- Page 28 and 29: Nahoře: Čtyři z šesti hlavních
- Page 30: KOKTEJLDoporučuje redakceGloriana
- Page 33 and 34: poznáníHvězdné Plejády• Styl
- Page 35 and 36: 35Barokní jezuitská kalvárie na
- Page 37 and 38: genius lociBiblickésymboličnose p
- Page 39 and 40: genius lociFoto: Günter Bartošsk
- Page 41 and 42: Text Karel Pacnerdoteky historieNad
- Page 43 and 44: doteky historieIlustrace: Sborník
- Page 45: „Vypadají nádherně,“ říkaj
- Page 49 and 50: Text Jarmila Jelínková / foto Gü
- Page 51 and 52: Slepá důvěra v moc přírody! A
- Page 53 and 54: Nejsem profesionálně chladný, po
- Page 55 and 56: V jugoslávském jaderném centru t
- Page 57 and 58: Připravuje Eva Bobůrková, Hospod
- Page 59 and 60: však zdálo, že obrodné trio Gor
- Page 61 and 62: Foto: archiv Jiřího WaldaVěra a
- Page 63 and 64: Netušili jsme, že to bude našepr
- Page 65 and 66: Pro zdravý úsmìv našich dìtíD
- Page 67 and 68: Kolik časuhavířovskémubruselu j
- Page 69 and 70: architekturaFoto: Günter Bartošn
- Page 71 and 72: Text a foto Jan PohribnýV ráji mi
- Page 73 and 74: Nezaměnitelnýpach z rybářskéve
- Page 75 and 76: cestylokalitách, jako je proslulý
- Page 77 and 78: uměníVýstava Jana Mertyve Špál
- Page 79 and 80: Text Jana NekolováfestivalBrnem zn
- Page 81 and 82: výstavaUMĚNÍMKE SVOBODĚPetr Nik
- Page 83 and 84: Malířství tu budetak dlouho,doku
- Page 85 and 86: Antonín DvořákSVATEBNÍ KOŠILEN
- Page 87 and 88: Text Jan Gregor, RespektBýt hlavou
- Page 89 and 90: Text Libuše KoubskáKniha Francesk