Lofotskétresky vyvážejído celého světaMaják KabelvagNebezpečnýa drsný ježivot rybářů...cích u každé rybářské vesnice. Nezaměnitelný pach, podle kterého poznáte,že se blížíte k rybářské vesnici, přičemž vám nepomohou ani zatažená okénkaa vypnutá ventilace, není zrovna pro slabší žaludky. Nezasvěcenému pozorovatelise navíc může zdát, že ve zdánlivě vlhkém a nepříliš teplém podnebínemohou ryby nikdy uschnout, ale právě mořský vánek s dostatečným obsahemsoli a pozvolné konzervování vzduchem zajistí, že ryba se opravdu zbavízcela vody a zachová si výživnou hodnotu čerstvé ryby. Nižší teplota zasebrání mouchám naklást vajíčka do ryb, a tak je znehodnotit. Lofotské treskyse vyvážejí do celého světa, dominantním odběratelem jsou však Italové.Ráj pro pozorovateleLofoty a Vesterály bývají rájem nejen tresek, kosatek, velryb, sleďů a dalšíchdruhů ryb, ale také spousty nejrůznějších ptáků. U městečka Reine, ale i v dalších74
cestylokalitách, jako je proslulý Trollfjord, dosažitelný pouze lodí, zahlédnete kroužícímořské orly. Na oblíbené papuchálky musíte do rezervace u ostrova Røst nebona útesy u Nykvagu na Vestrálech, ale nebe s přibývajícím podzimem stále dřívešedne, nebo se barví do nachových barev, je-li příznivý den, kdy slunce putuje jižjen po horizontu. Od 10. prosince zmizí na měsíc za horizont zcela.A právě aktivita slunce hraje významnou roli v jedné z nejmagičtějších podívaných,které se na Lofotech i celém severu Evropy odehrávají mimo hlavní turistickousezonu. V závislosti na slunečních erupcích a následné intenzitě slunečníhovětru, který u pólů způsobuje ionizaci zemské atmosféry, vznikají polárnízáře i další efekty, jako je kolísání a výpadky elektrických sítí či narušení rádiovýchvln. Pokud tedy není oblačno a slunce se alespoň trochu činí, je noční podzimnía zimní obloha prozářena hrou vlnících se nazelenalých až fialových závojů. Polárnízáře bývala často spojována s pověrami a mýty a zvláště v krajích položenýchjižněji vykládána jako varovné znamení budoucích neštěstí a válek.Lofoty i sousední Vesterály jsou pověstné svou otevřeností vůči lidem zblízkai zdaleka, v přijímání nových zpráv i kulturních podnětů. Pramení to do značnémíry z tradice sezonních rybářů migrujících z jiných fjordů a částí Norskai obchodníků, dobrodruhů a umělců, kteří se zde na kratší či delší dobu usadili.Krajina je to bezesporu inspirující a v současném prosperujícím a sociálně stabilizovanémNorsku nabízí možná větší jistotu uplatnění než leckteré evropskévelkoměsto. Zajímavým příkladem může být bývalá rybářská osada Nyksundna severu ostrova Langøya na Vesterálech, kterou rybáři v 70. letech zcela opustili.Teprve v roce 2003 se skupina mladých německých, holandských a norskýchnadšenců pustila do rekonstrukce některých objektů. Dnes je zde nejen několiksezonních ubytoven, restaurací, ale dokonce sochařský ateliér s galerií, letní divadelníscéna a koncertní „sál“. O několik kilometrů dále se navíc nabízí safarina velryby a kosatky. Podzimní návštěva sice může dát odpověď, proč rybáři tutoosadu pro drsné počasí a špatný přístup z moře i po souši raději opustili, ale taképříležitost vychutnat si skoro zapomenuté místo na konci světa, kde živly jasněříkají, kdo je tu pánem.Pro umělce, který hledá soustředění, nevyžaduje tep městského života a pozlátkoúspěchů v galeriích, však místo takřka ideální. Alespoň na čas...Polárnízáře bývalaspojovánas pověramia mýty, bylavykládána jakovarovnéznameníbudoucíchneštěstía válekNyksund na podzimopravdu připomínáměsto duchůFoto: <strong>Jan</strong> Pohribný75
Change language