Jana Počtová • Jan Merta • Bestiář Isabely Fárové - Sanquis

hvězdyKolik v nich svítí hvězd?To je velmi záludná otázka. Jedna věc je, kolik hvězd v nich vidíme na obloze,druhá věc je, kolik jich je v Plejádách doopravdy. Když se na ně podívámez města, uvidíme pět nejjasnějších hvězd, když z místa s tmavou oblohou, spatřímehvězd klidně i deset. Podrobný průzkum velkými dalekohledy ale ukázal,že hvězd do Plejád patří mnohem více, jejich počet se odhaduje přes jeden tisíc.Devět nejjasnějších hvězd má dokonce své jméno z řecké mytologie. Najdememezi nimi řeckého titána Atlase, který byl nucen nést na svých ramenounebeskou klenbu, a mořskou nymfu Pleione v rolích otce a matky a sedm jejichdcer Máiu, Élektru, Taygeté, Alkyoné, Kelainó, Steropé a Meropé.Co je v nich za hvězdy?Hvězdy ve vesmíru nejsou stejné, liší se především hmotností a na prvnípohled barvou. Protože hvězdy v Plejádách vznikaly zhruba ve stejné době, majípodobné stáří a všechny můžeme označit za mladé hvězdy. Vědci odhadují celkovouhmotnost hvězdokupy na 800 hmotností našeho Slunce. Většina hvězdmá stejnou hmotnost jako naše Slunce, jedná se o horké mladé modré hvězdy.Celou čtvrtinu Plejád tvoří ale také hvězdy, které bychom hvězdami možná anineměli nazývat. Jedná se o tzv. hnědé trpaslíky. Hnědí jsou proto, že nevýrazněsvítí a trpaslíci proto, že jsou malí s hmotností menší než 10 % Slunce. Jde vlastněo objekty na vývojové hranici mezi planetou a hvězdou, kdy mají tak malouhmotnost, že se v jejich jádru nezapálila termojaderná reakce.Mlhovinyjsou tmavé,chladné,nezáří.Vidíme jejen díky tomu,že odrážejísvětlo hvězd.Foto: NASA / ESA / AURA / Caltech + Petr SobotkaKde se vzala modrá mlhovina?Za ideálních pozorovacích podmínek je kolem hvězd z Plejád vidět závoj,nebo jako by byly hvězdy rozmazány. Toto podivné chování se vysvětlí v okamžikupořízení fotografie s dlouhou expoziční dobou. Na ní spatříme jasnémodré mlhoviny kolem všech hvězd. Mlhoviny jsou samy o sobě tmavé, chladnéa nezáří. Vidíme je jen díky tomu, že odrážejí světlo hvězd. Barva mlhovinje daná tím, že ozařující hvězdy jsou mladé a horké a září spíše v modré barvě.Dříve si astronomové mysleli, že mlhoviny jsou pozůstatkem z doby, kdy Plejádyvznikaly. Ale výpočty později prokázaly, že původní látka by se za sto milionůlet už musela působením záření hvězd rozfoukat do okolního vesmíru.Dnes vědci předpokládají, že se mezi Plejády a Zemi úplnou náhodou dostalamlhovina, která nám hvězdy v pozadí přikrývá. Můžeme jí být vděčni za krásuPlejád na fotografiích.Jaká je čeká budoucnost?Stejně jako každou jinou otevřenou hvězdokupu, i Plejády čeká postupnýrozpad. Gravitační síla sice hvězdy drží pohromadě, zároveň způsobuje mnohoporuch v pohybech hvězd a hvězdy se ze sevření gravitace nakonec uvolní.Některé jsou dokonce při příliš těsném přiblížení k jiné hvězdě doslova vystřelenyz Plejád do vesmíru. Hvězdy se při pohybu naší Galaxií také střetávajís různými mračny, která rozpad urychlují. Počítačová simulace ukázala, žek rozpadu hvězdokupy dojde přibližně za 250 milionů let. Takže můžeme býtklidní, za našich životů budou Plejády stále stejnou ozdobou oblohy.Porovnání velikosti Plejád a Měsíce naobloze47