TM 03/2012 - TechMagazín

energiePodPora obnovitelných zdrojů končíPodporu obnovitelných zdrojů energie čeká výrazné omezení a výhledově úplné zastavení.Uvedla to po schůzce s prezidentem Václavem Klausem předsedkyně Energetického regulačníhoúřadu (ERÚ) Alena Vitásková.Náklady na podporu obnovitelných zdrojů v ČR podleERÚ jen letos dosáhnou téměř 38 mld. Kč a budoudále růst. „Ten trend meziročně vzrůstá, takže po dobu,kdy se podpora bude vyplácet, se dostáváme nastovky miliard korun. Energetický regulační úřad sepřipravuje a bude zastavovat podporu obnovitelnýchzdrojů v České republice,“ řekla Alena Vitásková.Do budoucna asi jen střešnífotovoltaika a bioplyn od zemědělcůNěkteré obnovitelné zdroje dosáhly podle ERÚ jižpodílu určeného Národním akčním plánem o obnovitelnýchzdrojích, který předpokládá, že v roce2020 budou krýt 13,5 % celkové spotřeby. Podle dřívějšíhovyjádření úřadu dosáhly limit již např. solárníelektrárny, letos by těchto limitů měly dosáhnouti další alternativní zdroje. Výroba elektřiny z fotovoltaickýchelektráren loni prudce vzrostla oprotipředminulému roku, do konce loňského října taksolární elektrárny vyrobily 2012 GWh proudu, cožbylo více než trojnásobek celoroční produkce předcházejícíhoroku. Výroba z fotovoltaických zdrojůmá růst i v dalších letech, ale nikoli tak rapidně.Podle Vitáskové se přesto na poli obnovitelnýchzdrojů najdou výjimky, jejichž podpora do budoucnaI když se názory obou zemí na problémy souvisejícímis hospodářskými pravidly v EU rozcházejí,v oblasti obrany a jaderné energetiky si naopakFrancie a Velká Británie, které prosazují odlišnýpřístup než Německo, zdá se rozumějí. „Na našemminulém summitu jsme podepsali historickéje rozumná, např. fotovoltaika na objektech jakojsou střechy rodinných domků, bioplynové staniceu malých zemědělců, kteří tím zajišťují svojí výrobua kde obnovitelný zdroj vzniká. Právě u bioplynovýchstanic, jejichž počet se za loňský rok zvýšil o 84 provozovenna 264 čeká ERÚ v příštích letech výraznějšírůst výroby elektřiny. Jejich instalovaný výkon je kekonci loňského roku odhadován na zhruba 146MW. Stát se však loni začal obávat, že u bioplynuvznikne stejný problém jako u fotovoltaiky, jejížrozvoj se promítl do zdražení elektřiny a ministerstvazemědělství a průmyslu a obchodu proto dotačníprogramy pro bioplyn zrušila. Resort zemědělství alekoncem loňského roku dotace obnovil.Omezení podpory budí obavyPlány na omezení nebo úplné zastavení podporyjiž vyvolávají obavy a kritiku. Například ekologickésdružení Calla je považuje za krok zpátky, který byzároveň poškodil českou ekonomiku. Už vzhledemk tomu, že cíl ČR ohledně podílu obnovitelnýchzdrojů je mnohem nižší, než je průměr EU, který doroku 2020 činí 20 %. Podle předsedy představenstvaČeské průmyslové fotovoltaické asociace (CZEPHO)Aleše Spáčila by se Česko při změně akčního plánuSPoluPráce v jaderné energetice Pro mírové účelyBritský premiér David Cameron a francouzský prezident Nicolas Sarkozy se dohodli na posíleníspolupráce obou zemí v oblasti jaderné energetiky pro mírové účely.Pilířem německé energetiky budou podle propočtůdeníku Handelsblatt v cílovém roce 2030 větrníky s 27procentním podílem na celkovém mixu. Na ostatníobnovitelné zdroje (bioplyn, biomasa, geotermální) připadne13 %. Ztrojnásobení produkce fotovoltaickýchzdrojů zvýší jejich podíl ze současných 2,4 na 7,3 %,ačkoli na jejich výstavbu půjde bezmála třetina investicpožadovaných německou energetickou revolucí.Rozhodující část potřebných miliard je třeba prostavětdo roku 2022, kdy v Německu vypnou poslednípartnerství týkající se obrany. Dnes naplníme tutoambici v atomové energii. Jako dva jaderné státyzkombinujeme naše odborné znalosti k posíleníprůmyslového partnerství, zlepšení jaderné bezpečnostia vytvoření pracovních míst u nás doma,“prohlásil James Cameron.energetická revoluce za Sto tiSíc na oSobuNejméně na 328 mld. eur, tedy astronomických 8 biliónů Kč, přijde německá energetickárevoluce do roku 2030. Každý Němec včetně kojenců tak za konec atomové energetikya omezení podílu uhelných bloků pod polovinu celkové výroby zaplatí během dvou desetiletí4000 eur – v přepočtu 100 000 Kč.mohlo také dostat do sporu s Evropskou unií. „ERÚskutečně dle nového zákona o podporovanýchzdrojích elektrické energie, který vstoupí v účinnostběhem následujících týdnů, může zastavit podporuobnovitelným zdrojů energie, nejdříve však za dvaroky od doby, kdy dojde k naplnění cílů stanovenýchv Národním akčním plánu,“ uvedla CZEPHO.„Obnovitelné zdroje energie jsou investice, která selidem vyplatí. Celková podpora OZE představujezhruba 0,46 Kč/kWh,“ reagovala asociace na vyjádřeníšéfky ERÚ. Podle asociace právě zastavení podporymůže naopak cenu elektřiny v Česku výrazně zdražit.Pokud by ČR zůstala u tradiční energetiky, bude mítpodle CZEHPO za 10 let jednu z nejvyšších cen elektřinyna světě. Elektřina z jádra podle ní totiž po roce2025, kdy má být rozšířena jaderná elektrárna Temelín,již podle asociace nebude konkurenceschopná.Nejvíce v současné době cenu energie ovlivňujídistribuční poplatky, tvrdí CZEPHO s tím, že z porovnánínákladů na distribuci elektřiny v ČR a v sousedníchzemích vyplývá, že v roce 2010 zaplatilyčeské domácnosti za distribuci energie nejvícev celém regionu střední Evropy. ■Na únorovém summitu dvou zemí byly mezi několikafirmami včetně Rolls-Royce, Arevy a EDF podepsánydohody týkající se stavby dvou reaktorů EPRv nové atomové elektrárně Hinkley Point ve Spojenémkrálovství v hodnotě zhruba půl miliardy liber.Podle britského premiéra jsou ale nynější kontraktyjen začátkem, investice by se prý nakonec mohlyvyšplhat až k 60 miliardám liber a přinést až 30 000pracovních míst. Británie už potvrdila seznam osmimíst vhodných pro stavbu nových reaktorů, kterémají vzniknout do roku 2025. Všechny by měly býtvybudované u už existujících elektráren. ■tři jaderné reaktory. Bloky Neckarwestheim-2, Isar-2a Philippsburg-2 mají instalovaný výkon celkem4351 MW. Ročně produkují přes 32 TWh (mld. kWh),více než obě české jaderné elektrárny dohromady.Do té doby se však musí vyřešit přenos prouduz mořských větrníků na severu k odběratelům naprůmyslovém jihu Německa, který je na trvalé dodávceelektřiny životně závislý; dnes tam toto tzv.základní zatížení pokrývají atomové zdroje z vícenež poloviny.Do přenosových tras se má během téměř 20 letinvestovat na 40 mld. eur. Jejich výstavba se však uždnes opožďuje kvůli zdlouhavému vydávání úředníchpovolení a protestům obyvatel, kteří si je nepřejíve své blízkosti. Za posledních 5 let se postavilojen 90 km, zatímco program energetické revolucepočítá s vedením v délce 3500 km, konstatuje deníkSüddeutsche Zeitung. ■40 3/2012