TM 03/2012 - TechMagazín

ekonomikaEU směřUjE k rEcEsiPodle nedávno zveřejněných prvních odhadů Eurostatu čekají ekonomikunašeho kontinentu nepříliš potěšitelné vyhlídky – Evropa jakocelek míří do recese, i když podle analytiků propad rozhodně nebudetak drastický, jako v období následujícím po nedávné celosvětovéfinanční krizi.Za hlavní příčiny evropských problémůoznačují ekonomové vysoké zadluženía nízkou konkurenceschopnost na zahraničníchtrzích – Evropa byla v posledníchletech prostě příliš soustředěnána sebe. Ohroženy však nejsoujen země se slabší ekonomikou, alemožnost krize hrozí už zhruba v tuctučlenských zemí EU – nevyjímaje aniekonomiky států považovaných za vyspělejšíčást unijního spektra. Podledokumentu, který v polovině únoravydala Evropská komise, se tato hrozbatýká nejen Itálie či Španělska, ale i např.Velké Británie nebo Francie.Zpráva o Mechanismu včasnéhovarování je součástí nové unijní legislativy,jejímž cílem je vyvarovat senepříjemných zaskočení nepříznivýmekonomickým vývojem s dramatickýmidůsledky, a která zpřísňuje ekonomickýdohled nad členskými státy. Dokumentvychází z údajů mapujících ekonomickývývoj v členských státech uniez pohledu desítky významných ukazatelů,jakými jsou kromě tradičního HDPi výše veřejného dluhu, poměr vývozua dovozu, zadluženost domácností čináklady na bydlení. Nezabývá se všaksituací zemí, které už pod zpřísněnýmekonomickým dohledem jsou – tzn.problematikou Řecka, Irska, Portugalskaa Rumunska, ale přidává k nim v podstatědalší „kandidáty“. První vydáníupozorňuje na nutnost podrobnějipřezkoumat makroekonomickoupolitiku dvanácti „ohrožených“ států,mezi nimiž figurují kromě již zmíněnýchnapř. i skandinávské země (Švédsko,Dánsko, Finsko), Belgie, Slovinsko, Maďarsko,Bulharsko a Kypr.Zvláštní pozornost, pokud jde o početvýtek Evropské Komise, si získalaBelgie, kde státní dluh téměř dosahujeobjem HDP a ještě vyšší úroveňvykazuje zadlužení domácností. Úroveňplatů přitom patří k nejvyššímv unii, ale exportní schopnosti jsouproblematické. S vysokým poklesemexportu se však potýká i Francie (téměř15,5 % pokles patří k nejvyššímv EU). Komise upozorňuje i na poklessoukromých investic. Britský exportpoklesl během uplynulých 5 let téměřo čtvrtinu, zadlužení soukroméhosektoru přesahuje dvojnásobek HPD,a i když státní dluh ještě dosahujezatím „jen“ 80 % HDP, povážlivě roste.Vysoký státní dluh patří i k hlavním problémůmItálie (dosahuje 118 % HDP,vyšší zadlužení vykazuje už jen Estonsko),která se potýká s dluhovou krizía realizací nepopulárních úspornýchopatření. Také Maďarsko a Španělskosužuje hlavně vysoká zadluženostsoukromého sektoru – Španělskonavíc v kombinaci s extrémně vysokounezaměstnaností, která je s 22 %(průměr za poslední tři roky činí 16,5 %)nejvyšší v EU. Problémem bulharskéekonomiky, jež jinak vykazuje dokoncemírný přebytek veřejných rozpočtů,jsou vysoké mzdové náklady, které jsous téměř 28 % růstem nejvyšší v unii.Pozornosti EK neunikly ani problémyskandinávských zemí: Švédsko, obdobnějako Finsko sužuje vysoké zadluženíjak firemního sektoru, tak domácností.Finská ekonomika se navícpotýká s citelným poklesem exportu(i když je jeho zahraniční bilance zatímstále v plusu, během posledních letpřišlo Finsko téměř o pětinu – 18,7 %– podílu na zahraničních trzích). Relativněnejlépe ze skandinávské trojiceje na tom Dánsko s přebytky zahraničníobchodní bilance (díky vývozuslužeb, ropy a zemního plynu) a veřejnýmifinancemi v poměrně dobrémstavu, ale vysoce zadluženým soukromýmsektorem (233 % HDP) kvůliambicióznímu rozmachu stavebnictvíz předkrizových časů.Problémy se nevyhýbají ani lídrům unie.HDP Německa ve čtvrtém čtvrtletí podlepředběžných údajů klesl o 0,2 %, cožje o trochu lepší výsledek, než se čekalo(v anketě agentury Reuters analyticiv průměru předpovídali, že nejsilnějšíevropská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletívykáže pokles o 0,3 %), a to zejménana základě výrazného prosincovéhopoklesu – nejvyššího za téměř tři roky.Mírně lepší výsledek, než se očekávalo,naopak hlásí druhá největší ekonomikaeurozóny – Francie, kde ekonomikav závěru loňského roku vzrostla o 0,2 %.Jak se vyvíjí evropskéhospodářství?Hrubý domácí produkt Evropské uniei eurozóny v posledních třech měsícíchloňského roku mezičtvrtletněklesl shodně o 0,3 %. Tento vývoj kopírujei česká ekonomika, která vykázalastejnou hodnotu vývoje HDP. Dobrouzprávou je, že podle analytiků by propad,jehož jsme nyní v Evropě svědky,neměl mít tak dramatický průběh jakorecese, kterou Evropa prošla po globálnífinanční krizi v roce 2008. Růstse však nicméně dá očekávat zřejměaž příští rok.Ještě ve třetím čtvrtletí si ekonomikaEU i eurozóny držela podle Eurostatumezičtvrtletně růst, i když velmi mírný.V případě unie dosahoval 0,3 %, v případěeurozóny 0,1 %. Teď už to jdes evropským hospodářstvím s kopce:dostalo se do propadu. Jde o prvnímezičtvrtletní pokles od druhéhočtvrtletí 2009, kdy vrcholila globálnífinanční krize.Mezičtvrtletní propad ekonomiky Eurostatzaznamenal u 12 zemí. V pětipřípadech si země udržely mírný růst.Ekonomiky Finska a Kypru v podstatěstagnovaly. Největší mezičtvrtletní poklesvykazovalo na konci loňskéhoroku Portugalsko (-1,3 %), největší růstnaopak mělo Slovensko (+0,9 %). Jevšak nutno poznamenat, že evropskápřehlídka není úplně kompletní, Eurostatuvedl mezičtvrtletní data pouzeu 19 z 27 států EU, a např. u Řecka,které je nyní v centru pozornosti ekonomůa analytiků údaj chybí.Určitý obraz ovšem může poskytnoutstatistika srovnávající meziroční vývojv posledním čtvrtletí loňského roku.Celkový HDP unie vzrostl o 0,9 %a o 0,7 % u eurozóny. Nejvýraznějšípokles v tomto směru připadá naŘecko (-7 %), ale s poklesem se potýkajíi další středomořské ekonomikyItálie a Kypru (-0,5 %) či Portugalska(-2,7 %), a nevyhnuly se jim ani některéz vyspělých evropských zemíjako např. Nizozemsko (-0,7 %).Celkově (i když ukazatele na počátkuletošního roku naznačovaly možnoststabilizace) analytici předpokládají, žeběhem letošního roku ekonomika eurozónyklesne o 0,4 % a k růstu se vrátív příštím roce, půlprocentní poklesprognózuje pro letošní rok i MMF. ■Jak vypadá současná evropská ekonomika z pohledu HDP?Změna mezičtvrtletní meziroční2011 2011Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4EA17 (eurozóna)+ 0,8 0,2 0,1 -0,3 2,4 1,6 1,3 0,7EU24 (unie)++ 0,7 0,2 0,3 -0,3 2,4 1,7 1,4 0,9Členské zeměBelgie 0,9 0,3 -0,1 -0,2 2,9 2,1 1,6 0,9Bulharsko 0,5 0,3 0,3 0,4 3,3 2,0 1,6 1,5ČR 0,6 0,2 -0,1 -0,3 2,8 2,0 1,2 0,5Dánsko 0,0 1,0 -0,5 : 2,2 1,7 0,0 :Německo 1,3 0,3 0,6 -0,2 4,6 2,9 2,7 2,0Estonsko 2,9 1,3 1,0 -0,8 9,5 8,4 8,5 4,0Finsko 0,2 0,1 1,6 : 5,8 4,8 4,6 :Francie 0,9 -0,1 0,3 0,2 2,2 1,6 1,5 1,4Irsko 1,8 1,4 -1,9 : 0,2 2,1 0,2 :Itálie 0,1 0,3 -0,2 -0,7 0,8 0,7 0,2 -0,5Kypr -0,1 0,3 -0,8 0,0 1,5 1,4 -0,5 -0,5Litva 1,0 1,9 1,4 0,8 3,2 5,1 5,7 5,3Lotyšsko 2,1 1,8 1,5 -0,9 5,4 6,5 7,3 4,5Lucembursko 0,2 -0,9 0,6 : 2,9 0,5 1,1 :Maďarsko 0,7 0,1 0,4 0,3 2,1 1,7 1,5 1,5Malta -0,3 0,4 0,3 : 1,8 2,4 2,4 :Nizozemsko++ 0,7 0,1 -0,4 -0,7 2,8 1,6 1,1 -0,7Polsko 1,0 1,2 1,0 : 4,5 4,6 4,2 :Portugalsko -0,6 -0,2 -0,6 -1,3 -0,5 -1,0 -1,8 -2,7Rakousko++ 0,9 0,5 0,2 -0,1 4,3 3,9 2,7 1,5Rumunsko 1,2 0,9 1,8 -0,2 1,3 1,9 4,4 2,1Řecko++ : : : : -0,8 -7,3 -5,0 -7,0Španělsko 0,4 0,2 0,0 0,3 0,9 0,8 0,8 0,3Slovensko 0,8 0,9 0,8 0,9 3,4 3,4 3,2 3,3Slovinsko -0,1 0,0 -0,2 : 1,9 0,7 -0,1 :Švédsko 0,7 1,0 1,6 : 5,8 4,8 4,6 :Velká Británie 0,4 0,0 0,6 -0,2 1,7 0,6 0,5 0,8Zdroj: Eurostat58 3/2012