3+ 4/2002 - Společnost pro pojivové tkáně
3+ 4/2002 - Společnost pro pojivové tkáně
3+ 4/2002 - Společnost pro pojivové tkáně
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
vzory – v místech kde růstové síly již nejsou<br />
tak intenzivní.<br />
Vlivy, které působí na vývoj papilárních<br />
linií a to jednak na jejich počet a uspořádání<br />
jsou nepřeberné a velmi početné,někdy synergické,<br />
jindy navzájem se rušící a <strong>pro</strong>tichůdné.To<br />
je právě ta příčina, která snižuje<br />
diagnostickou přesnost některých změn ve<br />
vztahu k chorobám. Souvisí to např.<br />
s tlouškou epidermis, s množstvím tekutiny<br />
v podkoží a zmíněnými volárními polštářky.<br />
Lze však vystopovat určité závislosti –<br />
populační, jednotlivé populace se mohou<br />
podstatně lišit v zastoupení a počtu jednotlivých<br />
typů vzorů i v kvantitativním<br />
uspořádání a dále pohlavní dimorfismus (91,<br />
92) – víceméně konstatní odchylky mezi<br />
muži a ženami, závislosti ve vztahu k typu<br />
kůže, k chorobám (96, 99, 100), nejvíce však<br />
k anatomickým anomáliím ruky (18, 19, 20,<br />
21, 24, 25, 26, 27, 41, 42, 43, 46, 52, 53,<br />
71, 77, 78, 79). Dermatoglyfické změny<br />
v rámci určité populace na určitém území<br />
mohou jevit změny v čase,je to snad<br />
důsledek selekčních vlivů vůči určitým<br />
typům obrazců nebo vliv emigrace a imigrace<br />
na daném sledovaném území.<br />
Dermatoglyfické znaky můžeme nazírat<br />
především jako metrické, kvantitativní<br />
znaky polygenního charakteru, kvantitativně<br />
hodnotitelné v rámci tzv. biometriky.<br />
Lze jejich charakteristiky korelovat s jinými<br />
somatickými znaky, především na ruce<br />
a zjišovat tzv. korelační koeficient (30, 31,<br />
36, 37, 38, 39, 54, 66, 90).<br />
Z hlediska informatiky tak poskytuje<br />
dlaň nepřeberné množství informací,<br />
přestože existují určité <strong>pro</strong>blémy klasifikace<br />
znaků a jejich „umělosti“ vymezení, která<br />
nemusí odpovídat jejich biologické podstatě.<br />
Na relativně malé ploše je tak nahromaděno<br />
velké množství informace (24).<br />
Biomechanické aspekty (47, 48, 49,<br />
51, 65, 66, 69, 70, 72, 73, 86, 87).<br />
Z biomechanického a geometrického<br />
hlediska je pozoruhodné, že průběh<br />
papilárních linií <strong>pro</strong>bíhá nejekonomičtějším<br />
a nejkratším směrem po povrchu dlaně<br />
a plosky nohy. Z tohoto hlediska připomíná<br />
křivky na kulovém vrchlíku zemského<br />
povrchu, jinak známých jako křivky leteckých<br />
a námořních linií, tzv. trajektorie neboli<br />
loxodromy. Jedná se o záznam, o biomechanickou<br />
stopu s hlubokou výpovědní<br />
hodnotou o situaci, která byla patrna<br />
v době jejich formování. V tomto smyslu je<br />
zde z<strong>pro</strong>středkována i informace genetická.<br />
Genetika (80, 81, 82, 83, 88, 89, 93, 102)<br />
Z genetického hlediska je důležité, že<br />
dermatoglyfické metrické znaky jsou<br />
považovány za polygenně dědičný metrický<br />
znak ve smyslu Galtonovy biometriky.<br />
Množství genů určujících strukturu<br />
papilárního terénu nemusí být zase až tak<br />
velké, z hlediska některých jednotlivých<br />
znaků se může jednat dokonce o monogenní<br />
dědičnost. Nesporná je však účast většího<br />
množství faktorů zevního <strong>pro</strong>středí (polyfaktoriální<br />
vlivy), nemusí se však vždy uplatnit.<br />
Např. chybění podprstového triradiu<br />
c podle některých studií vykazuje v rodinách<br />
autosomálně dominantní dědičnost,<br />
rodokmenové studie tomu tak nasvědčují.<br />
Chybění, tj. nepřítomnost triradiu c v podprstové<br />
oblasti dlaně u prsteníku vykazuje<br />
přenos z generace na generaci v rodokmenu<br />
přibližně 50 % . Některé vrozené chromozomální<br />
aberace výrazně narušují průběh<br />
hlavních papilárních linií,spíše z<strong>pro</strong>středkovaně<br />
změnou geometrie ruky, tak je tomu<br />
třeba u Turnerova syndromu. Důležité jsou<br />
vztahy ke skeletálnímu podkladu dlaně.<br />
POHYBOVÉ ÚSTROJÍ, ročník 9, <strong>2002</strong>, č. <strong>3+</strong>4 21