3+ 4/2002 - Společnost pro pojivové tkáně

vzory – v místech kde růstové síly již nejsou
tak intenzivní.
Vlivy, které působí na vývoj papilárních
linií a to jednak na jejich počet a uspořádání
jsou nepřeberné a velmi početné,někdy synergické,
jindy navzájem se rušící a protichůdné.To
je právě ta příčina, která snižuje
diagnostickou přesnost některých změn ve
vztahu k chorobám. Souvisí to např.
s tlouškou epidermis, s množstvím tekutiny
v podkoží a zmíněnými volárními polštářky.
Lze však vystopovat určité závislosti –
populační, jednotlivé populace se mohou
podstatně lišit v zastoupení a počtu jednotlivých
typů vzorů i v kvantitativním
uspořádání a dále pohlavní dimorfismus (91,
92) – víceméně konstatní odchylky mezi
muži a ženami, závislosti ve vztahu k typu
kůže, k chorobám (96, 99, 100), nejvíce však
k anatomickým anomáliím ruky (18, 19, 20,
21, 24, 25, 26, 27, 41, 42, 43, 46, 52, 53,
71, 77, 78, 79). Dermatoglyfické změny
v rámci určité populace na určitém území
mohou jevit změny v čase,je to snad
důsledek selekčních vlivů vůči určitým
typům obrazců nebo vliv emigrace a imigrace
na daném sledovaném území.
Dermatoglyfické znaky můžeme nazírat
především jako metrické, kvantitativní
znaky polygenního charakteru, kvantitativně
hodnotitelné v rámci tzv. biometriky.
Lze jejich charakteristiky korelovat s jinými
somatickými znaky, především na ruce
a zjišovat tzv. korelační koeficient (30, 31,
36, 37, 38, 39, 54, 66, 90).
Z hlediska informatiky tak poskytuje
dlaň nepřeberné množství informací,
přestože existují určité problémy klasifikace
znaků a jejich „umělosti“ vymezení, která
nemusí odpovídat jejich biologické podstatě.
Na relativně malé ploše je tak nahromaděno
velké množství informace (24).
Biomechanické aspekty (47, 48, 49,
51, 65, 66, 69, 70, 72, 73, 86, 87).
Z biomechanického a geometrického
hlediska je pozoruhodné, že průběh
papilárních linií probíhá nejekonomičtějším
a nejkratším směrem po povrchu dlaně
a plosky nohy. Z tohoto hlediska připomíná
křivky na kulovém vrchlíku zemského
povrchu, jinak známých jako křivky leteckých
a námořních linií, tzv. trajektorie neboli
loxodromy. Jedná se o záznam, o biomechanickou
stopu s hlubokou výpovědní
hodnotou o situaci, která byla patrna
v době jejich formování. V tomto smyslu je
zde zprostředkována i informace genetická.
Genetika (80, 81, 82, 83, 88, 89, 93, 102)
Z genetického hlediska je důležité, že
dermatoglyfické metrické znaky jsou
považovány za polygenně dědičný metrický
znak ve smyslu Galtonovy biometriky.
Množství genů určujících strukturu
papilárního terénu nemusí být zase až tak
velké, z hlediska některých jednotlivých
znaků se může jednat dokonce o monogenní
dědičnost. Nesporná je však účast většího
množství faktorů zevního prostředí (polyfaktoriální
vlivy), nemusí se však vždy uplatnit.
Např. chybění podprstového triradiu
c podle některých studií vykazuje v rodinách
autosomálně dominantní dědičnost,
rodokmenové studie tomu tak nasvědčují.
Chybění, tj. nepřítomnost triradiu c v podprstové
oblasti dlaně u prsteníku vykazuje
přenos z generace na generaci v rodokmenu
přibližně 50 % . Některé vrozené chromozomální
aberace výrazně narušují průběh
hlavních papilárních linií,spíše zprostředkovaně
změnou geometrie ruky, tak je tomu
třeba u Turnerova syndromu. Důležité jsou
vztahy ke skeletálnímu podkladu dlaně.
POHYBOVÉ ÚSTROJÍ, ročník 9, 2002, č. 3+4 21