3+ 4/2002 - Společnost pro pojivové tkáně
3+ 4/2002 - Společnost pro pojivové tkáně
3+ 4/2002 - Společnost pro pojivové tkáně
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Množství faktorů formujících strukturu<br />
papilárního terénu je však nepřeberné<br />
a určuje definitivní podobu papilárních linií<br />
a jejich uspořádání do kvalitativních vzorů.<br />
Existují faktory konstituční, populační,<br />
ale i sekulární, což je zřejmě následek<br />
migrace v „zmenšeném“ světě, stírají se tak<br />
rozdíly populační, které ještě v minulých<br />
letech byly výrazné. Je známo že pyknici<br />
mají složitější vzory a větší množství<br />
papilárních linií, což souvisí s obsahem<br />
vody ve tkáních (extracelulární frakce)<br />
astzv. exsudativním typem kůže.<br />
Astenici mají zase <strong>pro</strong>tikladné tendence<br />
v uspořádání linií – tzv. kontratypy,<br />
jednoduché typy vzorů, větší zastoupení<br />
oblouků a smyček s nízkými počty<br />
papilárních linií.<br />
Tendence k exsudaci byly sledovány<br />
experimenty s kantaridinem vyvolávajícím<br />
kožní puchýře a je známa variabilní tendence<br />
k tvorbě tkáňového exsudátu<br />
v puchýřích. Byly vysledovány dokonce<br />
vztahy k obsahu tkáňového albuminu<br />
a dalšímu složení exsudované tekutiny<br />
v puchýři. Astenici mají vzory obecně<br />
jednodušší s nižšími počty papilárních linií.<br />
Existuje pohlavní dimorfismus v počtu<br />
papilárních linií, kdy mužské pohlaví je<br />
charakterizováno většími počty papilárních<br />
linií a častější přítomností složitých vzorů<br />
typu dvojsmyček a vírů, zatímco u žen jsou<br />
přítomny spíše vzory jednodušší, smyčky<br />
aoblouky s nízkými počty papilárních linií.<br />
Studie srovnávající dermatoglyfiku<br />
„zdravých“ a nemocných s určitou diagnózou<br />
by měly přihlížet alespoň v minimální<br />
formě k této variabilitě (hodnotit zvláš<br />
muže a ženy, vztahovat výsledky vždy<br />
k dané populaci apod.).<br />
22<br />
Korelační studie<br />
LOCOMOTOR SYSTEM vol. 9, <strong>2002</strong>, No. <strong>3+</strong>4<br />
Korelační studie bývají <strong>pro</strong>váděny<br />
především u kvantitativních metrických<br />
dermatoglyfických znaků, což jsou zpravidla<br />
počty linií mezi jednotlivými podprstovými<br />
triradii, či triradiem a centrem vzoru na<br />
prstech. Určuje se zde korelační koeficient<br />
r, který za předpokladu polygenní (polyfaktoriální<br />
hypotézy) udává mezi rodiči<br />
a dětmi podíl společných genů učastnících<br />
se na tvorbě znaku. Je ale samozřejmě<br />
možné korelovat kvantitativní znaky mezi<br />
sebou navzájem na jedné ruce (celostní<br />
přístup k papilárnímu terénu dlaně ukazuje,<br />
že změna určitého parametru souvisí<br />
nutně se změnou parametru jiného), je<br />
možné sledovat pravolevé diference<br />
i vztahy k jiným kvantitativním somatickým<br />
metrickým znakům (104).<br />
Korelační studie ukazují velmi úzkou<br />
statisticky vysoce významnou korelaci mezi<br />
pravou a levou rukou dosahující nezřídka<br />
hodnoty korelačního koeficientu r přes 0,9,<br />
což je v podstatě již téměř funkční závislost,<br />
funkční vztah. Přesto však není úplná<br />
symetrie zcela obvyklá . Jako existují meze<br />
fysiologické asymetrie, existují i fysiologické<br />
meze symetrie (30, 31).<br />
Korelační studie mezi rodiči a dětmi<br />
ukazují hodnoty r (bezrozměrné číslo) r =<br />
0,4 až 0,5. I to odpovídá předpokládanému<br />
způsobu dědičnosti (52, 54). Toto číslo<br />
odpovídá vlastně podílu společných genů<br />
podílejících se ve smyslu polygenní<br />
dědičnosti na tvorbě znaku u příbuzných I.<br />
stupně. Ke stejným údajům dospějeme při<br />
korelačních studiích mezi vlastními<br />
sourozenci, tj. dětmi stejných rodičů. Opět<br />
mají podíl společných genů 50 % .Tato situace<br />
může být výrazně změněna učinkem<br />
vrozené chromozomální aberace vzniklé de<br />
novo u dítěte, i když u rodičů těchto dětí
Change language