3+ 4/2002 - Společnost pro pojivové tkáně
3+ 4/2002 - Společnost pro pojivové tkáně
3+ 4/2002 - Společnost pro pojivové tkáně
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Aplikace auxologických dat předpokládá<br />
změření výšky dítěte a stanovení <strong>pro</strong>porcionality<br />
postavy. Předpokládáme, že tato<br />
metoda bude <strong>pro</strong> klinickou praxi<br />
jednodušší, <strong>pro</strong>tože měření IM a IK<br />
vzdálenosti stejně jako měření výšky dítěte<br />
patří k rutinním parametrům, měřeným<br />
ortopedy a ortopedickými <strong>pro</strong>tetiky.<br />
Jsme si vědomi nepřesností, vznikajících<br />
při postoji vyšetřovaných pacientů, především<br />
u malých dětí, dětí mentálně<br />
postižených, u pacientů s nestejně dlouhými<br />
DK nebo s asymetrickou deformitou DK.<br />
Větší děti umí naopak deformitu v kolenních<br />
kloubech aktivně korigovat – zmenšit, což je<br />
obtížně zjistitelné i na RTG snímku, kde při<br />
pozorném hodnocení lze <strong>pro</strong>kázat asymetrické<br />
zúžení štěrbiny tibiofemorálního<br />
kloubu. V těchto případech je výhodné<br />
porovnání hodnoty změřené na RTG snímku<br />
s hodnotou T – F úhlu, kterou získáme<br />
změřením výše definovaných vzdáleností na<br />
DK u ležícího (sedícího) dítěte a výpočtem<br />
podle matematických vzorců.<br />
Stanovení T – F úhlů podle nomogramů<br />
je vhodné a dostatečně přesné <strong>pro</strong> běžné<br />
použití v klinické praxi, není třeba znát<br />
výšku ani <strong>pro</strong>porcionalitu dítěte. Přesnější<br />
výsledky dostaneme výpočtem podle uvedených<br />
vzorců.<br />
Při určování tibiofemorálního úhlu<br />
podle nomogramů vznikají nepřesnosti<br />
z následujících důvodů:<br />
1. Výše byla zmíněna aktivní korekce valgosity<br />
či varosity pacientem, což se <strong>pro</strong>jeví<br />
i na rentgenovém snímku, kde lze<br />
pozorovat v předozadní <strong>pro</strong>jekci asymetrii<br />
kloubní štěrbiny tibiofemorálního kloubu<br />
na jedné nebo obou DK. Z tohoto důvodu<br />
se může na rentgenovém snímku lišit<br />
tibiofemorální úhel levé a pravé DK až<br />
o3˚(vlastní pozorování).<br />
88<br />
2. Nepřesnost vzorce (1), podle kterého<br />
byly sestaveny nomogramy. Ve vzorci (1)<br />
je pouze jedna nepřesnost – hodnota<br />
konstanty 0,865, což je poměr vzdálenosti<br />
os femurů v místě trochanterů ku<br />
vzdálenosti trochanterů. Podle měření na<br />
rentgenových snímcích byl naměřen<br />
tento poměr v rozmezí od 0,847 do 0,875<br />
s průměrnou hodnotou 0,865.<br />
3. Nepřesnost naměřených hodnot. Vstupní<br />
měřené hodnoty nemohou být příčinou<br />
podstatných chyb. Dítě postavíme<br />
tak, aby vzdálenost mezi středy kolen<br />
byla rovna některé z hodnot 10, 15, 20,<br />
25 nebo 30 cm. Hodnoty l 1 , l 2 a c není<br />
<strong>pro</strong>blém změřit s přesností 1 cm. Potíže<br />
může činit pouze hodnota a –<br />
vzdálenost trochanterů zejména<br />
u obézních dětí.<br />
4. Nepřesné odměření výsledného<br />
tibiofemorálního úhlu v nomogramu. Při<br />
pečlivém odměření vstupních hodnot na<br />
rentgenovém snímku se lišila hodnota<br />
zjištěná podle nomogramů od úhlu na<br />
snímku u malých úhlů o 0,2˚ až 0,3˚,<br />
u značné varosity a valgosity max. o 2˚.<br />
Použijeme-li místo nomogramů vzorec<br />
(1), přesnost výsledku se značně zvýší.<br />
4. ZÁVĚR<br />
LOCOMOTOR SYSTEM vol. 9, <strong>2002</strong>, No. <strong>3+</strong>4<br />
Autoři vypracovali vlastní klinickou<br />
metodu měření T – F úhlu nezávislou na<br />
měření pomocí ručního goniometru. Metoda<br />
je založená na měření definovaných svislých<br />
a vodorovných vzdáleností na DK<br />
(pomocí pásové míry, čtverečkovaného rastru<br />
a pelvimetru) u stojícího dítěte a na<br />
matematických vzorcích, podle kterých<br />
byly sestaveny nomogramy. Není třeba znát<br />
výšku ani <strong>pro</strong>porcionalitu postavy dítěte.
Change language