3+ 4/2002 - Společnost pro pojivové tkáně

Papilární linie a funkce úchopu (87)
Papilární linie mají vztah nejen k hmatovému
čití, ale i funkci uchopu. Ve fylogenetickém
vývoji se vyvinula zřejmě kooperace
potních žláz a papilárních lišt, kdy
uchop usnadňují adhesní síly vzniklé
přiměřenou sekrecí potních žláz v interpapilárních
rýhách. Existence samotných
papilárních linií zabraňuje skluzu
uchopeného předmětu.
Závěr
Přehledový referát upozorňující na význam
dermatoglyfiky při studiu biomechanických
jevů i kriminalistických stop,
v neposlední řadě upozorňující na změny při
různých konstitučních stavech. V podrobnostech
odkazujeme na rozsáhlou bibliografii
uvedenou v příloze. Zabývá se
vznikem papilárních linií, biomechanickými
aspekty průběhu papilárních linií v embryogenezi
a jimi vytvářenými vzory, dědičností
dermatoglyfických a daktyloskopických
vzorů, vztahy ke skeletu, korelačními studiemi,
otázkami symetrie v dalším filozofickém
kontextu. Je upozorněno na stranovou predispozici
odchylek, na sjednocování klasifikace
vzorů, jež musí vycházet z jejich
geneze, v tomto smyslu jsou uvedeny též
ukázky v příloze. Dále je připomenuta distribuce
prstových vzorů a afinita jednotlivých
prstů k určitému vzoru. Ohybové
rýhy jsou také důležitým prediktivním ukazatelem
a jsou součástí hodnocení v dermatoglyfice.
Struktura papilárního terénu lidské
dlaně je výchozím ukazatelem pro geometrické
znaky dlaně. V této oblasti vidíme perspektivu
do budoucna.
Minimální symptomatologie v dermatoglyfice
znázorňuje genetické a ontogenetické
dispozice, často nazývané malé vady
a stigmata. Pozornost je věnována
i metodologii, zejména radiodermatoglyfice.
Perspektivní z hlediska praxe se jeví hlavně
převod dermatoglyfiky na geometrické
znaky. Biomechanický význam dermatoglyfů
spočívá i ve funkci uchopu.
Literatura
1. Alter, M.: Dermatoglyphic analysis as a diagnostic
tool. Medicine, 46, 1967, s. 35 – 36
2. Alter, M.: Is hyperploidy of sex chromosomes
asssociated with reduced total ridge count?
Amer. J. Hum. Genet. 17, 1965, s. 473 – 475
3. Beckman, L., Gustavson, K.H., Norring, A.:
Finger and palm dermal ridge patterns in normal
and mongoloid individuals (the Down syndrome).
Acta Genet. (Basel), 15, 1965, 3
4. Bryant, J.I., Emanuel, I., Huang, S,. W., Kroumal,
R., LO, J.: Dermatoglyphs of Chinese Children with
Down's syndrome
J. Med. Genet., 7: 338, 1970
5. Ciovernache, M., Stanescu, V., Ionescu, V.,
Floreu, I., Grigorescu,A.:
Les dermatoglyphes dans le syndrome de Turner.
Rev. Roum. Endocrinol. 5, l968, 287 – 301
6. Cummins, H.: Finger prints in „Siamese twins“.
Eugen. News. 21, 1936, 80 – 85
7. Cummins, H.,Talley, C., Platon, R.V.: Palmar dermatoglyphics
in mongolism. Pediatrics 5, 1950, 241 –
248
8. Dallapiccola, B., Ricci, N.: I dermatoglifi nella
sindrome di Down tipica ed atipica. Acta Genet.
Med. Gemellol. (Roma), 16, 1987, 384
9. Dallapiccola, B., Bagni, E., Pistochi, G.: Dermatoglyphic
and skeletal hand abnormalities in
Turner's syndrome. A tentative scorring method.
Acta Genet. Med. Gemellol. (Roma) 21, 1972, 69
10. Fang,T.C.:A comparative study of the a–b ridge
count on the palms of mental defectives and the
general population.
J. Ment. Sci. 95, 1949, 945
POHYBOVÉ ÚSTROJÍ, ročník 9, 2002, č. 3+4 35