1+2/2010 - Společnost pro pojivové tkáně

jest zavedení implantátu interforaminálně.Na základě CT vyšetření dolní čelistibychom stanovili množství a počet implantátůalespoň k zajištění retence dolní celkovénáhrady. V literatuře se nám nepodařilonajít zprávy o zkušenostech s implantologickýmošetřením u tohoto syndromu. Lzepředpokládat že oseointegrace implantátůby mohla být porušena, a naopak kostnítkáň čelistí by reagovala na implantátosteolýzou v okolí s možným vznikem frakturytěla mandibuly. Nutno vzít v úvahui dlouhodobé podávání bisfosfonátů, kdebyla jako závažný vedlejší účinek popsánaosteonekróza a následná osteomyelitidačelistí, která vzniká nejdříve a nejčastěji připodávání zolendronátu, a to za 10–18 měsíců.Po perorálních bisfosfonátech se průměrnádoba do vzniku osteonekrózy čelistíudává 3–4,6 roku (13). Za faktory přispívajícík vzniku této komplikace se udávajíinvazivní stomatochirurgické výkony,pokročilý věk, revmatická artritida, diabetesmellitus, užívání kortikosteroidů, deficiencevitaminu D a další (12). Americká asociaceorálních a maxilofaciálních chirurgůuvádí, že zavedení implantátů u pacientůléčených orálně bisfosfonáty a to do 3 letléčby není kontraindikováno. Ale titopacienti nesmí vykazovat další rizikové faktoryjako je zejména léčba kortikosteroidya pokročilý věk (přes 70 let). Po 3 rokytrvající léčbě bisfosfonáty je ale nutnétyto léky vysadit minimálně na tři měsícepřed plánovaným chirurgickým výkonemv dutině ústní. Další léčba smí pokračovat,až je stav v dutině ústní po chirurgickémzákroku kompletně zhojen. V případěimplantátů jsou to tedy tři měsíce po jejichzavedení (15). S dlouhodobým podávánímbisfosfonátů souvisí i sklon k traumatickýmzlomeninám femuru v důsledku sníženéhokostního obratu a remodalce (4).Odlišně jsme postupovali i v případěretinovaných, impaktovaných zubů moudrosti.Extrakce těchto retinovaných zubů18, 28 a 38 je diskutabilní. Rozhodli jsmese zuby impaktované ve spongiózní kostia kryté vrstvou tenké kompakty zatímponechat pod zubními náhradami a pravidelněkontrolovat. Zkušenost ukázala,že extrakce zubů vede k výrazné resorpcialveolární kosti, což zhorší retenční podmínkypro celkové náhrady.ZávěrProkázali jsme Hajdu-Cheney syndromu 7 členů širší rodiny s autosomálně dominantnímpřenosem ve 4 generacích v otcovskéčásti rodokmenu. Podezření na H-Chsyndrom bylo u otce matky probanda,který pocházel z Arménie. Ortopedickyjsme vyšetřili 4 pacienty z rodiny, kteréosteologicky léčíme a monitorujeme.U probanda a jeho bratra byla abnormálněvysoká porodní hmotnost a následnáobezita. Proband utrpěl ve 12 letechkompresivní frakturu bederního obratleL2 a na RTG snímku byly prokázány rybíobratle bederní páteře. U syna probandabyla ve 12 letech zjištěna asymptomatickáspondylolistéza L5/S1.Postižení členové rodiny mají podobnýfenotyp: paličkovité prsty rukou a nohous akroosteolýzou, brachymesocefalickálebka s basilární impresí, mnohočetnéWormianské kůstky podél neosifikujícíholambdového a koronárního švu, obličejovástigmata, výrazná obočí, antimongoloidníoční štěrbiny, prominující nadočnicovéoblouky a tubera frontalia, bezzubéčelisti a hypoplastické paranasální dutiny.Osteoporóza se u dospělých členů rodinyprojevila bolestmi v zádech.POHYBOVÉ ÚSTROJÍ, ročník 17, 2010, č. 1+2 107