22.08.2015 Views

िव दे ह िवदेह Videha িবেদহ िवदेह

1 िव दे ह िवदेह Vi deha িবেদহ ht t p wwwvi deha co i n Al ways ref ...

1 िव दे ह िवदेह Vi deha িবেদহ ht t p wwwvi deha co i n Al ways ref ...

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

<strong>िव</strong> <strong>दे</strong> <strong>ह</strong> <strong>िव</strong><strong>दे</strong><strong>ह</strong> <strong>Videha</strong> <strong>িবেদহ</strong> <strong>िव</strong><strong>दे</strong><strong>ह</strong> थम मैिथली पािक्षक ई पिका <strong>Videha</strong> Ist Maithili Fortnightly e Magazine <strong>िव</strong><strong>दे</strong><strong>ह</strong> थम मैिथली पािक्षक '<strong>िव</strong><strong>दे</strong><strong>ह</strong>''<strong>िव</strong><strong>दे</strong><strong>ह</strong>' ५९ म अंक ०१ जून २०१० (वषर् ३ मास ३० अंक ५९)http://www.videha.co.in/ मानुषीिम<strong>ह</strong> संस्कृ ताम्गािछये लऽ जेव<strong>ह</strong>ुन तँ एि<strong>ह</strong>मे अधला की? इ<strong>ह</strong>ो ते एकटा काजे भेल। लेिकन खाली बजनि<strong>ह</strong>टा सँ ते नि<strong>ह</strong><strong>ह</strong>ेत<strong>ह</strong>। ति<strong>ह</strong> लेल संगोरो करए पडत<strong>ह</strong>।” कि<strong>ह</strong> किरयाकाका मुँ<strong>ह</strong> चुप कऽ लेला<strong>ह</strong> िकु मनमे अबैत जे-िजनगी <strong>िव</strong>तलिन वौ<strong>ह</strong>ुक संग िसमा <strong>दे</strong>खैमे आ ऐला<strong>ह</strong>ेँ अपन ब ुझैले। को गमे लाजो <strong>ह</strong>ोइ छिन। मुदाएि<strong>ह</strong> गकेँ मनि<strong>ह</strong>मे रािख बात बदलैत फेिर बाजला<strong>ह</strong>- “जाधिर <strong>ह</strong>म सभ ऐुरका ओिरयान करै छी ताधिर त<strong>ह</strong>ूँसंगोर के आव<strong>ह</strong>।”ति<strong>ह</strong> बीच सुर काका धडफड़◌ाएल प<strong>ह</strong>ु ँचला<strong>ह</strong>। द ुन ू मिमऔत भाय परस ू कपड-फोड़◌ोबिल कऽ र<strong>ह</strong>िथन ओि<strong>ह</strong>क िजज्ञासामे गेल र<strong>ह</strong>िथ। द ुन ू मिमऔतक बीच डेढ का घरारी। बीच गाममे घर छिन। गामो गदालतेँ एो घ ुर घरारी कीनब असाध छिन। के अपन घर तोिड <strong>दे</strong>तिन। ओना बाधमे पा ँच बीघा खेत छिन मुदाधरारीक सुखे तँ असकरे बाधमे नि<strong>ह</strong> बसता<strong>ह</strong>। नानाक पिरवार समटल र<strong>ह</strong> अइल-फइलसँ र<strong>ह</strong>ै छला<strong>ह</strong>। मालोकथैर नारक टालो बना लैत छला<strong>ह</strong>। इनारो अंगनाक कोमे र<strong>ह</strong>िन। मुदा अपना परोछ <strong>ह</strong>ोइते मक बािढघरमे आिब गेलिन। द ुन ू भा ँइ िभज कऽ लेलिन। करबो नीक बिझ ु पडलिन। करमी ली जेका ँ जेठकाभायकेँ पिरवार चतिड गेलिन। भगवा दि<strong>ह</strong>न भऽ सातटा बेटा आ छ<strong>ह</strong>टा बेटी <strong>दे</strong>लिखन। पढवैक तँ कोसमे नि<strong>ह</strong> जे <strong>िव</strong>आ<strong>ह</strong>ो-दान पछुआएले र<strong>ह</strong>िन। मुदा तइओ घरक अभाव बिझ ु पडए लगलिन। अप टी.बीकरोगी। िधया-प ूता जनमबैत घरोबाली ते<strong>ह</strong>। मुदा जि<strong>ह</strong>ना ोध ति<strong>ह</strong>ना जेठ <strong>ह</strong>ेवाक आब मनमे द ुन ू गोटेकेँर<strong>ह</strong>बे करिन। छोट भाएकेँ द ूटा बेटे टा। तेँ , को तर<strong>ह</strong>क अभाव नि<strong>ह</strong> बिझ ु पडिन। एक पीिठया पा ँचो भा ँइलाठी उठौलक। समा ंगक पातर छोट भाए, कपार फोड़◌ा लेलिन। मुदा घरवाली बदला लइये लेलिखन। पि<strong>ह</strong>भायक चािनपर खापिड फोिड िदयािदनीपर कनखा पटकैत क<strong>ह</strong>लिखन- “भिर िदन आि<strong>ह</strong>-आलम करैत र<strong>ह</strong>ती<strong>ह</strong> आराित कऽ के<strong>ह</strong>न सुरख ुड़◌ू भऽ जाइ छिथ।”छोट िदयादिनक गािर सुिन तँ उनटवै चा<strong>ह</strong>लिन मुदा, तावे टोलक लोक सभ आिब झगड़◌ा छोड़◌ा <strong>दे</strong>लकिन।ओि<strong>ह</strong> झगड़◌ाकेँ िनपटवैक लेल सुरकाका गेल र<strong>ह</strong>िथ। मािकेमे पता लगलिन जे रघ ुनन भाय <strong>दे</strong>श छोिड<strong>दे</strong>लिन। मामकेँ पनर<strong>ह</strong> िदनक समए दऽ आिब गेलिथ। गाम अिबते अंगा, चल िनकािल धोतीक खँट ू <strong>दे</strong><strong>ह</strong>पर लऽ<strong>िव</strong>दा भेला। अंगनासँ िनकिलते पता लगलिन जे ल<strong>ह</strong>ास अंगमे अिछ तेँ गाछी िदसक राा छोिड घरे िदसकपकडलिन। डेिढयापर प<strong>ह</strong>ु ँचते किरयाकाका सोझमे पिड गेलिखन। पुिछ <strong>दे</strong>लिखन- “काज सिढआएल ू छ<strong>ह</strong> िकपछुआएल छ<strong>ह</strong>?”नजिर घ ुमबैत किरयाकाका क<strong>ह</strong>लिखन- “ऐुरका काज तँ डोिरआएले अिछ मुदा......?”“बडविढया ँ? कि<strong>ह</strong> सुरकाका आग ू बिढ रघ ुरन लग प<strong>ह</strong>ु ँच गोड लािग ठोर पटपटवैत फुसुर-फुसुरक<strong>ह</strong>लिखन- “िजनगी भिर संगे र<strong>ह</strong>लौ ं तेँ जँ िकछु ऊँ च-नीच भऽ गेल <strong>ह</strong>ुअए ते <strong>िव</strong>सिर जाएब।” कि<strong>ह</strong> सुभा िदिश<strong>दे</strong>िख मुिया कऽ क<strong>ह</strong>लिखन- “भौजी।”सुरकाकाक बोली सुिन सुभा आ ँ िख िमलवैत क<strong>ह</strong>लिखन- “बा।”सुभाक मुँ<strong>ह</strong>े “बा” सुिन सुरकाका चोे अंगनासँ िनकिल <strong>दे</strong>वनन लग आिब क<strong>ह</strong>लिखन- “वाउ <strong>दे</strong>व, द ुन ूभा ँइमे तीिनये मासक जेठाइ-छोटाइ अिछ। बेसँ द ुन ू भा ँइ संगे िबतेल<strong>ह</strong>ु ँ। सभ ओिरयान तँ <strong>दे</strong>िख र<strong>ह</strong>ल छीमुदा, भजिनया ँ सभ क<strong>ह</strong>ा ँ अिछ। म ृु सोगे नि<strong>ह</strong> खिशयो ु <strong>ह</strong>ोइत अिछ। ख ुशी तँ तखन <strong>ह</strong>ोइत जखन ख ुशीककाज <strong>ह</strong>ोएत। भाय-स<strong>ह</strong>ाएव अप रामाएण, म<strong>ह</strong>ाभारत गबैत छला<strong>ह</strong>। संगे भजिनयो-कीतर्िनया ँक से<strong>ह</strong>ो सुतछला<strong>ह</strong>। आइ जखन दिनया ु ँ छोिड र<strong>ह</strong>ला<strong>ह</strong>ेँ तखन पा ँचटा भज िकअए नि<strong>ह</strong> संग कऽ िदअिन।”सुरकाकाक <strong>िव</strong>चार सुिन <strong>दे</strong>वनन अवाक् भऽ गेला<strong>ह</strong>। म-मन <strong>िव</strong>चािर क<strong>ह</strong>लिखन- “का, सभ बाततँ समाजक व ुझैत नि<strong>ह</strong> छी त<strong>ह</strong>न ते किरयाकाका जेना-जेना करैत छिथ, से <strong>दे</strong>खै छी।”<strong>दे</strong>वननक बात सुिन सुरकाकाक मनमे एलिन जे भिरसक िकसुनलालकेँ नजिरमे एलै। मन ल<strong>ह</strong>रएलगलिन। जोरसँ तँ नि<strong>ह</strong> मुदा, आेसँ बजला<strong>ह</strong>- “सुआइत लोक ओकरा का क<strong>ह</strong>ै छै। जेरे <strong>दे</strong>खत ओरेबिरसत।” टाटक अढसँ िकसुनलालो सुरकाकाक बात सुनलिन। मुदा िकछु टोक-टाक नि<strong>ह</strong> केलिन। भजिनयाकेँ23

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!