téma Skllizeň kůry z korkového dubu. 46 <strong>BMW</strong> <strong>revue</strong> 4/2007
Korek ve stavebnictví V tomto případě lze korek zahrnout jen a pouze chválou, jeho budoucnost v této branži je velká a stále rostoucí. Opět se není čemu divit. Korek je mimořádně elastický, poskytuje vysoký stupeň ochrany proti hluku, a patří do kategorie vynikajících tepelných izolantů. Bývá proto stále více využíván při stavbách všeho druhu. Za všechny jmenujme například budovy nemocnic. K veškerým kladům (minusy snad vůbec neexistují) je nutno dále přičíst jeho snadnou opracovatelnost, trvanlivost, odolnost vůči opotřebení, mikroorganismům a chemikáliím. Používá se na obklady zdí, ale především při výrobě podlah. Ve druhém případě vsadil dnes již bezpočet výrobců korkových podlahových krytin na skutečnost, že korek je na dotek nejhřejivějším materiálem, při chůzi zcela jistě oceníte jeho schopnost „odrazit“ teplo zpět do vašich dolních končetin. Díky pružnosti můžete po korkových podlahách chodit naboso, na rozdíl od mnoha dalších povrchů totiž pomalu, leč zcela jistě nedevastuje vaše klouby. Korek dokáže rovněž dokonale odrážet a tlumit zvuk. V případě poškození (většinou ostrými předměty) lze vzniklou vadu pomocí zbroušení či případné výměny poškozeného dílu bez větších problémů vyřešit. V případě volby korkové podlahy pak sázíte na dlouhověkost. Životnost běžného korkového čtverce je totiž patnáct let, plovoucí podlaha vydrží více než dvacet let. Když se spořivost nevyplácí! Přes boom, kterému se korek těší ve stavebnictví, se většině z nás v souvislosti s ním nevybaví ani tak podlaha, jako láhev vína a korková zátka. Díky vydatné mediální masáži vědí snad všichni s výjimkou dětí a militantních abstinentů, že láhev by měla ležet tak, aby byl její obsah v kontaktu s korkem. Stovky let praxe totiž prokázaly, že korek chrání mnohdy mimořádně drahocenný obsah láhve, díky jeho vlastnostem víno jemně „prodýchává“, což přispívá k jeho dozrávání a zvýšení ceny. Přes veškeré superlativy na svou adresu však v sobě korek (tedy spíše ten levnější, tudíž méně kvalitní) skrývá pro víno přímo smrtelné nebezpečí. V této souvislosti ovšem musím podotknout, že se zcela neztotožňuji s názorem, že nekvalitní korek může stát za likvidací vína skutečně špičkové kvality. Vinař, který si váží své práce a produkce totiž ví, že šetřit na korku se vskutku nevyplácí. Stejný názor zastává i renomovaný producent Jiří Šmerák z jihomoravské vinařské obce Hrušky. „Cena kvalitního korku se pohybuje v rozmezí od sedmi do dvaceti korun za kus. Je tudíž logické, že pokud někdo dělá špičkové víno v hodnotě několika set, či snad dokonce tisíců korun, neměl by riskovat jeho znehodnocení a likvidaci špatným korkem.“ Oč jde? Největším problémem korku je existence tzv. „trichloroanizolu“. Jedná se o hnilobnou látku, která v případě úspěšného ataku „dodá“ vínu odpudivý hnilobný zápach. Nutno podotknout, že se přes veškerou snahu (jisté pokroky učinili v tomto směru Portugalci) zatím nepodařilo žádné z vinařských velmocí nad hnilobou vyhrát. Ucítíte-li proto po otevření láhve lehce hnilobný zápach a ten posléze objevíte i ve víně, máte smůlu. V restauraci můžete načatou láhev vrátit a v mnoha případech se tak postarat o likvidaci celé série, doma pak její obsah nalijte do dřezu či toalety. Vězte totiž, že v boji s korkovou hnilobou nepomůže ani odvětrání vína prostřednictvím dekantace. Naopak. V důsledku oxidace bude cítit zatuchlý korek v láhvi ještě více. Skladování korkové kůry před dalším zpracováním. Konec korku v Čechách? Nejen v důsledku výše uvedeného zvoní u vinařů korku hrana. Alespoň v naší vlasti. Domácí vinaři se totiž stále častěji rozhodují pro umělé korky, případně pro šroubové uzávěry. Hovoří se dokonce o tom, že do pěti let vymizí korkové zátky z 50 % českých a moravských vín. Ostatně, na tento druh ochrany vína před vnějšími vlivy jsme si zvykli u řady vín ze zemí tzv. Nového světa (zvláště Argentina, Austrálie a Nový Zéland), přičemž rozhodně nelze hovořit o tom, že by Manufaktura na výrobu korkových zátek. <strong>BMW</strong> <strong>revue</strong> 4/2007 47