userfiles/Pracoviska/Detasovane pracoviska/DP sv. Patra Pia ...

More documents

Recommendations

Info

A n d r e j M á t e l , E v a G r e y, L u c i a J a n e c h o v á ( e d s . ) Výzkum hodnotové orientace stŗedońkolákŧ zvláńtě pak jejich vztahu k odlińné etnicitě a kultuŗe potvrdil náń pŗedpoklad niņńí míry tolerance adolescentŧ k romské minoritě ve srovnání s ostatními etnickými či kulturními menńinovými skupinami. Zjistili jsme, ņe Romové jsou nańimi respondenty vnímáni pŗeváņně negativně, a to bez ohledu na formálně vyńńí vzdělání respondentŧ i jejich rodičŧ v rámci majoritní české populace. Na tomto faktu nemění valně nic ani lokace ńkoly navńtěvované respondenty, ani velikost obce, v níņ ņijí. Za dŧleņité zjińtění nańeho výzkumu povaņujeme pŗedevńím jiņ výńe deklarovaný rozpor mezi skutečně zastávanými postoji a názory vŧči jednotlivým etnickým skupinám či kulturním odlińnostem, kdy respondenti nikoli v malém počtu uváděli negativistické názory hraničící s xenofobií a rasismem či tyto hranice pŗekračující a současně v rámci jiných otázek prezentovali sami sebe jako pŗeváņně tolerantní vŧči souņití s odlińnými etnickými či kulturními skupinami. Tato skutečnost navíc kontrastuje s jejich hodnocením české společnosti, respektive starńích generací jako netolerantních, xenofobních aņ rasistických. Snad má současná mládeņ potŗebu distancovat se od problémŧ vyskytujících se čas od času pŗi souņití s rŧznými menńinami a spojovat je spíńe se starńí generací, aby vyhověla současnému postmodernímu, a tedy názorově pluralitnímu a liberálnímu diskurzu. Domníváme se, ņe z toho plyne pro edukační proces jednoznačný, avńak nelehký úkol, a sice by mu mělo být imanentní vést dospívající nikoli k povrchnímu pŗevzetí, ale k toleranci názorově pluralitních, tedy multikulturních a <strong>sv</strong>obodomyslných hodnot a postojŧ (srov. Preissová Krejčí, Cichá, Gulová, 2012, s. 188–211). Závěr Prostŗednictvím nańeho projektu jsme se, pŗese vńechny neúspěchy, snaņili pŗispět nikoli ke stigmatizaci ņákŧ dle etnického, respektive rasového pŧvodu, ale o pŗekonání nacionalistických, etnopolitických, obecně ideologických pohledŧ na <strong>sv</strong>ět, respektive k otevŗenosti ņákŧ vŧči jinakosti a rŧznorodým modelŧm ņivotních strategií a hodnotových orientací jednotlivcŧ či rodin. Nańe praktická zkuńenost potvrzuje názor, ņe mnozí pedagogové, obdobně jako ostatní občané ČR, spojují problematiku multikulturalismu stále výhradně s rasovou či etnickou diskriminací. Multikulturalismus se vńak zabývá mnohem ńirńí ńkálou lidské rŧznorodosti a jejími projevy, které jsou pŗijímány či nepŗijímány majoritní částí společnosti. Za multikulturní výchovu pak označujeme ty vzdělávací postupy, které ozŗejmují problematiku nejen rasové či etnické rŧznorodosti, ale také kulturních diferencí, sociálního statusu, rozdílnosti pohlaví či zdravotního postiņení. Rasová, respektive etnická rŧznorodost, - 146 -
A p l i k o v a n á e t i k a v s o c i á l n e j p r á c i 2. akcentující se v nańí společnosti zejména skrze tzv. „romským problém“ (coņ se projevilo i ve výńe prezentovaném výzkumu), není primární formou sociální nerovnosti, kterou je tŗeba se zabývat či ji ŗeńit. „Romský problém“ zastiňuje závaņné pŗípady nerovnosti, s nimiņ by se česká společnost měla umět vypoŗádat: segregaci (ve smyslu vyčlenění jisté upŗednostňované skupiny) ve vzdělávání, vědě, politice či náboņenství, a sice muņŧ vŧči ņenám, české větńiny vŧči vńem minoritám, ateistickému postoji vŧči náboņenství apod., tedy páchá újmy ve státem ideově i legitimně deklarované společenské rovnosti a ve vzdělávání k ní, respektive prohlubuje společenskou nerovnost. Česká společnost není v ņádném pŗípadě zaloņena na rovném pŗístupu ke vzdělání, pracovnímu uplatnění, sociálnímu statusu, finančnímu ohodnocení atd. ve smyslu rovnosti napŗíč etnickou pŗísluńností, pohlavím, sexuální orientací, společenskou tŗídou nebo zdravotním stavem. Médii do popŗedí vyzdvihovaná tzv. „rasová“ nerovnost je pouhým prchavým odrazem mnohem větńího a pŗedevńím hluboce zakoŗeněného problému společenské nerovnosti, která se odráņí v rŧznorodých společenských problémech. V rámci problematiky multikulturního souņití občanŧ státŧ stŗední Evropy, respektive České republiky, by problémy spojené s rasovou nerovností neměly zastiňovat jiné, stejně váņné či mnohdy jeńtě závaņnějńí. Upnutí se k tzv. „romského problému“, respektive jeho pŗílińná akcentace, devalvuje cíle multikulturní politiky a také výchovy k hodnotám pluralitní, moderní, demokratické společnosti směŗující k transkulturnímu dialogu a multikulturnímu souņití. Zoznam bibliografických odkazov [1.] CICHÁ, Martina. 2007. Multikulturalismus z pohledu filosofie, antropologie a pedagogiky (očekávání a realita). In Výchova, škola, spoločnosť – minulosť a súčasnosť. Bratislava: Univerzita Komenského, 2007, s. 222-228. ISBN 978-80-223-2295-9. [2.] DomNWACHUKWU, Ch. S. 2010. An Introduction to Multicultural Education. USA: Rowman & Littlefield Publishers, 2010. 284 s. ISBN 978-1-70709-685-6. [3.] HIRT, Tomáń. 2005. Svět podle multikulturalismu. In HIRT, Tomáń – JAKOUBEK, Marek. Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit (antropologická perspektiva). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleń Čeněk, 2005, s. 9-76. ISBN 80- 86473-83-X. [4.] JAKOUBEK, Marek. 2005. Multikulturalismus vs. kultura (na pŗíkladu tzv. Romŧ a „jejich“ kultury). In HIRT, Tomáń – JAKOUBEK, Marek. Soudobé spory o - 147 -
Page 1 and 2:
ZBORNÍK Z MEDZINÁRODNEJ VEDECKEJ
Page 3:
Inštitút ďalšieho vzdelávania
Page 6 and 7:
Etické otázky sociálnej práce s
Page 8 and 9:
Predhovor Svetový vývoj sociálne
Page 10 and 11:
I. ETIKA, PROFESIJNÁ ETIKA A ETICK
Page 12 and 13:
A n d r e j M á t e l , E v a G r
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Page 32 and 33:
Page 34 and 35:
Page 36 and 37:
Page 38 and 39:
Page 40 and 41:
Page 42 and 43:
Page 44 and 45:
Page 46 and 47:
Page 48 and 49:
Page 50 and 51:
Page 52 and 53:
Page 54 and 55:
Page 56 and 57:
Page 58 and 59:
Page 60 and 61:
Page 62 and 63:
Page 64 and 65:
Page 66 and 67:
Page 68 and 69:
Page 70 and 71:
Page 72 and 73:
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89:
Page 90 and 91:
Page 92 and 93:
Page 94 and 95:
Page 96 and 97: A n d r e j M á t e l , E v a G r
Page 196 and 197:
Page 198 and 199:
Page 200 and 201:
Page 202 and 203:
Page 204 and 205:
Page 206 and 207:
Page 208 and 209:
Page 210 and 211:
Page 212 and 213:
Page 214 and 215:
Page 216 and 217:
Page 218 and 219:
Page 220 and 221:
Page 222 and 223:
Page 224 and 225:
Page 226 and 227:
Page 228 and 229:
Page 230 and 231:
Page 232 and 233:
Page 234 and 235:
Page 236 and 237:
Page 238 and 239:
Page 240 and 241:
Page 242 and 243:
Page 244 and 245:
Page 246 and 247:
Page 248 and 249:
Page 250 and 251:
Page 252 and 253:
Page 254 and 255:
Page 256 and 257:
Page 258 and 259:
Page 260 and 261:
Page 262 and 263:
Page 264 and 265:
Page 266 and 267:
Page 268 and 269:
Page 270 and 271:
Page 272 and 273:
Page 274 and 275:
Page 276 and 277:
Page 278 and 279:
Page 280 and 281:
Page 282 and 283:
Page 284 and 285:
Page 286 and 287:
Page 288 and 289:
Page 290 and 291:
Page 292 and 293:
Page 294 and 295:
Page 296 and 297:
Page 298 and 299:
Page 300 and 301:
Page 302 and 303:
Page 304 and 305:
Page 306 and 307:
Page 308 and 309:
Page 310 and 311:
Page 312 and 313:
Page 314 and 315:
Page 316 and 317:
Page 318 and 319:
Page 320 and 321:
Page 322 and 323:
Page 324 and 325:
Page 326 and 327:
Page 328 and 329:
Page 330 and 331:
Page 332 and 333:
Page 334 and 335:
Page 336:
Mátel, Andrej - Grey, Eva - Janech
show all

userfiles/Pracoviska/Detasovane pracoviska/DP sv. Patra Pia ...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?