Ţádost o čerpání prostředků z <strong>OPPI</strong> podalo 21 % respondentů, tj. jde o nejvyššíhladinu za celý průběh projektu. Nicméně počínaje čtvrtou vlnou poklesl podíldotázaných, kteří zvaţují podání ţádosti (ve 3. vlně 29 %, aktuálně 24 %).Přes předcházející pozitivní vývoj projektu a jeho parametrů lze konstatovat, ţereklamní kampaň <strong>OPPI</strong> oslovuje v této fázi stabilní část odborné veřejnosti (mezi 4. a5. vlnou sice došlo k poklesu o 4 %, avšak u laické veřejnosti tento pokles činil 9 %).Laická veřejnost v menší míře vnímá kampaň jako vhodnou, avšak v průběhuprojektu <strong>OPPI</strong> je patrné, ţe kritérium vhodnosti osciluje kolem podobné hladiny anedochází k dramatickým výkyvům. Parametr vhodnosti u odborné veřejnosti mírněstoupl - o 2 % na 51%.Míra pozitivního přijetí kampaně projektu <strong>OPPI</strong> mezi laickou veřejností v aktuální vlněpoklesla (o 5 % na 50 %), mezi odbornou veřejností setrvává na stabilizovanéhladině (69 %).U odborné veřejnosti mírně posiluje i parametr vzbuzení motivace kampaní – tj.pokud vezmeme tento parametr v potaz s podanými či zvaţovanými ţádostmi, jde ostabilizovaný stav. U laické veřejnosti kampaň <strong>OPPI</strong> zaznamenává klesajícímotivační potenciál (-3 % oproti předchozí vlně). V obou segmentech dochází kreformulaci hlavního vnímaného sdělení na praktické otázky typu „podpora domácíchpodnikatelů, získání dotací, pomoc MSP, či moţnost čerpat, podpora inovací, novýmtechnologiím, modernizaci, výzkumu―. Takto reformulovaná dikce představuje posunk praktickému smyslu prostředků z EU, ve srovnání s minulými vlnami, kdyrespondenti pouţívali charakteristiky – „výzvy, dotace pro MSP, členství v EU atd.―Hodnocení jednotlivých typů medií z mixu ukazuje počátek odlišného postoje mezilaickou a odbornou veřejností. S výjimkou sponzoringu, kde obě cílové skupinyvykázaly mírně pozitivní vývoj, se ostatní media typy odlišují. Odborná veřejnostvykazuje nárůst hodnot a patrně lze očekávat, ţe půjde o mediální peak, zatímco ulaické veřejnosti vidíme pokles – nejcitelněji je vidět rozdíl mezi 4. a 5. vlnou uzaznamenání reklamy, kde došlo k sestupu o 9 %. Tento stav je dán faktem, ţeairování TVC bylo dle plánu ukončeno v dubnu <strong>2010</strong>.Odborná veřejnost sleduje tištěnou reklamu a hodnoty u tohoto mediatypu tomuodpovídají (reklamu zde zaznamenalo 60 % těchto respondentů). Bilboardy a plakátyv rámci projektu <strong>OPPI</strong> vykazují jiţ wear out efekt.Projekt <strong>OPPI</strong> pracuje v roce <strong>2010</strong> dále s personifikovanou formou kampaně skrzesemináře, coţ má sice menší zásah, avšak posiluje praktický rámec projektu,srozumitelnost a důvěryhodnost <strong>OPPI</strong>.Shrnutí a doporučeníZa alarmující lze označit zjištění, ţe se většina dotázaných (92 %) stále shoduje natom, ţe proces přípravy (obstarání všech vstupních administrací jako IČO, podpis aj.představuje vyčerpávající kontakt se státní správou neboť tato sluţba nefunguje naprincipu „one stop shop napříč nutnými touch pointy―; jakkoli se to jeví tyto vstupyjako triviální kroky, tak systém státní správy přenáší z velké části negativní image ina projekt typu <strong>OPPI</strong>) a zpracování ţádosti o dotaci, úvěr nebo záruku, včetnědokladování přínosů je časově a administrativně náročný (tento výsledek se objevujeve všech vlnách). Opět sílí přesvědčení, ţe zejména malé, ale i střední podniky v ČRmusí řešit v mnoha případech existenční potíţe a nevědí, jak by jim v tom operační163
program pomohl (5. vlna 91%, 4. vlna 87 %, 3. vlna 87 %; 2. vlna 87 %, 1. vlna 80%). Také neustále narůstá podíl těch, kteří se domnívají, ţe mnohé podniky neznajívůbec (nebo velmi málo) programy v rámci operačního programu (z 81 % v 1. vlněna aktuálních 90 %).Tuto bariéru se nadaří adekvátně korigovat, pokud vezmeme v potaz, ţe v nulté vlněvýzkumu bylo zjištěno, ţe ve všech cílových skupinách panovala nejvyšší mírasouhlasu s tvrzením, ţe „celý proces přípravy a zpracování ţádostí o dotaci, úvěrnebo záruku včetně zdokladování přínosu, je velmi časově a administrativněnáročný―. Kromě toho zástupci MSP a svazů a asociací souhlasili s tím, ţe „malé astřední podniky nemají dostatek kvalifikovaných lidí, kteří by vypracovali a podaliţádost o financování projektu a starali se o něj v průběhu jeho trvání―. Proto by bylotřeba významně zapracovat v oblasti zjednodušení.ŘO <strong>OPPI</strong> si je vědom jak silných, tak slabých stánek Operačního programuPodnikání a inovace, které se nacházejí zejména v administrativní náročnosti a dálerovněţ v personálním aparátu.Velmi pozitivně (aţ na pár výhrad k nejednoznančým návodkám) je hodnocenaaplikace eAccount a z něj plynoucí zjednodušení procesu ţádání o finančníprostředky z <strong>OPPI</strong> a vyšší flexibilita systému. V obaslti personální je ze stranyţadatelů zcela kladně hodnocena Ochota pracovníků <strong>CzechInvest</strong>u pomáhatţadatelům, a to jak potenciálním tak stávajícím.V průběhu roku se zlepšilo hodnoceníregionálních kanceláří CI, které se v minulosti stávaly terčem kritiky z důvoduneschopnosti poskytnout aktuální a relevantní informace.Méně kladně je hodnocena administrativní sloţitost celého procesu a z něj plynoucípracnost a časová náročnost. Dle vyjádření ţadatelů je <strong>OPPI</strong> vnímán jako zdroj, kdeje výhodnější ţádat pouze o vyšší částky, aby se čas a úsilí věnované získání dotacesmysluplně zhodnotily. Tuto výtku ŘO zavnímal a přistoupil k zjednodušení různýchdokumentů, vţdy ovšem jen v moţných legislativních intecích. Legislativní změnyvedly v ojedinělých případech k úpravám v závazných podmínkách programu i vprůběhu samotného programu, kdy všechny tyto úpravy nebyly ze strany ţadatelůhodnoceny pozitivně. Tyto změny jsou však vţdy zaloţeny na objektivní chokolnostech a s nimi související nutností předmětnou úpravu změnit.Spíše negativně je ze strany ţadatelů vnímána absence přímého kontaktuprojektových manaţerů se ţadateli kvůli jejich centralizaci do Prahy (komunikacepřes nástěnku) – jakkoli respondenti chápou, ţe jde o ochranu před korupcí. Ivzhledem k poţadavku osobního kontaktu přistoupil ŘO <strong>OPPI</strong> k rozsáhle vzdělávacíakci- seminářům, kdy do jednotlivých regionů přijeli za ţadateli jak pracovníci MPO,tak zástupci z centrály CI i regionálních kanceláří. Výše uvedené akce mělijednoznačně pozitivní ohlas.I přes výše uvedené nedostatky a administrativní, případně i finanční náročnost, je zestrany ţadatelů <strong>OPPI</strong> hodnocen kladně, neboť Čerpání prostředků z <strong>OPPI</strong> zrychlujemoţnost realizace různých záměrů a usnadňuje rozvoj firem a celý proces se tedynavzdory jeho vysoké náročnosti vyplatí.Závěrem je vhodné zdůraznit, ţe kredibilita a důvěryhodnost <strong>OPPI</strong> je značně vysoká,coţ plyne z hodnocení ţadatelů, kteří vnímají <strong>OPPI</strong> jako transparentní systémrozdělování podpor z EU. K výše uvedenému připsívá samozřejmě i dobrá obecná164
- Page 1 and 2:
Výroční zprávaOperačního prog
- Page 3 and 4:
3.6 Prioritní osa 6 - Sluţby pro
- Page 5 and 6:
MANAŢERSKÉ SHRNUTÍ VÝROČNÍ ZP
- Page 7 and 8:
Další změny v implementaci, k ni
- Page 9 and 10:
Na základě posledních dostupnýc
- Page 11 and 12:
podporu inovací, urychlené zavád
- Page 13 and 14:
1.2.3 Vazba na strategické dokumen
- Page 15 and 16:
2 PŘEHLED PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍH
- Page 17 and 18:
8Kód NČIKód EU /LisabonTypindik
- Page 19 and 20:
10Kód NČIKód EU /LisabonTypindik
- Page 21 and 22:
2.1.2 Finanční údajeTabulka 7: F
- Page 23 and 24:
14Seznam zálohových a průběţn
- Page 25 and 26:
V rámci OPPI bylo kříţové fina
- Page 27 and 28:
Tabulka 12: Podpora MSP v OPPI k 31
- Page 29 and 30:
VýzvaPočet projektůVýšeposkytn
- Page 31 and 32:
Integrované plány rozvoje městV
- Page 33 and 34:
dosahují regiony Severozápad a Mo
- Page 35 and 36:
03 - Přenos technologií a zdokona
- Page 37 and 38:
výkonnost sektoru průmyslu a slu
- Page 39 and 40:
Rovnost příleţitostíOPPI je zam
- Page 41 and 42:
Respektování principu partnerstv
- Page 43 and 44:
34PO 5 Prostředí pro podnikánía
- Page 45 and 46:
36Tabulka 25: Realizace dotačních
- Page 47 and 48:
Kontroly, nesrovnalosti, audityProc
- Page 49 and 50:
Z celkové výše poskytnutých zá
- Page 51 and 52:
2.2 Informace o souladu s právním
- Page 53 and 54:
Dalším významným faktorem výho
- Page 55 and 56:
25/05/200725/07/200725/09/200725/11
- Page 57 and 58:
funkce produktů apod.) nebo zásad
- Page 59 and 60:
V platné verzi operačního progra
- Page 61 and 62:
poţadované úpravy se rozloţí r
- Page 63 and 64:
nesplňuje znaky podvodného jedná
- Page 65 and 66:
2.6.4 Regionální operační progr
- Page 67 and 68:
kteří se podílejí na zpracován
- Page 69 and 70:
a POTENCIÁL. Dále byly projednán
- Page 71 and 72:
potenciální zájem ţadatelů o r
- Page 73 and 74:
Evaluace NOK, vyjadřují se k pře
- Page 75 and 76:
623.1.1 Dosaţení pokroku a jeho a
- Page 77 and 78:
Finanční pokrok prioritní osy 1
- Page 79 and 80:
Graf 9: Odvětvové zaměření zá
- Page 81 and 82:
zakládání a rozvoj center pro n
- Page 83 and 84:
70070100Core 1Dopad070101Core 2Dopa
- Page 85 and 86:
záměry provedených realokací me
- Page 87 and 88:
Posílení alokace pro program ROZV
- Page 89 and 90:
Programy PROGRES a ZÁRUKA probíha
- Page 91 and 92:
Realizace oblasti podpory 2.2 v roc
- Page 93 and 94:
10. 3. 2010 s tím, ţe příjem pl
- Page 95 and 96:
energie, coţ umoţnilo další ply
- Page 97 and 98:
z obnovitelných a druhotných zdro
- Page 99 and 100:
86Oproti hodnotám uvedeným ve Vý
- Page 101 and 102:
podílu OZE na hrubé spotřebě el
- Page 103 and 104:
hodnotě 387,15 mil. EUR (9,77 mld.
- Page 105 and 106:
a netechnických inovací (organiza
- Page 107 and 108:
943.4.1 Dosaţení pokroku a jeho a
- Page 109 and 110:
Finanční pokrok prioritní osy 4
- Page 111 and 112:
místa a zároveň pozitivní dopad
- Page 113 and 114:
Vysoký počet přijatých registra
- Page 115 and 116:
projekt SINTERKORUND realizovaný v
- Page 117 and 118:
Program podpory SPOLUPRÁCE je rozd
- Page 119 and 120:
1063.5.1 Dosaţení pokroku a jeho
- Page 121 and 122:
108Finanční pokrok prioritní osy
- Page 123 and 124:
2007 aţ do konce roku 2010 podíle
- Page 125 and 126: Je nutné zmínit datum ukončení
- Page 127 and 128: ylo doporučeno a schváleno k podp
- Page 129 and 130: je celorepubliková vzhledem k umí
- Page 131 and 132: 1183.6.1 Dosaţení pokroku a jeho
- Page 133 and 134: Finanční pokrok prioritní osy 6
- Page 135 and 136: Realizace prioritní osy 6 v roce 2
- Page 137 and 138: Výzva I programu MARKETING byla vy
- Page 139 and 140: Expocoating DSA 2010 Ecology of Big
- Page 141 and 142: Ze všech realizovaných společný
- Page 143 and 144: financování seminářů, workshop
- Page 145 and 146: letech realizace programu bude prav
- Page 147 and 148: Graf 22: Srovnání výdajové stru
- Page 149 and 150: „OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A
- Page 151 and 152: Oblasti agendy vzdělávání jsou
- Page 153 and 154: Popsaná zjištění neodpovídají
- Page 155 and 156: V roce 2010 nedošlo k úpravě dop
- Page 157 and 158: Nástroj/opatřeníCílová skupina
- Page 159 and 160: do programu a podpořit jeho transp
- Page 161 and 162: Informace o realizovaných aktivit
- Page 163 and 164: 2009 - celkem 47 seminářů, kter
- Page 165 and 166: Počet dotazů: 2007: 8 600 2008: 1
- Page 167 and 168: 2010: 6 000 (1. polovina roku 2010)
- Page 169 and 170: Sběr dat se odehrál prostřednict
- Page 171 and 172: Termín sběru dat: 10.5. - 26.5.20
- Page 173 and 174: Evropský fond pro regionální roz
- Page 175: výdělečně činné (14 %), respo
- Page 179 and 180: Závěry a doporučení týkající
- Page 181 and 182: 2% 6%nežádali/neuvažujeme47%45%
- Page 183 and 184: 5 VELKÉ PROJEKTYV roce 2010 nebyl
- Page 185 and 186: mld.MF CHJMMRMPOMPSVMSC2007MSPMŠMT
- Page 187 and 188: Příloha č. 1Informace o rozpisu
- Page 189 and 190: Prioritní Forma TypZeměpisnáHosp
- Page 191 and 192: Prioritní Forma TypZeměpisnáHosp
- Page 193 and 194: Prioritní Forma TypZeměpisnáHosp
- Page 195 and 196: Prioritní Forma TypZeměpisnáHosp
- Page 197 and 198: Prioritní Forma TypZeměpisnáHosp
- Page 199 and 200: 168Příloha č. 2Synergické vazby
- Page 201 and 202: 1705.1 PP04/012 Vědeckotechnickýp
- Page 203 and 204: 172Dvě strategické laboratoře CV
- Page 205 and 206: 174Příloha č. 3Monitorovací zpr
- Page 207 and 208: 176C.1.4 Program nebo produkt k dis
- Page 209 and 210: 178C.5.2 Celková výše zdrojů z
- Page 211 and 212: 180H.2 Finanční produkty podpoře
- Page 213 and 214: 182B.4.1 Celkový objem příspěvk
- Page 215 and 216: 184C.4.3 Postup při výběru kone
- Page 217: 186F.1 Celk. výše nákladů na ř