Müllerova vila v Praze po renovaci

Archivní záběry vily krátce po dokončeníMÜLLEROVA VILA V PRAZEDOKUMENTJULIUS POSENERV některé z minulých přednášek jsem vám vyprávěl, co řekl anglický básník Alexander Pope jednomu anglickému aristokratovi,který mu ukázal svou přepychovou vilu: „Na vašem místě bych, mylorde, postavil vedle této vily malý, pohodlný domekz pálených cihel s velkými okny, jimiž byste se na tuto krásu mohl dívat.“Přesně to udělal lord Burlington v Chiswiku. Vedle monumentu postavil dům. Pope se k tomu vyjádřil ve verších: „Váženýlorde, je to krása, již oko hledá, však jíst a bydlet se v tom nedá.“Takto se vyjadřoval Pope na počátku 18. století. Goethovo označení takovýchto domů „obytný, ale k neobývání“ je slabší,protože Pope je rovnou nazývá „neobytnými“. Osmnácté století, které znamená rozkvět buržoazie a které také revolucí buržoaziekončí, ukázalo čistou architekturu, nezávislou na účelnosti, anglicky krásnou a vyžadující pohodlí.Adolf Loos byl zastáncem takovéto architektury, těchto požadavků. Proto se ve svých spisech zmiňuje o pohodlí, praktičnosti,což jsme si zvykli nazývat funkcí, zatímco v takových dílech, jako je dům na Michalském náměstí ve Vídni, staví do popředíarchitekturu. Ve svých domech, z nichž jsme dnes několik vybrali jako příklad, se pokusil sladit oba požadavky. Budenejlepší, jestliže si pečlivě prohlédneme jeden z jeho nejzdařilejších domů. Tak zjistíme, jakým způsobem pracuje s oběmapožadavky. Jako příklad uvedeme Müllerovu vilu v Praze. V tomto domě jsme si již prohlédli halu jako příklad toho, jak Loosnahrazoval ornamenty bohatými a silně texturovanými materiály, v tomto případě žilkovaným mramorem. Prohlédněme si honyní krátce celý. Dovolte mi, abych vás jím provázel.Vchod tohoto domu je v nice, umístěné v ose vstupní chodby, ale přesto ne uprostřed této niky. Poměrně tmavou chodbouprojdeme do předsíně, vytvořené rozšířením chodby doleva až k vnější zdi domu. Širokým oknem této zdi prochází světlo doprostoru. Zadní stěna předsíně je v měřítku přesně stejná jak vstupní nika se širokou, uzavřenou střední částí a otvory po stranách,což je motiv, který Loos často používá, např. v řešení bufetů a jídelen. A opět proniknete nikou ne středem, ale postrannímotvorem, tentokrát pravým, který je v ose vchodu, ale ne ve střední ose domu. Než se tedy dostanete přímou cestou dovchodu ke schodišti, upoutá vás osobité řešení dvou třídílných nik, z nichž jednou projdete nalevo a druhou napravo. Krátkýmtočitým schodištěm se vystoupí do úrovně velké obytné haly, do níž se vstupuje v ose jejího levého okna. Obytná hala jeprostor se třemi osami, který zaujímá celou šířku domu. Průčelí nám prozrazuje tuto symetrii, která pokračuje v ložnicovémpatře balkonem a širokým otvorem, je však narušena terasou, představenou před obytnou halou a korespondující s prudcese doprava snižujícím terénem. Díváme-li se na dům zepředu, napadne nás, že samotné čelo domu je symetrické, ale celýkomplex s garáží na pravé straně tvoří dynamickou kompozici, která odpovídá klesajícímu okolí.Vstupní průčelí stavby je také symetrické, ale jeho osa není symetrickou osou domu, a to z důvodů, o nichž budeme ještěmluvit později. Jak vidíte na půdorysu, Loos odsadil levý roh domu kvůli této symetrii. K tomu se pojí jedna charakteristickápříhoda. Zedníci si tohoto záměru nevšimli a Loos poté, co to zjistil, dostal záchvat vzteku, což nepochopil ani mistr, ani zákazníkFrantišek Müller. Ale vraťme se zpět k hale. Jak jsme již řekli, jedná se o symetrický prostor, kde oknům odpovídají navnitřní stěně tři velké otvory mezi kvadratickými pilíři. Také užší stěny jsou samy o sobě symetrické a Loos zde jde tak daleko,že tyto stěny orámoval pilíři. Ale vidíte sami na půdorysu, že jsou tyto pilíře duté. Je to něco, co by nestrpěl Auguste Perret.Je o něm známo, že říkal: „Ne pas montrer un support c’est une erreur. Dissimuler un support c’est crime,“ což znamená:„Neukázat podporu je chyba. Předstírat podporu je zločin.“ Loos se zde dopouští tohoto zločinu, což znovu dokazuje, jaknedbalý je jeho postoj ke konstrukci: simulující pilíře stojí na konstrukčně bezvýznamných místech. Zdá se, že podpírají