Vila JUDr. Winternitze, <strong>po</strong>hledy (archiv odboru výstavby Obvodního úřadu pro Prahu 5)dištěm s prostorem na vyšší úrovni, který v celé šíři navazuje na tento <strong>po</strong>koj.Obytný prostor je tak chápán jako dvouúrovňový jednotný celek, dělený<strong>po</strong>uze dvěma pilíři a otevřený z obytného <strong>po</strong>koje do jídelny a menšího druhéhoobytného <strong>po</strong>koje. Horní úroveň, jídelna se zachovalým původnímvestavěným dřevěným nábytkem - skříněmi, zásuvkami, <strong>po</strong>ličkami, zrcadly- je pro<strong>po</strong>jena s dalšími <strong>po</strong>dobně vybavenými místnostmi a se schodištěmzadního traktu. Za <strong>po</strong>zornost stojí i původní osvětlení, zabudované ve stropníchdisfunkčních překladech jako prosklený rastrovaný průběžný pás.I v tomto domě je užit tvůrčí princip Raumlanu, znamenající ve své doběodvážný a originální čin, který vychází zevnitř stavby a kterému jsou <strong>po</strong>dřízenyfunkce i vzhled objektu ve fasádách. Funkce jsou přitom logicky us<strong>po</strong>řádánys bohatým uplatněním estetického vybavení interiéru inspirovanéhoklasicismem s <strong>po</strong>užitím falešných prvků (pilastrů, říms, průvlaků a sloupů).Loos se Lhotou zde ovládají zcela suverénním a neopakovatelným způsobemtvorbu diferencovaných prostorů a jejich průniků jako složitou prostorovouhru, <strong>po</strong>dřízenou přísně racionální myšlence.EPILOGObjekty vytvořené v <strong>Praze</strong> architektem Adolfem Loosem s<strong>po</strong>lečněs Karlem Lhotou lze zařadit ke klasicizující moderně meziválečného obdobíXX. století s výrazným vlivem mimořádné tvůrčí osobnosti. Je tomu předevšímproto, že ve výsledné <strong>po</strong>době vil Dr. Müllera a Dr. Winternitze je<strong>po</strong>užito samostatného slohotvorného útvaru - Raumplanu. Tato tvůrčí idea,prezentovaná především osobností A. Loose, představuje v rámci světovéarchitektury zjev <strong>po</strong>zoruhodný a ojedinělý, s vysokou uměleckou hodnotoua dalekosáhlým dopadem pro architekturu.Karel Lhota v roce 1933 <strong>po</strong> úmrtí Adolfa Loose napsal: „Znáti Loose jakoarchitekta znamená znáti ho především jako člověka; žádný lidský životnebyl tak bezvýhradně spjat s dílem svého ducha; málokterý lidský duchbyl tak důsledný a vytrvalý ve svém přesvědčení. Nemá dlouhého vývojekulminace nebo úpadku, byl stále týž: doba, kterou předešel, zdánlivě přecházíjej - ozývá se: dosti Loose, namístě vraťme se k Loosovi. ... Tvrdí-likdo, že Loose již překonal, dokazuje, že ho ještě ne<strong>po</strong>znal. Slýchám též,že vztah Loosův k naší architektuře a vůbec k nám chybí; i to není správné.Uvedení rovných střech do moderní architektury, jež mu kdysi ve Vídnivyneslo titul alžírského piráta, stalo se obecným majetkem; vzkříšení myšlenkyterasových staveb je dávno běžnou věcí; důležité zásady stavbyměst jím oživené jsou uznány stejně jako nutnost prostorové vnitřní kom<strong>po</strong>zice- Le Corbusier, St. Élia, Guevrékian a jiní činili z nich objevy. Alev jedné věci není následován: zanechání tvůrčí <strong>po</strong>výšenosti a učiniti zesebe služebníka lidských <strong>po</strong>třeb, jež ovšem nutno vésti a nikoli jim <strong>po</strong>dléhati.U nás zanechává v <strong>Praze</strong> a Plzni řadu <strong>po</strong>učných dokumentů svýchmyšlenek ve stavbě rodinných domů a zařízení...“ 18)Z výše uvedeného vyplývá, že Karel Lhota byl nejen přítelem A. Loose, alei <strong>po</strong>korným obdivovatelem, který ho chápal a tvořil v jeho myšlenkách. Tobylo také základním před<strong>po</strong>kladem jejich dokonalého souznění při práci předevšímnad třemi pražskými zakázkami. Bylo by proto správné u těchto stavebuvádět Karla Lhotu jako s<strong>po</strong>lupracovníka Adolfa Loose, neboť vzhledemke způsobu Loosova života a jeho <strong>po</strong>kročilé chorobě by tyto návrhy nejspíšzůstaly na papíře, kdyby je ne<strong>po</strong>mohl zrealizovat Karel Lhota.AUTOR JE PAMÁTKÁŘ,ODBORNÝ PRACOVNÍK STÁTNÍHO ÚSTAVU PAMÁTKOVÉ PÉČEPOZNÁMKY1) „Adolf Loos a česká architektura“; Vladimír Šlapeta a kolektiv; katalog k výstavě, Louny, 1984;reprint 2000, str. 82) „Stenogram rozhovoru“ pravdě<strong>po</strong>dobně zapsaný Karlem Lhotou a autorizovaný AdolfemLoosem; <strong>po</strong>zůstalost Karla Lhoty; soukromý archiv3) Spisový materiál z archivu UMPRUM; <strong>po</strong>zůstalost Milady Müllerové; z tohoto materiálu vyplývá,že veškerá kores<strong>po</strong>ndence mezi Loosem a Lhotou s Dr. Františkem Müllerem, týkající se stavbyjeho vily ve Střešovicích, je adresována na plzeňskou adresu Dr. Müllera.4) Publikace „Čtyřicet let inženýrské práce“; vydala firma Müller - Kapsa vlastním nákladem, 19305) „Domov rodiny Kapsovy“; Dr. ing. Lumír Kapsa; vydavatel neuveden, 1944. Děkuji za <strong>po</strong>skytnutítohoto důležitého materiálu Leslie van Duzer z Arizonské university v USA, která jej ve fotokopiizískala od <strong>po</strong>tomků Lumíra Kapsy z Ontaria v Kanadě.6) viz <strong>po</strong>známka 2)7) viz <strong>po</strong>známka 5)8) viz <strong>po</strong>známka 5)9) „Stavebně - historický průzkum vily Ing. Dr. Františka Müllera, zpracovaný kolektivem Státníhoústavu památkové péče <strong>po</strong>d vedením Karla Ksandra“, Díl „B“ - Dějiny Müllerovy vily; zpracovalPhDr. Pavel Zahradník, 199710) viz <strong>po</strong>známka 3)11) Schvalovací plán na <strong>po</strong>stavení vily Dr. Müllera, který je uložen v archivu odboru výstavbyObvodního úřadu pro Prahu 6 ve složce čp. 642 - Střešovice12) viz <strong>po</strong>známka 1), str. 3613) viz <strong>po</strong>známka 9)14) Schvalovací plán na <strong>po</strong>stavení vily JUDr. Winternitze, který je uložen v archivu odboru výstavbyObvodního úřadu pro Prahu 5 ve složce čp. 2092 - Smíchov15) „Architekt SIA“; ročník XXXII, 1933, str. 13916) Písemnosti o provedení plánů na stavbu domu JUDr. Winternitze; <strong>po</strong>zůstalost JUDr. Winternitze,soukromý archiv17) viz <strong>po</strong>známka 16 )18) viz <strong>po</strong>známka 15), str. 137 až 143ARCHITEKT 7/2000 37
VILA JOSEFA WINTERNITZEPRAHA-SMÍCHOVADOLF LOOS, KAREL LHOTA, 1931-1932SNÍMKY VILY KRÁTCE PO DOKONČENÍčasopis Architekt SIA, 1933Schody do jídelnyVýchodní fasádaObytná halaTerasa ve 2. patře38 ARCHITEKT 7/2000
Change language