Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Robert Maillart,skladi‰tû v Curychu, 1910se klade velk˘ dÛraz na „high-tech“, je uÏiteãnési znova pfii<strong>po</strong>menout etické pfied<strong>po</strong>klady, zekter˘ch Albini a Helg vycházeli (viz dodatek).V˘uka inÏen˘rství pro architekty a naopak by semûla zamûfiit právû na skloubení. Tím chcemefiíci, Ïe je <strong>po</strong>tfieba pfiekonat jednostranné my‰leníjen logikou techniky a hos<strong>po</strong>dárnosti specifick˘ch<strong>po</strong>dsystémÛ nebo ãistû logikou formypro formu samu. Zde se nezab˘váme umûním.Umûní nemusí brát ohled ani na gravitaci, anina umístûní v kontextu jin˘ch staveb, ale lidskébytí na zemi tyto ohledy brát musí.Chtûl bych zmínit nûkolik my‰lenek, které bymohly b˘t dÛleÏité pro v˘zkum i pro v˘uku architektÛa inÏen˘rÛ. Je dÛleÏité rozvíjet následujícíschopnosti:• nad‰ení pro kreativní práci s technologií a formou• solidní znalosti kultury a historie by mûly b˘tzákladem, ze kterého by se vycházelo• teorie pro sladûní <strong>po</strong>jetí stavby a lidského vnímánía tûlesné a du‰evní <strong>po</strong>hody• ochota s<strong>po</strong>lupracovat tak, aby se sladila logika<strong>po</strong>dsystémÛ a celku• schopnost pracovat s nov˘mi materiály a pfiekonattak zaÏité formy• schopnost kritického hodnocení tam, kde jeoptimalizace svûfiena <strong>po</strong>ãítaãi, kter˘ nezná realitu• schopnost pro<strong>po</strong>jit architekturu, inÏen˘rstvía urbanismusDODATEKFranca Helg pí‰e o La Rinascente v ¤ímû: „... v tomto specifickémmûstském prostfiedí jsme nechtûli vytvofiit animonumentální, ale ani nezajímavou nebo bezv˘znamnoubudovu. Mûla mít svou specifickou architektonickou <strong>po</strong>vahua dÛstojnost, ale pfiitom mûla respektovat zavedenénormy a celkové stavební <strong>po</strong>Ïadavky, vnitfiní flexibilitu atd.V‰echny prvky - konstrukãní, instalaãní, vnûj‰í zdi, okna,stfiecha, ostatní materiály, barva - jsou s<strong>po</strong>lu reciproãnûpro<strong>po</strong>jené. Bûhem celého projektování - velice peãlivéhoa neustále se opakujícího - jsme analyzovali alternativy<strong>po</strong>uÏití a fie‰ení jednotliv˘ch prvkÛ a zkoumali detaily vevztahu k celé stavbû. La Rinascente zakonãuje ulici Via Salariaa dovr‰uje námûstí Piazza Fiume. Konstrukãní rozdûleníbudovy má své technické, ale i architektonické dÛvody,rozmûry tak dostávají klidn˘ rytmus. Linie ocelov˘ch nosníkÛ,které jsou pÛvabné samy o sobû, slouÏí jako fiímsy;konce <strong>po</strong>mocn˘ch v˘ztuh jsou odkryté, <strong>po</strong>máhají <strong>po</strong>tlaãitstíny a vyzdvihnou rozmûry. Panely se roz‰ifiují tam, kdevedou instalaãní trubky. Tím, Ïe jsou trubky umístûny <strong>po</strong>obvodu, se získalo více místa uvnitfi a zároveÀ se dosáhlofie‰ení, které vytváfií s<strong>po</strong>ustu ‰erosvitn˘ch efektÛ. Zmûnyve vrásnûní vnûj‰ích zdí, které probíhají shora dolÛ, od<strong>po</strong>vídajízuÏování trubek klimatizace. Smûrem do Via Salariaje vrásnûní intenzivnûj‰í neÏ na Piazza Fiume - tím je takénaru‰ena monotónnost. Kolej pro ãi‰tûní a údrÏbu fasádyje speciálnû upravená pro vÛz údrÏby a jeho rameno, alezároveÀ se hodí k sousedním stfiechám. Vz<strong>po</strong>mínky na baroko,nebo na mû‰Èanskou architekturu pfielomu století?Nevím. KdyÏ se mluví o fie‰eních, pro která se na‰e skupinarozhodla, ãasto se zmiÀuje ironie a nûktefií také toto slovo<strong>po</strong>uÏili v souvislosti s na‰í ,fale‰nou fiímsou‘. Ale jájsem nikdy nemûla <strong>po</strong>cit, Ïe by v tom byla ironie. Architektonicképrvky vycházejí z funkcí, které má daná budova vykonávat- pfiestoÏe se jinak necítíme b˘t svázáni jak˘mikolinormami a pravidly - a jsou souãástí na‰í vizuální pamûti.Budova takov˘ch rozmûrÛ, s jasn˘m horizontálním a vertikálnímãlenûním, <strong>po</strong>tfiebovala fiímsu, která by ji korunovala,zavr‰ila, aby celá stavba zapadla do bezprostfiedníhookolí. Akoneãnû, proã zrovna tato barva? Proã právû tentomateriál? Pomník Neznámému vojínovi na Piazza Veneziaje z bílého mramoru, kter˘ se hodí na fontány v Brescie, aleuprostfied jasu ¤íma pÛsobí pfiíli‰ bledû a neteãnû, zatímcocihly trosek San Sabina a San Giovanni in Laterano jsou plnésvûtla. Materiál <strong>po</strong>uÏit˘ na plá‰È budovy musel b˘t prefabrikovan˘a mûl mít Ïivou <strong>po</strong>vrchovou strukturu a barvu,i kdyÏ ne pfiíli‰ záfiivou. Mûl b˘t stejnû odoln˘ vÛãi mûstskémuovzdu‰í jako omítky, které se <strong>po</strong>uÏívaly na zaãátkustoletí. K anal˘ze a studiu detailÛ i zásadních otázek jsmevÏdy pfiistu<strong>po</strong>vali s otázkou ,Jak to udûláme?‘. Ta je veliceúzce s<strong>po</strong>jena s otázkou ,Jak to vidíme?‘. Pokusili jsme ses<strong>po</strong>jit formální a technologická fie‰ení a dát jednotliv˘mprvkÛm jednotící fiád. V‰e, co vytvofiili jiní, aÈ jsou to vûcimoderní, nebo velmi staré, je souãástí na‰ich zku‰eností,je souãástí nás sam˘ch a na‰ich projektÛ, které vycházejíz kulturního architektonického dûdictví celého lidstva.“ 3)AUTOR JE PROFESOR NA FAKULTù ARCHITEKTURYV LAUSANNEZ ANGLIâTINY P¤ELOÎILA KAROLÍNA JELÍNKOVÁPSÁNO PRO FRANCOUZSK¯ âASOPIS ENSEIGNEMENTARCHITECTURE VILLE â. 5/1999-2000REDAKCE ARCHITEKTA DùKUJE PROFESORU VON MEISSOVIZA SPOLUPRÁCI P¤I ZAJI·TùNÍ OBRAZOVÉ DOKUMENTACEPoznámky1) Pier Luigi Nervi: Considérations sur les <strong>po</strong>ssibilités desstructures en béton armé, v: Savoir construire, Linteau,PafiíÏ, 1997.2) Joseph Abram, Auguste Perret: Un classicisme d’ avantgarde,v: Rassegna VIII, 28/4, speciální ãíslo Perret: 25 bisrue Franklin, Milán, 1986.3) Franco Albini, Franca Helg, La Rinascente, a cura di LeonardoFiori e Massimo Prizzon, Abitare Segesta, Milán, 1982.Franco Albini & Franca Helg,obchodní dÛm La Rinascente v ¤ímû, 1959Herzog & de Meuron,továrna Ricola v Laufenu, 1986-1991SNÍMKY ARCHIV AUTORA64 ARCHITEKT 7/2000 TEORIE
Change language