Müllerova vila v Praze po renovaci

dem budovy. Jinak řečeno - má se volný plán směrem k vnějšku zamlčovat, jak to dělá Loos a jak to Le Corbusier ve svýchČtyřech kompozicích dokonce vyžaduje? Společnost, pro kterou tito architekti stavěli, chce zřejmě obojí: volný plán (koncipovanýLoosem jako Raumplan) i čistou architekturu, signum, reprezentaci.Znovu se ale musíme trochu poopravit, protože nebylo zcela správné, když jsme řekli, že společnost to chtěla. Loosa Corbusier předvádějí svým zákazníkům obojí - volný plán i architektonicky přísný vzhled. Přemluvili je, snad i přesvědčili,jako Mies paní Tugendhatovou. O tom, že Le Corbusier madam Savoye nepřesvědčil, víme. Ona sama vlastně nikdy ve svémdomě nebydlela. Můžeme taky říci: architekti se snažili na obou stranách. Aktivovali svými stavbami latentní i potenciálnípotřeby úzkého kruhu buržoazní společnosti jak v oblasti volného plánu, tak i architektonického vzhledu. Někteří lidé tohotoúzkého kruhu se pak stali příznivci nové kultury.Architekt zde zaujímá zajímavé stanovisko. Je vlastně pionýrem, realizátorem utopie, a to utopie, která se vztahuje na širšíkruh než buržoazní stavebníky, pro které tito architekti stavěli. Loosův známý projekt dvaceti terasových vil představujepoměrně malé vily. Obsahují také volný plán. Jejich spojením do terasy vlastně propaguje novou formu společného bydlení.(Mimochodem příčná řada, která tyto tři skupiny vil spojuje, je trochu nucená. Nemůžeme říci, že půdorys působí přesvědčivě.)Loos ale navrhl i bloky nájemných domů a řadové domy. A zde je zřetelný protiklad mezi tehdy mormálními potřebamibydlení (nebo jejich představami či zvyklostmi) a novým bydlením, které se snažil Loos prosadit.Samozřejmě že architekti jako Loos a Le Corbusier tvrdili, že pracují pro současnost. Rovněž nepopírali, že považují za svůjúkol vychovávat své vrstevníky. Angličané a Muthesius svým zákazníkům sloužili téměř oddaně. Také se trochu snažilio jejich výchovu, ale velmi málo. Avšak u Loose a Le Corbusiera vystupuje snaha o výchovu do popředí. Chtěli totiž svézákazníky - a společnost - vychovávat v obou směrech. K novému způsobu bydlení i k pravé „nahé“ architektuře. Hleděli dobudoucnosti. A protože byl Loos o mnoho starší, můžeme říci, že byl první, kdo se tímto způsobem do budoucnosti podíval.Z lůna občanské buržoazie se vyvíjí v tomto momentě, kdy přestává být tato společnost nedotčená, kdy ztrácí jistotu ve svýchtradicích, utopická architektura. Do jaké míry tato architektura mění společnost, to zůstane otevřenou otázkou. A zde se takéliší Loos od Le Corbusiera - i jejich generace, generace Loose od generace Le Corbusiera, Miese i Gropia. Loos znal své klientydokonale, spřátelil se s lidmi jako Goldmann a František Müller, schvaloval jejich životní styl, ačkoli je vychovával.Schvaloval i styl tzv. „malých lidí“, pro něž pracoval. Mimochodem, jen velmi málo jeho návrhů bylo realizováno. Oproti tomuLe Corbusier a Mies neviděli v klientovi nic jiného než příležitost realizovat novou architekturu. A já mám dojem, že věděli velmimálo o potřebách tzv. „malých lidí“. Buržoazie, nebo lépe její malá část se v letech 1910 až 1933 pokoušela překonat samasebe a žít v nových podmínkách. To je, abych tak řekl, její poslední čin. Protože pokud já vím, od té doby buržoazie ani jejíkruhy nic podobného nepodnikly. Současná architektura buržoazie je architekturou přizpůsobení se a zpětného pohledu.To bylo ovšem řečeno opatrně a vztahuje se to již na minulost. Opatrně, protože se u současné bytové architektury nejednápouze o přizpůsobení se. Hinrich se o tom ve své diplomové práci vyjádřil daleko přesněji. Hovoří o architektuře „předem připravenélhostejnosti“. Jedná se o minulost, protože již nelze hovořit o buržoazii. Právě proto jsou pro nás poslední pokusyburžoazie o vytvoření vlastní architektury tak zajímavé. Notabene - z téhož důvodu je zajímavá také Muthesiova výstava, kteráje nyní pořádána v Akademie der Künste. Architektura před 1. světovou válkou, tedy v době Muthesia, se ještě odvolávána vědomí buržoazie. Avšak Adolf Loos, který v této době rovněž začal pracovat, se pokouší čistou architekturoua Raumplanem vědomí vytvářet. Můžeme právem říci, že Muthesius apeluje na nesprávné vědomí. A že Loos tím, že revolucionizujeformu bydlení, chce vytvářet vědomí, které se již odlišuje od dosud existujících vědomí tehdejší buržoazie. Avšaknesprávné či utopické vědomí je stále lepší než žádné vědomí.Skica Adolfa Loosenávrh falešného průvlakuv dámském budoáruVORLESUNGEN ZUR GESCHICHTE DER NEUEN ARCHITEKTUR II. - DIE ARCHITEKTUR DER REFORM (1900 - 1924). IN: ARCH + 53/1980PŘEVZATO Z KATALOGU K VÝSTAVĚ ADOLF LOOS A ČESKÁ ARCHITEKTURA, VLADIMÍR ŠLAPETA A KOL., 1984ARCHIV UMPRUMSNÍMKY ARCHIV UMPRUMARCHITEKT 7/2000 25