nila fiadu detailÛ i u nás, zvlá‰tû koncem století.I v pfiípadû, Ïe se u historizující architektury 19.století uplatÀují fiímsy, uÏívá se obdobn˘ konstrukãnídetail (<strong>po</strong>zednice na <strong>po</strong>dezdívce) jakou stfiech bez fiímsy (obr. 10). Hlavní fiímsa, kteráu historick˘ch staveb obvykle vyznaãovala úroveÀstropÛ, je jiÏ na nosn˘ch konstrukcích nezávislá,její <strong>po</strong>lohu urãuje v˘hradnû architektonické ãlenûnífasády.Stfiechy s pfievisl˘mi krokvemi bez fiímsy se uÏívajídodnes, typick˘ detail je na obr. 11. Zdûné fiímsyse u staveb <strong>po</strong>staven˘ch ve druhé <strong>po</strong>lovinû 20.století vyskytují jen zcela v˘jimeãnû, námûtky vymizelyúplnû. PÛvodní fie‰ení, kdy krokve jsouobezdûny a omítka dochází aÏ k latím nebo bednûní(obr. 12), souãasné stavebníky mnohdy neus<strong>po</strong>kojuje.Vznikají rÛznû obednûné a oplechovanékonstrukce, jejichÏ s<strong>po</strong>leãn˘m rysem jeimprovizovanost a nechtûná monumentalita (obr.13, 14, 15), u domÛ se ‰títem se u okapu objevují„u‰i“. Procházka nûkterou pfiedmûstskou ãtvrtí<strong>po</strong>stavenou <strong>po</strong>ãátkem 20. století nám ukáÏe, Ïe sestejn˘mi problémy nepfiíli‰ úspû‰nû zápasili jiÏ na-‰i pfiedkové. Zvlá‰È v <strong>po</strong>slední dobû, kdy narostlatlou‰Èka stfiechy kontralatûmi, pfii okapu se uplat-Àují mfiíÏky vûtracích otvorÛ a okrajové tvarovkykrytiny a <strong>po</strong>dle vzoru alpsk˘ch domÛ se zvût‰ujípfiesahy stfiech, se stfiecha, a zejména její okrajObr. 9 - Pfiesahující krokve (19. století)Obr. 10 - Krokve uloÏené na <strong>po</strong>zednici, fiímsa (19. století)Obr. 11 - Pfiesahující krokve (soudobá stavba)Obr. 12 - UÏívané úpravy pfiesahujících krokví - dotaÏeníomítky k bednûní (autentick˘ detail)Obr. 13 - UÏívané úpravy pfiesahujících krokví - fale‰ná fiímsaz prkenObr. 14 - UÏívané úpravy pfiesahujících krokví - obednûníhorní ãásti zdivaObr. 15 - UÏívané úpravy pfiesahujících krokví - vodorovnébednûní v úrovni koruny zdiva (autentick˘ detail)Obr. 16 - ¤ímsa a námûtek - do<strong>po</strong>ruãen˘ detail pro vût‰ísklony stfiechObr. 17 - ¤ímsa a námûtek - do<strong>po</strong>ruãen˘ detail pro obvykl˘sklon stfiechystává nejv˘raznûj‰ím prvkem domu. Málo pûkn˘chdetailÛ vidíme v nov˘ch ãtvrtích rodinn˘chdomkÛ. I kdyÏ jejich fasády dokonce nûkdy navrhujearchitekt, detaily stfiechy urãuje Bramac nebojin˘ v˘robce krytiny.Chtûli bychom proto tvÛrce nov˘ch domÛ u<strong>po</strong>zornitna prvky, které v minulosti <strong>po</strong>máhaly dát budovûpro<strong>po</strong>rce, fiád, a zejména onu mûkkost, kterousouãasná architektura <strong>po</strong>strádá. Chceme pfii<strong>po</strong>menoutprvky, které mohou v dobû <strong>po</strong>stmodernyinspirovat a které byly neprávem za<strong>po</strong>menuty - totiÏfiímsu a námûtek. Je dobré si uvûdomit, Ïe mÛ-Ïe b˘t rozdíl mezi fiímsou, která je souãástí zdûnéãásti domu a artikuluje jeho fasádu, a obkladem,jehoÏ jedin˘m úãelem je zakr˘t pfiesahující konecstfiechy. Na obr. 16 a 17 jsou pfiíklady detailÛ, kterévyhoví technick˘m <strong>po</strong>ÏadavkÛm, a mohou seuplatnit u souãasn˘ch domÛ s vût‰ím i men‰ímsklonem stfiechy.Atûm, ktefií staré domy opravují, jsme chtûli pfii<strong>po</strong>menoutnûkolik detailÛ historick˘ch staveb.AUTOR JE INÎEN¯R SE ZAMù¤ENÍM NA KONSTRUKCE,SPECIALISTA NA RESTAUROVÁNÍ PAMÁTEK,VEDOUCÍ PROJEKTANT FIRMY MURUSPoznámkaReprodukce 1, 2, 3, 4 jsou pfievzaty z knihy Friedrich Ostendorf:Die Geschichte des Dachwerks (Leipzig und Berlin, 1908)A-PRAXE ARCHITEKT 7/2000 71
EKOLOGIEPOD TERÉNEMO STAVùNÍ V SOUVISLOSTECH HOVO¤ÍMES ARNO·TEM NAVRÁTILEM, PETREM PÁVEM A MARKEM TICH¯MArchitekt: V loÀském roãníku ãasopisu jsme semimo jiné vûnovali fenoménu Zemû z ekologickéhohlediska. Pfiedstavili jsme Zemi jako stavebnímateriál, <strong>po</strong>zornost jsme vûnovali volbûgeologického <strong>po</strong>dloÏí a u<strong>po</strong>zornili na historickésouvislosti urbanizace krajiny. Dal‰ím aspektemje vyuÏití terénu pro stavûní. Ve své praxijste se setkali s projektem ãi realizací domu<strong>po</strong>d terénem. Jaké moÏnosti spatfiujete v tétooblasti architektonické tvorby? NaplÀuje ekologicképrincipy (s vûdomím toho, Ïe na tûchtostránkách jiÏ nûkolikrát zaznûla nedostateãnost<strong>po</strong>jmu ekologick˘)?Arno‰t Navrátil: O správnostech pfiístupu k architektonickétvorbû nelze kategoricky rozhodovatnebo stavûní pfiíli‰ ‰katulkovat, tedy i zaãleÀovatdo kategorie ekologick˘ ãi nikoliv. DÛm <strong>po</strong>d terénemmá v urãit˘ch souvislostech smysl, projeví-lise jeho kvalita <strong>po</strong> stránce estetické, funkãní, vyu-Ïití terénu, a navíc i v ús<strong>po</strong>fie nákladÛ na údrÏbu ãis<strong>po</strong>tfiebû energie. Volit variantu domÛ <strong>po</strong>d terénem,respektive s pfiisypáním zeminy, nám v souãasnédobû umoÏÀují kvalitní stavební technologiei materiály.Marek Tich˘: Jsem rád, Ïe jste zmínil slovo souvislosti,protoÏe ho <strong>po</strong>vaÏuji za klíãové i v chápání<strong>po</strong>jmu ekologie. Souvislosti lze sledovat v technickérovinû, na kterou je ãasto ekologiezuÏována. Jedná se o ús<strong>po</strong>ru izolací, s<strong>po</strong>tfiebuenergie na vytápûní a <strong>po</strong>dobnû. Mnohem zásadnûj‰íje pro mne dal‰í souvislost, kterou jste takézmínil - snaÏíme se vracet k principu vybavení domuna základû pfiirozeného fyzikálního fungování,a zároveÀ zafiadit objekt do urãitého kontextu.Princip, kter˘ si zde <strong>po</strong>jmenováváme jako ekologick˘,souzní s obecnûj‰ímí pfiístupy konce 20.století. My‰lenkami trvale udrÏitelného rozvojei pracemi nûkter˘ch teoretikÛ architektury. Mámteì na mysli Kennetha Framptona a jeho kritick˘regionalismus. Jedním z <strong>po</strong>stojÛ, kter˘mi <strong>po</strong>jemkritického regionalismu vymezuje, je zdÛrazÀováníspecifick˘ch faktorÛ pro místo: od to<strong>po</strong>grafiechápané jako tfiídimenzionální matrice, do níÏdÛm vloÏíme, pfies klimatické <strong>po</strong>dmínky aÏ <strong>po</strong> hrusvûtla. Tento <strong>po</strong>stoj staví Frampton proti „universálnícivilizaci“, která jde cestou vyuÏívání technick˘chzafiízení. Právû „zasypání“ má schopnostod<strong>po</strong>vídat na zde naznaãené souvislosti, aÈ jiÏ zestrany ãistû praktického provozování domÛ - pfiirozenéhodosaÏení „technick˘ch“ ús<strong>po</strong>r, ãi z <strong>po</strong>hleduobecnûj‰ího - nezastavování svûta „trãícími“domy, ús<strong>po</strong>fie místa, souznûní s krajinou.Nechci tím stavûní <strong>po</strong>d terénem vyvy‰ovat nad jakékolivjiné fie‰ení, jde samozfiejmû o jednu z variant,která se v urãit˘ch souvislostech mÛÏe jevitnejoptimálnûj‰í.MORFOLOGIE TERÉNUMÛÏete pfiiblíÏit konkrétnûji jednotlivé pfied<strong>po</strong>kladypro vznik domu <strong>po</strong>d terénem, <strong>po</strong>pfiípadûuvést konkrétní pfiíklady?M. Tich˘: Nejdfiíve nás samozfiejmû napadne terénníkonfigurace. V‰ichni tfii máme napfiíkladzku‰enosti s umístûním stavby do protihlukovéhovalu. Rád bych tento princip dokumentoval nadvou realizacích ze 70. let - prázdninov˘ dÛmv Dánsku Clause Bonderupa a dÛm v dunách naFloridû ateliéru Williama Morgana (obr. 1, 2 - <strong>po</strong>zn.red.). První naprosto pfiesnû sleduje morfologiiterénu - dÛm je maximálnû citliv˘ ke struktufie<strong>po</strong>vrchu území. Pfiedjímá zmínûnou Framptonovutfiídimenzionální matrici. Druhá realizace je zajímavánejenom architektonick˘m fie‰ením, ale<strong>po</strong>uÏitou stavební technologií, díky níÏ se <strong>po</strong>dafiilodosáhnout znaãn˘ch ús<strong>po</strong>r na stavbu. Za jin˘pûkn˘ pfiíklad z <strong>po</strong>slední doby <strong>po</strong>vaÏuji botanickouzahradu ve Walesu Normana Fostera (obr. 3).Zde vyuÏil terénu tak, Ïe vzhledem k orientacia pfievládajícím studen˘m vûtrÛm ze severní stranyobjekt zasypal a naopak z jihu otevfiel je‰tûv kombinaci s optimálním tvarem. DÛm je terénu<strong>po</strong>dfiízen, vnímá jeho <strong>po</strong>zvolné kfiivky. Opût zmínímmy‰lenky regionalistÛ. Rozli‰ují architekty,ktefií se snaÏí za kaÏdou cenu vtisknout svûtu svÛjnázor, a jiné, ochotné <strong>po</strong>stavit dÛm, kter˘ s krajinousplyne.A. Navrátil: V tomto kontextu by v‰ak napfiíkladAndraultova a Paratova multifunkãní hala PalaisBercy mohla <strong>po</strong>pírat dÛleÏitost morfologie terénupro volbu domu zasypaného zeminou. Hala je <strong>po</strong>stavenana rovinû, má tvar seseknuté pyramidys velmi strm˘mi boky, <strong>po</strong>kryt˘mi rohoÏí a pfiirozen˘mtrávníkem. Mohlo by se zdát, Ïe toto originálnífie‰ení je právû zmínûnou exhibicí. DÛvodya souvislosti urãitého fie‰ení jsou v‰ak vÏdy spe-1 Claus Bonderup, Prázdninov˘ dÛmpro architekta, Dánsko, Blokhus,1979, leteck˘ <strong>po</strong>hled a fiez72 ARCHITEKT 7/2000 EKOLOGIE