Müllerova vila v Praze po renovaci

Schönbergovi větší odvahu k radikalitě jeho pozdějších skutků neochvějnouobhajobou prostoru a jednoduchosti. Bylo to stejné jako u většiny ostatníchsoučasníků. Zachvacoval je jako jasnozřivý a věrohodný vizionář, který všakv (dohledném) čase byl schopen přinést hmatatelné konečné a hmotnévýsledky svých myšlenek. I toto je příklad jak bohatě, i když zprostředkovaně,se Loosův vliv větvil a zarůstal do členité koruny umění 20. století.Vybral jsem tři markantní příklady, které jen naznačují Loosův universálnívýznam; i to, že těžiště jeho geniálního přínosu leží právě v období do prvnísvětové války. Možná, že by mohli být jmenováni další, jež ovlivnil: jakoJames Joyce, Tristan Tzara, Ezra Pound, Karel Čapek, Gerrit Rietveld,jejichž přátelství Loos sdílel, které snad i v něčem inspiroval, jejichž obdivemvšak byl častován jako první průkopník nové doby. Uvádím tyto příkladys vědomím dnešní amnézie, abych demonstroval opět to, co rozhoduje.Loos vedle toho, že byl srdnatý a přesný myslitel, byl i znamenitým a mistrnýmstrůjcem prostoru. Jeho orientace v geometrii, prostoru a konstrukcistavby je více než obdivuhodná. V posledních letech se právě na tuto jehoschopnost upřela pozornost. A není divu: Loos je tímto výjimečný. Přesto sivšak nemohu odříci poznámku. Dějinná výjimečnost v tomto nespočívá.Architektů a stavitelů schopných osnovat náročné ústrojí bylo přece jenomvíce. I Raumplan má řadu předobrazů. Autor spisů Řečí do prázdna čiOrnament a zločin je však jen jeden. Proto při každém pohledu na plodnýzačátek století ve Vídni, ale i v Paříži nebo Berlíně míří v jakémkoliv oboruvždy alespoň letmá zmínka tímto směrem.LOOS A ČESKÁ ARCHITEKTURA Českou architekturu inspiroval Loos přímo -dříve, než měla možnost poznat Le Corbusiera. Kontakty Loose s Moravouse nepřerušily. Architekt měl sice problémy se svou matkou (nebo onas ním) - těžkostí byla jeho neochota převzít a vést rodinný podnik, který zhotovovalnejméně třetinu pomníků jak v Brně, tak širokém okolí. Již v letech1899-1900 však navrhuje celkovou přestavbu Martererova domu Brně naJiráskově. Dům je nepochybným Loosovým dílem a stále stojí. Už v doběvydání eseje Ornament a zločin píše W. Wymětal v brněnských Tagesboteprvní článek o Loosovi. Posléze nachází v Čechách a na Moravě hojnostoddaných stavebníků. Navrhuje expozici pro výstavu v Liberci a v roce 1908byty pánů Hirsche a Becka v Plzni. Následně se rozrostla nejplodnější spolupráces výjimečným stavebníkem Viktorem Bauerem. Ke konci války proBauera „staví“ velkou továrnu, vilu a park na jižním předměstí Brnav Hrušovanech: objemem Loosovo největší dílo. V březnu v Praze přednášíněmeckou přednášku o ornamentu, v roce 1913 přednáší v Olomoucia 1919 v Brně. Téhož roku (patrně naposledy) navrhuje pro rodinnou firmuvynikající pomník stavitele přehrad Rabase. Zatímco prvně jmenované událostise odehrávají vesměs v německém prostředí, na počátku 20. let sek Loosovi lačně obrací „česky mluvící Brno“. Ještě více brněnští architekti,vesměs Židé - Wiesner, Eisler, Kerekes a Blum vidí v Loosovi hlavní orientačníbod. Mimochodem, Jindřich Kumpošt dobře o Loosovi věděl ještěz vídeňských studií. Setkání s ním zprostředkoval kolegům, takže již v roce1920 dochází k prvním schůzkám.Tak se stalo, že Brno mohlo mít velký náskok s uplatněním moderní architektury.Již v letech 1924-25 zde vznikají jasná moderní díla jako Münzovavila nebo Café Zeman. Loosovo působení na našem území bylo soustavnéa rozložené po dobu celého života. Spekulovalo se dokonce o tom, že byl poválce, automaticky dle domovského práva, československým občanem. Bylato aktivita všeho druhu - články, přednášky, projekty i mnohé realizace.Ač je jeho přítomnost rovnoměrná, přesto je možno rozeznat přibližně tři období.Aktivita do konce první světové války padá na vrub starých kontaktů se světemdomova a váže se více na klienty než k odborným konzumentům. Potzv. převratu na brněnské radnici se k němu se sympatiemi obrací mladágenerace českého jazyka v Brně, která souzní s Loosovým projevem a hledásilný autoritativní zdroj. Toto okouzlení přerůstá až v plodnou, byť krátkodobouspolupráci při redigování bytové kultury a spolupráci s UP závody.Posléze třetí období z přelomu 20. a 30. let přivádí Loose do Čech - doPrahy a Plzně. Nachází nové stavebníky a potřetí se žení (s ClaireBeckovou, 1929). Počíná být podporován českou intelektuální elitou, získávástátní rentu a uvažuje se o jeho profesuře na Akademii. Pro Loose počínábýt ve Vídni, kde klíčí prodrom nacismu, nepohodlné prostředí. Zesilují tojeho soukromé problémy a skandálky a rychle chátrající zdraví. Právě v tudobu navrhuje a staví jedno z nejvýznamnějších děl pozdního období -Müllerovu vilu. Adolf Loos nebyl zčásti Čechem, jak se klamně domnívalKarel Honzík. V rodopisu dosud nikdo nenarazil na aktivní užívání češtiny.Loosova znalost češtiny byla bídná až zanedbatelná. Jen z gymnaziálníchvysvědčení, kdy sporadicky navštěvoval nepovinné hodiny „druhého zemskéhojazyka“, víme, že vůbec nějaká byla. Na jakousi matnou znalost češtinysnad poukazuje i jeho zmínka při úvahách o možné pražské profesuře,že je třeba rok dva posečkat, než by se zlepšil v češtině. Přesto však jehokontakty s českým prostředím v zemském i jazykovém smyslu byly hojnéa obapolně přínosné. Pro Moravu a Čechy navrhl více než třicet prací(seznam není konečný), z nichž mnohé byly realizovány. Měl zde velký vliv.Tak jako Loos není Čechem, není ani ryzím architektem rakouským.Vzhledem k tomu, že u nás měl tak velký vliv, záleží jenom na nás, zůstanou-lidosavadní upřímná loosovská studia na chabém počátku, nebo zdaprokážeme, že se k Loosovi chceme hlásit právem.AUTOR JE ARCHITEKT, PUBLICISTAPOZNÁMKY1/ Podrobně to Loos popsal zejména v článcích Co se nám prodává a Americký venkov (NeueFreie Presse, 9. 6. 1898)2/ Dům Huga a Lilly Steinerových na ulici St. Veitgasse 10, byl od počátku mnohokrát publikován.Donedávna byl vždy uváděn jako hlavní zlom. Činili tak Nikolaus Pevsner (Pioneers of ModernDesign, New York 1936), Kenneth Frampton (Modern architecture, Londýn, 1980) i William J. R.Curtis (Modern architecture since 1900, Londýn, 1982, 1996)3/ Slovo puristické nelze spojovat se stylem purismus od Le Corbusiera. Zde je použito ve smysluvztahujícím se pouze k Loosovi. Vyjadřuje to, že zjednodušil a očistil vnější plochy domu a zbavil jeozdob.4/ Používám slova „moderní“ pro tento případ v užším smyslu, jak se pojem začal užívat vesměsjenom mezi architekty po zkušenosti s postmodernismem. Charakterizuje architekturu jednoduchou,lapidární, založenou na formální estetice, jaká začíná u Le Corbusiera a pokračuje do současnosti.Prvním postaveným projevem je vila Besnos ve Vaucressonu a Schröder v Utrechtu, jejímožnosti se stále rozvíjely až po dnešního Zumthora, Aretse, Mouru. Jsem si vědom toho, že totoúzké vymezení nemusí být běžně srozumitelné.Dům Huga Steinera v HietzinguSNÍMKY Z ARCHIVU NAKLADATELSTVÍ LÖCKER VERLAGPROFIL ARCHITEKT 7/2000 45