Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
REDAKâNÍ STÒLZNOVU K OSTRAVù A LIBERCIO PAMÁTKOVÉ PÉâI A MODERNÍ ARCHITEKTU¤ENE âLENSK¯M P¤ÍSPùVKÒM âKAOTEV¤EN¯ DOPIS P¤EDSEDOVI STAVOVSKÉHO SOUDUad Josef Holeãek, Odmítání balastu není konzervatismem, A. ã. 4/2000Nezb˘vá mi neÏ od<strong>po</strong>vûdût panu Josefu Holeãkovi na jeho <strong>po</strong>nûkud o<strong>po</strong>Ïdûnou <strong>po</strong>lemikuv leto‰ním dubnovém ãísle Architekta, v níÏ se vyjádfiil k mému textu o ostravskémsemináfii Péãe o památky moderní architektury, a zvlá‰tû libereckém semináfiiRekonstrukce architektonick˘ch památek 19. a 20. století a novostavbyv historick˘ch jádrech mûst v <strong>po</strong>sledním desetiletí 20. století (viz Památkáfii o moderníarchitektufie, A. ã. 12/1999).Vûfiím, Ïe jsme se oba zúãastnili téhoÏ fiíjnového libereckého semináfie, o ãemÏv úvodu své odezvy pan Holeãek <strong>po</strong>chybuje. JenÏe na‰e oãekávání byla pravdû<strong>po</strong>dobnûodli‰ná. Pfiedev‰ím: semináfi mûl v názvu téma novostaveb v historickémprostfiedí a k nevyváÏenému naplnûní této stránky semináfie mífiila má kritika. JestliÏejsou v této oblasti detailnû analyzovány právû zmiÀovan˘ KubíkÛv obchodnídÛm v Litomy‰li nebo fiadov˘ dÛm v Koufiimi, oba pfiíklady druhofiadé produkce,jedná se o deformaci této problematiky. Nebo snad nebyly za celá 90. léta v centrechmûst realizovány ve s<strong>po</strong>lupráci s památkáfii kvalitní objekty? Otázka ov‰em nemífiíjen do 90. let a do sféry územní pÛsobnosti památkové péãe. PfiipusÈme, Ïe i vedruhé <strong>po</strong>lovinû 20. století u nás vznikala zajímavá a pro tváfinost na‰ich sídel dÛle-Ïitá architektura. KdyÏ jsem se v kuloárech ptal, proã nikdo z místních památkáfiÛnehovofií o libereck˘ch realizacích Sialu a o tom, jak <strong>po</strong>stu<strong>po</strong>vat napfiíklad pfii péãio Hubáãkovu televizní vûÏ na Je‰tûdu, která je od roku 1998 kulturní památkou, od<strong>po</strong>vûdími bylo krãení ramen. TotéÏ se stalo na exkurzi Libercem, kde jsme si detailnûprohlédli rekonstruovanou novorenesanãní s<strong>po</strong>fiitelnu, ale zcela bez zájmuminuli sousední Suchomelovu âeskou <strong>po</strong>ji‰Èovnu z pfielomu 70. a 80. let.Nic proti, ale i tahle „sklenûná bedna“ mÛÏe aspirovat na kulturní památku. Staãípfii<strong>po</strong>menout probíhající fiízení o památkové ochranû Pragerova Makromolekulárníhoústavu v <strong>Praze</strong>, kde je ohroÏena vÛbec první závûsová stûna u nás. Stane-li seobjekt památkou, vynofií se problém její citlivé rehabilitace. Jak si v‰ak památkovápéãe <strong>po</strong>radí s problematikou rekonstrukcí tûchto objektÛ, kdyÏ je v souãasnostiz pfieváÏné míry ignoruje? Obdobn˘ch staveb - a nûkdy, pfiipusÈme, kvalitních - jsouv ãesk˘ch zemí desítky. V kritice mi tedy ‰lo o jedno - aby byla památková péãeotevfiená jak kvalitnímu konzervativnímu a restauraãnímu pfiístupu, tak i tvÛrãímuduchu nedávné a souãasné doby. Rozeznat kvalitu od <strong>po</strong>kleskÛ v‰ak mohou jen památkáfii,ktefií se neuzavírají pfied <strong>po</strong>znáním hodnot nynûj‰í tvorby.Druhou vûcí, o niÏ mi ‰lo, byla skuteãnost, Ïe lavírování urãit˘ch památkáfiÛ v nûkter˘chpfiípadech z<strong>po</strong>chybÀuje vûrohodnost památkové péãe a mÛÏe zpÛsobit i jejíselhání - jako ve zmínûném litomy‰lském pfiípadû. Pfiíklad nad jiné v˘stiÏn˘ byl komentovánPavlem Zatloukalem v ãísle A. ã. 4/2000, kdy autor <strong>po</strong>jmenovává tytéÏneduhy, které se projevily na libereckém semináfii, v kauzách t˘kajících se olomouckéhoprostfiedí - nedávno zvlá‰tû v kauze olomouckého Horního námûstí. Prostûa jednodu‰e, <strong>po</strong>litikafií-li pracovníci ãi úfiedníci památkové péãe a <strong>po</strong>‰kozují-litím nûjakou my‰lenku - projekt osobitého charakteru, jejÏ nelze nazvat balastem, jeto ‰patnû. Zde uÏ o Ïádné modernistické klice, <strong>po</strong>pulismu etc. není fieãi. Prostû sehraje o dÛvûru a odbornou úroveÀ oboru nejen ve vztahu k architektufie, vefiejnosti,ale i k budoucnosti. TotéÏ se samozfiejmû t˘ká druhé strany, tedy architektÛ.AÏe jde o víc - tedy o prostor na‰í dne‰ní i budoucí existence, dokazují ony skvrnyjak architektonické praxe, tak i památkové péãe. Proto to srovnání ostravského a libereckéhosemináfie, abychom neusnuli jako památkáfiská ·ípková RÛÏenka - ne narÛÏích, ale na vavfiínech.P.S. Pokud bude chtít nûkdo srovnat charakter obou semináfiÛ, v ostravském pfiípadû vy‰elpracovní sborník Péãe o památky moderní architektury. Celostátní semináfi Ostrava 6. - 7.10. 1999. Památkov˘ ústav v Ostravû 1999. Pofiadatel libereckého setkání Václav Pilc sevyjádfiil na závûr tamního semináfie v tom smyslu, Ïe bude usilovat o vydání sborníku textÛ.Dosud mi není známo, Ïe by uveden˘ sborník vy‰el.Jifií Gebert, architekt Ïijící a pracující v Nûmecku byl <strong>po</strong>zván k jednání stavovskéhosoudu âeské komory architektÛ ohlednû nezaplacení ãlensk˘chpfiíspûvkÛ a moÏného odejmutí licence. Pfietiskujeme <strong>po</strong>dstatnou ãást dopisupfiedsedovi stavovského soudu âKA Karlu Plockovi, t˘kající se srovnánís Bavorskou komorou architektÛ.VáÏen˘ pane kolego,Na základû srovnání - viz níÏe - se domnívám, Ïe v˘‰e ãlenského pfiíspûvkuâeské komory architektÛ neod<strong>po</strong>vídá ani standardu pfiíjmÛ v profesi, ani sluÏbám,které komora <strong>po</strong>skytuje. Jsem ãlenem Bavorské komory architektÛ (BY-AK) a rád bych proto u<strong>po</strong>zornil Vás a v‰echny kolegy architekty na dramatickérozdíly v reálné v˘‰i pfiíspûvkÛ tu a onde.Roãní pfiíspûvek BYAK ãiní 440,- DM (cca 7900,- Kã). Architekti, ktefií mají pfiíjemniωí neÏ 40 000,- DM (cca 720 000,- Kã), platí pfiíspûvek 220,- (cca3960,- Kã).Pro architekty, ktefií z osobních nebo hos<strong>po</strong>dáfisk˘ch dÛvodÛ profesi v rocesplatnosti neprovozují, je stanoven roãní pfiíspûvek 110,- DM (cca 1980,- Kã).Zhruba tvofií ãlensk˘ pfiíspûvek ménû neÏ 1/2 procenta prÛmûrného roãníhopfiíjmu ãlenstva.Rád bych také u<strong>po</strong>zornil vás a v‰echny kolegy na dramatické rozdíly ve sluÏbáchkomory. Bavorská komora <strong>po</strong>fiádá roãnû asi 100 odborn˘ch vefiejn˘chsemináfiÛ pro ãleny komory na vysoce specifická aktuální odborná témata.Aasi stejn˘ <strong>po</strong>ãet exkurzí na témata jako ekologie staveb, vyuÏití nov˘ch materiálÛa technologií atd.âlenové dostávají mûsíãnû bulletin o rozsahu nûkolika set stran, informujícío novinkách v oboru, ale také velice kriticky diskutující roli a <strong>po</strong>stavení profesea komory. O nûjakém stavovském soudu zde není ani vidu, ani slechu.Komora je sluÏba architektÛm v kapitalistické s<strong>po</strong>leãnosti, a proto si musí architektia vefiejnost obecnû <strong>po</strong>loÏit otázku <strong>po</strong> efektivitû a cenû sluÏby.Vás a v‰echny kolegy architekty ani není tfieba u<strong>po</strong>zorÀovat na dramatické rozdílyv organizaci a <strong>po</strong>jetí komory. Nejmarkantnûj‰í je v Nûmecku kores<strong>po</strong>ndenãnívolba zastupujících orgánÛ zaji‰Èující základní prvek demokratickéúãasti.Ceremoniál valné hromady komory s úãastí zlomku ãlenstva je manipulací <strong>po</strong>dobnouté totalitní a parodií elementární demokracie. Je komora klubem prominentníchúãastníkÛ, nebo efektivní sluÏbou? JiÏ pfii zaloÏení komory varovalpfied <strong>po</strong>jetím komory jako cechu. JestliÏe je hlavní funkcí komory garantovatkvalifikaci ãlenÛ svojí autorizací, nemÛÏe b˘t tato kvalifikace neuváÏenû z<strong>po</strong>chybnûnaani stavovsk˘m soudem. Hrozba odejmutí autorizace, kterou <strong>po</strong>dlezákona ã. 360/1992 Sb., není moÏno obnovit, je v tomto pfiípadû neadekvátní.Berte prosím v úvahu moÏnost revokování rozhodnutí stavovského soudu civilnísoudní instancí, i kdyby se mûlo jednat o Evropsk˘ soud.Od roku 1992 pro‰ly evropské komory architektÛ závaÏn˘mi reformami v <strong>po</strong>jetíprofese. U<strong>po</strong>zorÀuji Vás na tyto reformní deficity.Podávám tímto u stavovského soudu oficiální stíÏnost na v˘‰i a strukturu ãlensk˘chpfiíspûvkÛ a Ïádám její <strong>po</strong>souzení referendem ãlenstva.Podávám dále stíÏnost proti rozhodnutí valné hromady o v˘‰i pfiíspûvkÛ komory,neboÈ valná hromada komory s marginální úãastí zlomku ãlenstva nereprezentujevÛli ãlenstva.S jin˘mi ãleny komory jsem pfiipraven k hledání nápravy soudními a <strong>po</strong>litick˘miprostfiedky.JI¤Í GEORG GEBERT, MNICHOVKRÁCENO REDAKCÍMARTIN STRAKO·, OSTRAVAREDAKCE VÍTÁ NÁZORY, NÁMùTY A REAKCE âTENÁ¤Ò,VYHRAZUJE SI V·AK PRÁVO JEJICH KRÁCENÍ.REDAKČNÍ STŮL ARCHITEKT 7/2000 79
Change language