INTERVIEWs ing. arch. Janem Sapákemo moderních památkáchSNÍMEK ARCHIV REDAKCEJak známo, zab˘váte se tvorbou architektÛ moderny.Co lze <strong>po</strong>dle vás dnes vlastnû <strong>po</strong>vaÏovatza moderní památku?Zfiejmû to, co vzniklo fiádovû nikoli pfied stovkamilet, ale pfied desítkami let nebo dokonce v krajnostipfied nûkolika lety. Komplikace pfiichází spí‰es otázkou, co si pfiedstavujeme <strong>po</strong>d <strong>po</strong>jmem moderní.Na jedné stranû jde o obecn˘ <strong>po</strong>jem, kter˘je prakticky synonymem pro “soudob˘“ a „nov˘“zároveÀ - „moderní“ se kdysi naz˘vala i gotika ve12. století ve Francii. Slovo „moderní“ dnes jiÏv‰eobecnû vnímáno jako název slohu nebo styluv tomto století.A vበosobní názor na tuto definici?Vzhledem k tomu, Ïe pro vymezení kaÏdého <strong>po</strong>jmumusí existovat o<strong>po</strong>zitum, nebo nûco existujícíhoza hranicí toho <strong>po</strong>jmenování, napadají mû propfiípad moderní architektura nejménû tfii nes<strong>po</strong>rnéjevy z 20. století, které moderní jistû nejsou. Tedy:sorela, nacistická architektura a <strong>po</strong>stmoderna.Jsem dokonce zastáncem toho, aby se úÏeji a ostfiejislovem moderní naz˘vala vûtev soudobé tvorby,která <strong>po</strong>ãíná u Le Corbusiera a <strong>po</strong>kraãuje v nepfieru‰enélinii dosud, pfiiãemÏ se pfiirozenû mûnía rozvíjí... Pro pfiípad památek není ov‰em uωí vymezenívhodné: kfiíÏilo by základní motiv, proã památkychráníme. Chránit by se pak mohl jak˘kolivlidsk˘ v˘tvor ve vtefiinû následující <strong>po</strong> vzniku. âlovûkmá rÛznou motivaci chránit pfiedmûty pfiedzkázou, a dokonce nûkdy ví o jejich mimofiádnémdûjinném v˘znamu jiÏ v dobû, kdy vznikají. Pfiíkladynalezneme u váleãn˘ch událostí, s<strong>po</strong>rtu neborodinného Ïivota. Uveìme desítky, ba stovky váleãn˘chkameramanÛ nûmecké, ruské i americkéarmády, ktefií filmovali prÛbûh bojÛ za II. svûtovéválky. Propagandisticky byl zuÏitkován jen nepatrn˘zlomek jejich Ïnû. Snímali i prav˘ opak cílÛ jejichpropagandy. Proã se natáãeli zdecimovaní nûmeãtívojáci u Stalingradu? Nebo genocida ÎidÛ?Dal‰í pfiíklady nabízí s<strong>po</strong>rt: v‰echny ty trofejní <strong>po</strong>slednímíãe, dresy atd. nejsou niãím jin˘m neÏ památkami.Stejnû tak sbírání známek, rodinná albaatd. To v‰echno je pfiece chránûno ihned <strong>po</strong> vzniku.Pohnutka zachovat nûco nemusí b˘t nutnûkladná, nebo nemusí b˘t „kladn˘“ sám pfiedmûtzáchovy.A jak je to s architekturou?SloÏitûj‰í. Stojí jednak hodnû penûz a je jistû nesnadnéroz<strong>po</strong>znat hned, co má dûjinn˘ v˘znama co ne. Navíc ve vût‰inû pfiípadÛ ochrana z památkov˘ch<strong>po</strong>hnutek omezuje vlastníka ve svobodnémuÏívání jeho majetku. Umûní a architekturuãlovûk chrání nejménû ze dvou základních dÛvodÛ:pro umûleckou hodnotu a pro historickoucenu nebo pro zvlá‰tní novou kvalitu vzniklou syntézoutûchto dvou fenoménÛ.Existuje nûjak˘ rozdíl ve vnímání moderních památekdnes a napfiíklad v 60. letech?Myslím Ïe velk˘. V‰echno zaãalo na <strong>po</strong>ãátku 60.let. Musím fiíci, Ïe snad jedním z prvních na svûtûvÛbec byl Franti‰ek Kalivoda, kter˘ se v roce 1962zaãal zab˘vat moÏností obnovy vily Tugendhat.Pak pfii‰ly náznaky i ze svûta.Pfii<strong>po</strong>meÀme dále brnûnskou konferenci z roku1970, na níÏ pfiedná‰ely legendy ãeského modernismujako Bohuslav Fuchs, Bedfiich Rozehnala Jifií Kroha. Auditorium bylo velmi <strong>po</strong>ãetné a najdemev nûm neuvûfiitelnou smûsici jmen <strong>po</strong>zdûjiznám˘ch i z <strong>po</strong>litiky a jin˘ch oblastí umûní: KarelHubáãek, Jifií Dienstbier, básník Kubûna (Jifií Paukert),EvÏen To‰enovsk˘. Pár mûsícÛ <strong>po</strong> konferencise její ideje staly striktnû prohibitními a vût‰inanákladu sborníku ‰la do stoupy...Na konci 70. let a v 80. letech se v západní Evopûa <strong>po</strong>zdûji ve S<strong>po</strong>jen˘ch státech zaãala <strong>po</strong>stupnûopravovat nûkterá moderní díla. První byla, myslím,<strong>vila</strong> Savoye, následovalo sídli‰tû WerkbundSiedlung ve Vídni, pak byl znovu <strong>po</strong>staven MiesÛvpavilon v Barcelonû atd. a od té doby byly rekonstruoványs<strong>po</strong>usty dal‰ích <strong>po</strong>ãinÛ moderny.Mûl by b˘t <strong>po</strong>dle va‰eho názoru na první <strong>po</strong>hledpatrn˘ zásah architekta do památky - napfiíkladvytvofiením novotvaru?Takhle otázku nelze <strong>po</strong>loÏit. Nevím, proã by mûlb˘t zásah nucenû patrn˘. KaÏd˘ pfiípad je unikátní.Nûkterá památka je sv˘m historick˘m a umûleck˘mv˘znamem natolik v˘jimeãná a dÛleÏitá, ÏekaÏd˘ jin˘ <strong>po</strong>stup neÏ konzervace a obnova je‰patn˘. Zejména proto, Ïe náhradu uÏ nelze vzítzpût. Pak následuje <strong>po</strong>le ménû v˘znamn˘ch staveb,které jejich vlastník <strong>po</strong>tfiebuje uÏívat jinak. Jdeo pestrou skupinu a i zde bych - <strong>po</strong>kud moÏno -dával pfiednost záchování pÛvodního. Existujíov‰em pfiípady, kdy pÛvodní ãást chybí. Tady jemyslím na místû vloÏení novotvaru. Ve staré architektufieto platí moÏná více více neÏ pro tvorbunejmlad‰í. Kontrast mÛÏe pfiinést umûleckou hodnotu,a pfiitom z hlediska historického odli‰uje, coje pÛvodní a co nikoliv. V nûkter˘ch pfiípadech moderníchdûl, kdy chybí pÛvodní ãást, si v‰ak myslím,Ïe je vhodné vloÏit kopii pÛvodního dílu nebojej transplantovat odjinud.Mohl byste uvést nûjak˘ pfiíklad nebo <strong>po</strong>dmínky?Jsem si jist, Ïe tato moÏnost platí, jde-li o vûc mimofiádnûv˘znamnou a dále, máme-li pfiesné informaceo pÛvodní <strong>po</strong>dobû objektu, kdy vznikla jaké bylo pfiesnû sloÏení a konstrukce. Zejménato platí tehdy, kdy byl novotvar stejnû velmi <strong>po</strong>dobn˘pÛvodnímu kusu. Dobr˘m pfiípadem je <strong>vila</strong>Tugendhat. Tam novotvary jistû nepatfií.Do jaké míry ovlivÀuje rekonstrukci moderní památkyrozvoj moderních technologií?UmoÏÀují pfii zachování pÛvodních pro<strong>po</strong>rcía moÏná vût‰iny ostatních vlastností prodlouÏit Ïivot- to se t˘ká skel, ocelov˘ch rámÛ a nûkdy i izolací.Ale pfii<strong>po</strong>menu je‰tû jednu zatracenû dÛleÏitouvûc: <strong>po</strong>krok v materiálech nepfiedstavuje<strong>po</strong>uze objektivní proces. Nachází se zde takés<strong>po</strong>usta pfiání a s<strong>po</strong>usta subjektivního. Nejlep‰ítechnici pfiem˘‰lejí o tématech kriticky, v ‰ir‰íchsouvislostech. Je to vynikající pfiíleÏitost, jak nalézatzdroj od<strong>po</strong>vûdí a jednu z cest na protipólu ãasopiseckéarchitektury, které je dnes vût‰ina. âlovûkpak nemusí nekriticky pfiejímat to, co pfiicházís o<strong>po</strong>rtunními normami nebo sofistikovan˘misystémy.Toto ãíslo Architekta se vûnuje Loosovû Müllerovûvile – nicménû, co bude s brnûnskou vilou Tugendhatod Miese van der Rohe?DÛm byl opraven pfied 16 lety a <strong>po</strong>dle mého soudujistû ne dobfie. Pfiesto je je‰tû z velké ãásti pÛvodní- ne tak jako Müllerova <strong>vila</strong>, ale je. Zde jdeo stavbu o fiád v˘znamnûj‰í neÏ Loosova <strong>vila</strong>. Patfiído s<strong>po</strong>leãnosti tfií aÏ ãtyfi staveb, které tak fiíkajích˘baly dûjinami.Je-li nûãím zvlá‰tní, tak technologií. Mies, kter˘ sestal modernistou <strong>po</strong>mûrnû <strong>po</strong>zdû, obohatil moderníhnutí o <strong>po</strong>slední chybûjící ãlánek: o pfiesvûdãivoufungující a vûrohodnou techniku. Technologickéotázky - velmi specifické - t˘kající se skla,ocelov˘ch rámÛ a technick˘ch zafiízení jsou zdevelmi nároãné. Na druhé stranû dnes jiÏ víme velmimnoho o pÛvodním stavu. Víme také, kde hledatchybûjící ãásti i s pelem letité patiny.Bude se renovovat znovu?Asi ano. Doufám, Ïe s mezinárodní úãastí.Dûkujeme za rozhovor.PfiipraviliMARKÉTA PRAÎANOVÁ, JI¤Í HORSK¯INTERVIEW ARCHITEKT 7/2000 53
AKTUÁLNùNOVÁ TELEFONNÍ A FAXOVÁ âÍSLA do ãasopisu Architektzaãnou platit od 1. záfií leto‰ního roku:redakce - tel. 02/57532342, 57532335, 57532338,fax 57533434, inzertní oddûlení - tel. i fax02/57533342, 57532332, 57531706.V¯STAVNÍ SÍ≈ OBCE ARCHITEKTÒ Starobrnûnská16/18 v Brnû bude od 1. srpna spravována Nadacíãeské architektury. Novou kurátorkou se na základûv˘bûrového fiízení stala (<strong>po</strong> odcházející TaÈánûSlavíkové) Renata Vrábelová.FRANK O. GEHRY A JEAN NOUVEL nav‰tívili, doprovázeniradním Filipem Dvofiákem, na koncikvûtna Müllerovu vilu v <strong>Praze</strong> (dokládá to i jejich<strong>po</strong>dpis z 26. 5. v náv‰tûvní knize). Svou náv‰tûvupfiedem neohlásili, nebyl jim tedy zaji‰tûn odborn˘v˘klad.HYPERMARKET S POTRAVINAMI vyroste je‰tû v leto‰nímroce ve Zlínû, v lokalitû âepkov. Kromû obchodníchploch, restaurací a s<strong>po</strong>rtovních zafiízeníbude v komplexu za osm set milionÛ korun takémultikino a parkovací stání pro tisíc automobilÛ.Pro s<strong>po</strong>leãnost Refina Investments, a.s., Zlín stavbunavrhl Jifií Kotásek.SE STAVBOU PAVILONU AFRICK¯ DÒM se zaãalov pÛli kvûtna na severní stranû zoologické zahradyv <strong>Praze</strong>-Troji. Objekt, k nûmuÏ pfiiléhá ‰estihektarov˘v˘bûh, navrhli Vratislav Danda, Jaromír Kosnara Pavel Ullmann z ateliéru AND (ateliér AND jerovnûÏ autorem vítûzného návrhu pavilonu IndonéskádÏungle - viz A. ã. 6/99). Ve stejné dobû bylazahájena v˘stavba nového pavilonu goril, navr-Ïeného Vítûzslavou Rothbauerovou, PetremBrzobohat˘m a Martinem Feistnerem z ateliéruDÛm a mûsto. Stavba v blízkosti dolní stanice sedaãkovélanovky nahradí loni zbouranou nevyhovujícíbudovu. Realizace obou pavilonÛ bude státasi pûtasedmdesát milionÛ korun pfiidûlen˘ch magistrátemhlavního mûsta.Vratislav Danda, Jaromír Kosnar, Pavel Ullmann, pavilonAfrick˘ dÛm, v˘chodní <strong>po</strong>hled, snímek archiv autorÛVítûzslava Rothbauerová, Petr Brzobohat˘, Martin Feistner,model pavilonu goril v praÏské zoo, snímek archiv autorÛV¯STAVA PRACÍ POSLUCHAâÒ fakulty architekturyVUT v Brnû skonãila v pÛli ãervna v brnûnskéGalerii 10. Pfiedstaveny byly návrhy na fie‰eníVelkého ·palíãku ãi areálu V˘stavi‰tû.NA BYTOV¯ DÒM PANORAMA (dfiíve Domino), nacházejícíse na barrandovském sídli‰ti v <strong>Praze</strong>, bylzpracován nov˘ projekt architekty ZdeÀkem Hölzelema Janem Kerelem z ateliéru AHK. Objekt bylpût let rozestavûn˘, nyní ho odkoupil od Vodníchstaveb Praha nov˘ majitel - s<strong>po</strong>leãnost Finep &Akro developement. Stavba s 220 byty a 3 tisícim 2 komerãních ploch by mûla b˘t dokonãena na<strong>po</strong>dzim pfií‰tího roku. Celková hodnota ãiní 420milionÛ korun. Ve stejné lokalitû autofii v lednuotevfieli <strong>po</strong>lyfunkãní dÛm na rohu ulic Högerova-·tûpafiská s více neÏ dvûma sty byty, sedmi tisícim 2 komerãních ploch (jednu tfietinu zaujímá Mana)a 400 parkovacími stáními.Zdenûk Hölzel, Jan Kerel, realizace bytového domu Högerova-·tûpafiská,snímek archiv autorÛDO ZÁCHRANY BETLÉMA u Kuksu, jedineãnéhoareálu se sochami Matyá‰e Bernarda Brauna,investuje témûfi tfii miliony korun Svûtov˘ památkov˘fond. Na zachování areálu je v‰ak tfieba je‰tûdal‰ích dvanácti milionÛ korun. S<strong>po</strong>nzory, ktefií bydo Betléma investovali tuto ãástku, se nyní snaÏívyhledat Obãanské sdruÏení Nov˘ les. Fond by semûl také <strong>po</strong> dobu devíti let starat o rozvrÏení záchrann˘chprací, které zatím financuje pardubick˘památkov˘ ústav. (K tematice záchrany areálu téÏstr. 59-60)ZÁKON O INVESTIâNÍCH POBÍDKÁCH (72/2000 Sb.)pfiijala âeská republika jako jediná z <strong>po</strong>stkomunistick˘chzemí. Od 1. kvûtna leto‰ního roku je pfiesnûvymezeno, kdo a za jak˘ch <strong>po</strong>dmínek mÛÏe získatrÛzná zv˘hodnûní ze systému dotací pro investory.Úlevy se v <strong>po</strong>dstatû vztahují na ty, ktefií jsou schopnivynaloÏit minimálnû 350 milionÛ korun na v˘stavbuzávodu na zelené louce.UMùNÍ A ¤EMESLA, ãasopis s více neÏ tfiicetiletoutradicí, s nejvût‰í pravdû<strong>po</strong>dobností zanikne. Redakceoznámila ukonãení ãinnosti vydáním <strong>po</strong>sledníchdvou ãísel v tomto roce, neboÈ se nacházív tûÏké finanãní situaci (trÏby za ãasopis tvofiítfietinu nákladÛ, grantová <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ra klesla na pûtinu,je mal˘ zájem o inzerci). Poslední ãíslo budekromû bilance obsahovat prÛzkumn˘ ku<strong>po</strong>n, kter˘by mûl zma<strong>po</strong>vat zájem o ãasopis a slouÏit k úvahámo znovuzrození titulu.PALÁC U HYBERNÒ V PRAZE je rekonstruován namuzikálové divadlo. Ze dvou návrhÛ MiloslavaHefimánka a Vojtûcha Obadálka vybral souãasn˘investor - s<strong>po</strong>leãnost Hybernia variantu, která vícezasahuje do rázu budovy: s ohledem na <strong>po</strong>Ïadavek‰ir‰ího jevi‰tû a vût‰í <strong>po</strong>ãet sedadel dochází k <strong>po</strong>ru‰eníãástí pilífie a klenby triumfálního oblouku,dfievûn˘ krov z roku 1806 zasaÏen˘ dfievomorkoubude nahrazen ocelovou konstrukcí, klasicistníprvky zÛstávají zachovány. K rekonstrukci, jejíÏprojekt zpracovala s<strong>po</strong>leãnost Pragoprojekt, vydalnesouhlasné stanovisko Klub Za starou Prahu.(Studie viz A. ã. 25-26/98.)Pù·Í ZÓNA V CHEBU mezi námûstím Jifiího z Podûbrada nádraÏím bude od pfií‰tího roku rekonstruována.Radnice oslo<strong>vila</strong> tfii ateliéry, vybránabyla studie Borise Redãenkova, Prokopa Tomá‰kaa Jaroslava Wertiga z Ateliéru 69, ktefií nyní zpracovávajíprojekt.PORADNÍ SBOR PRIMÁTORA se obrátil na Kanceláfiprimátora hl. m. Prahy se Ïádostí, aby jejich ve‰-keré v˘stupy a jednání byly pravidelnû zvefiejÀoványna informaãním serveru Magistrátu hlavníhomûsta Prahy (www.prague-city.cz). K tématu viztéÏ str. 56.NADACE VILY TUGENDHAT v Brnû us<strong>po</strong>fiádala nakonci kvûtna mezinárodní setkání odborníkÛ k <strong>po</strong>radûu kulatého stolu. Projednával se stav Ïádostio zápis vily Tugendhat do listiny UNESCO a konceptvyuÏití a restaurování vily. Pozvání pfiijali Ivetaâerná (ÚPP Brno), Wolf Tegethoff (Ústfiedníústav dûjin umûní, Mnichov), Ivo Hammer (ãlenrodiny Tugendhat), Marieke Kuipers (tajemniceDOCOMOMO), Pavel Li‰ka (fieditel Domu umûnímûsta Brna), Jifií Vanûk (fieditel Muzea mûsta Brna),Jan Sapák a dal‰í. Podrobnûji viz str. 58.PROTI P¤ESTAVBù PAVILONU EXPO 58 na administrativníbudovu us<strong>po</strong>fiádal Klub Za starou Prahua Národní technické muzeum <strong>po</strong>ãátkem ãervnaprotestní tiskovou konferenci. DÛvodem setkánífiady odborníkÛ a novináfiÛ byla skuteãnost, Ïe odborpamátkové péãe magistrátu se rozhodl v roz<strong>po</strong>rus odborn˘m vyjádfiením PÚPP <strong>po</strong>volit pfiestavbuBruselské restaurace na kanceláfiskoubudovu (závazné rozhodnutí ãj. 15993/2000 zedne 19. 5.). Odborníci hovofiící z diskusního panelu(Olga AmbroÏová, Katefiina Beãková, Ivo Janou-‰ek, Milan KníÏák, Jifií T. Kotalík, Petr Krajãi, KarelKsandr, Zdenûk Luke‰) i ti, kdoÏ pfii‰li z vlastní iniciativy(Vûra Müllerová, Milo‰ Solafi, Rostislav·vácha i autor projektu rekonstrukce Jifií Kripnera dal‰í) se s<strong>po</strong>leãnû s novináfii snaÏili shrnoutmoÏnosti záchrany objektu, které byly reálné pfiedãasem a které zb˘vají nyní. Jedním z návrhÛ je vy-54 ARCHITEKT 7/2000 AKTUÁLNĚ