12.07.2015 Views

Müllerova vila v Praze po renovaci

Müllerova vila v Praze po renovaci

Müllerova vila v Praze po renovaci

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

POVÝŠENÍ PAMÁTKY NA PŘEDMĚT OBECNÉHO ZÁJMURECENZUJE PAVEL ŠOPÁKPŮVODNÍ DOKUMENTACE, ARCHIV UMPRUMPohled západníTematizace z<strong>po</strong>vrchnění vztahu s<strong>po</strong>lečnosti k uměleckým a intelektuálnímvýkonům má v evropském myšlení svou významnou tradici - jen namátkouvz<strong>po</strong>meňme jména jako Friedrich Nietzsche, Franz Kafka nebo JeanBaudrillard. Je sice v <strong>po</strong>vaze moderního umění bytostně přítomna snahanegovat zažité, ale ani síla inovačních schopností, vtělená do avantgardníchprogramů, není uchráněna devalvace a ztráty vitality – a <strong>po</strong>zornosti publika.Z prostředí limitovaného formalizovanými vztahy umělce a veřejnosti, uměnía s<strong>po</strong>lečnosti s jejími státem garantovanými kulturními institucemi, se tímspíše vytrácí osamělý hlas myslitelské osobnosti, stojící programově v o<strong>po</strong>zicivůči programům, směrům, proudům a uměleckým s<strong>po</strong>lkům.Ne<strong>po</strong>chybně takovou osobností ohlasem i osudem byl v kontextu evropskéarchitektury 1. <strong>po</strong>loviny 20. století Adolf Loos.Ten v přehledech dějin architektury jistě právem figuruje jako vlivný průkopníknové racionality, purismu a funkcionalismu a na četných příkladechjeho vídeňských a pařížských staveb je demonstrován důmysl, s jakýmnavrhl stavbu vzhledem k <strong>po</strong>žadovanému účelu. Snad časová distance,snad řídkost Loosových realizací a jejich <strong>po</strong>změněnost a zároveň jejichprovázanost s autorovými texty znesnadňuje důkladnější analýzu všechsložitostí jeho díla, což se týká především vily ing. dr. Františka Müllerav <strong>Praze</strong>-Střešovicích.Vila je ne<strong>po</strong>chybně jedním z nejvýznamnějších Loosových příspěvkůk tématu moderní kultury a revize jejích tradic. Vznikla jako složitý koncept,u jehož „čtení“ musíme za<strong>po</strong>menout například na Loosovu devízu o zločinnostiornamentu, resp. na její výklad jako článku evoluce architektonickétvorby k totální bezozdobnosti a čisté funkčnosti, a více <strong>po</strong>čítat s filosofickýma literárním kontextem jeho doby.Vila je známa jako radikální aplikace Loosovy prostorové koncepceRaumplanu, zde se otevírající do <strong>po</strong>doby materializace psychologické strukturylidské osobnosti, provokující k efektnímu srovnání s dílem SigmundaFreuda. Zařízení interiérů, barevnost a materiálová skladba, detaily jakozavršení schodišťového prostoru formami, jež při<strong>po</strong>mínají recepci ja<strong>po</strong>nskéarchitektury modernistickou Vídní doby kolem roku 1900, tvary nábytkuodkazující k empíru či lidová keramika, židle typu chippendale nebo moderní„americké“ doplňky domácnosti, to vše zde zastupuje velké autentickékulturní e<strong>po</strong>chy.Jedinečným artefaktem hodným vlastního výkladu je velký horský křišťálupravený v stolní lampu, symbol tvorby, mající četné analogie v dílechněmeckého jazykového prostředí prvních decennií 20. století - v krystalinickýchstrukturách staveb Bruna Tauta, obrazů (sběratele křišťálů) WenzelaHablika nebo plastických děl raného Bauhausu - a <strong>po</strong>chopitelně i českéhokubismu. Konečně sama <strong>vila</strong> <strong>po</strong>sazená do prudkého svahu, s terasami naexteriéru a s rozvinutím vnitřní dis<strong>po</strong>zice, je takovou drúzou. Symbol krystaluse vztahuje k mýtu tvoření, étosu tvůrce, stojícího mimo profánní (přesnějizprofanizovaný) svět - klíčový loosovský <strong>po</strong>jem stavitel je třeba nahlížetv původním smyslu středověkých hutí s tradováním tajemství stavění.Tento složitý myšlenkový svět byl velmi přitažlivý pro investora vily, stavebního<strong>po</strong>dnikatele dr. Františka Müllera. Jinak by stěží <strong>po</strong>dstoupil aranžovánísvého nákladného příbytku architektem, jenž <strong>po</strong>řídil nejen projekt domu, alevybral vnitřní zařízení a navrhl rozvěšení obrazů nebo rozložení koberců.Tusculum vnímavého investora s výhledy na Prahu, v distanci od města,které Loosovi příliš nepřálo, se čas od času měnilo v dějiště setkání architektovýchctitelů. Ústřední obytný prostor, kde Loosova instalace vrcholí,32 ARCHITEKT 7/2000

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!