jíž bylo určeno Loosovo vystoupení, nebyla ve svých úsudcích vyhraněná -jako průkopník moderní architektury platil pro její listy racionalista OttoWagner i neobarokní čaroděj Gabriel Seidl. Její předností však byla otevřenosta snášenlivost, takže sluchu bylo přáno jak Loosovi, tak jeho úhlavnímnepřátelům: mluvčím rozcitlivěle romantického Heimatkunstu, brojícím protiúpadkové velkoměstské civilizaci, jakož i zakladatelům rakouskéhoWerkbundu, hlásajícím plodné sblížení umění a řemesla. Nutno <strong>po</strong>dotknout,že české odborné časopisy Loosovu návštěvu Prahy přešly úplněbez <strong>po</strong>všimnutí.Cílem Loosových vystoupení bylo změnit názory a chování <strong>po</strong>sluchačů.Architekt nemohl očekávat obecné přijetí svých zásad, zvláště když je<strong>po</strong>dával s nadsázkou a vtipnými paradoxy, a byl jistě <strong>po</strong>těšen, získal-liales<strong>po</strong>ň nemnohé stoupence. Se svým pražským obecenstvem byl <strong>po</strong>dlevšeho s<strong>po</strong>kojen, neboť již dva roky <strong>po</strong> první přednášce zavítal mezi něznova. Svoji cestu uskutečnil opět v tandemu s Karlem Krausem, kterýden <strong>po</strong> něm v témže sále hotelu Palace předčítal ze svých spisů.Loosova přednáška 3. března 1913 měla titul „O chůzi, stání, ležení, sezení,jídle, pití a spaní“. Její obsah mohli Pražané znát z článků, které architektzveřejnil v Neue Freie Presse na přelomu století, ale také ze skandálníchzpráv, jež ji předcházely. Německé deníky už bez dřívější zdrženlivosti slibovalyprovokativní vystoupení o tom, „jak takzvané umělecké řemeslo,v němž se umělecká méněcennost stává otrokem překonaného estétství,proniká až do nejmenšího póru našeho životního stylu“. Adolf Loos nezklamaločekávání a návštěvníky oslnil výtečnou tříhodinovou řečí, bystře odhalujícíbezúčelnost a rozumovou neo<strong>po</strong>dstatněnost zvyklostí, které ovládalyjak estetické názory, tak životní styl habsburského mocnářství. Příklady tentokrátvolil z okruhu základních tělesných činností. Žádal nejen bezozdobnévěci denní <strong>po</strong>třeby, ale třeba <strong>po</strong>zici nohy, která umožňuje rychlou chůzi,nebo <strong>po</strong>hodlný, to znamená nízký sedací nábytek. „Čím vyšší je kultura, tímnižší sezení,“ <strong>po</strong>znamenal si zpravodaj Prager Tagblattu. Také jeho kolegaz Bohemie <strong>po</strong>chválil Loosovy zdravé, byť <strong>po</strong>někud „anglomanické“ názory.„Tyto zdánlivě prosté věci jsou hodné zamyšlení, neboť stejně jako uměnía jiná kultura jsou příznačným odrazem duchovních <strong>po</strong>měrů.“Vstřícná odezva na vystoupení vídeňské avantgardy nebyla v <strong>Praze</strong> roku1913 úplnou samozřejmostí. Když se ani ne týden před Loosovou návštěvoudával v Rudolfinu Schönbergův „Pierrot lunaire“, publikum z německéhohudebního s<strong>po</strong>lku na málo libozvučnou hudbu od<strong>po</strong>vědělo du<strong>po</strong>tem a pískáním.Loosova přednáška však proběhla bez výtržností a novinové zprávy naopaks pýchou zdůrazňovaly vybrané chování návštěvníků. Ani nezvyklá délkavýkladu prý neoslabila jejich vnímavost a živý zájem <strong>po</strong>sluchačů se nakonecpromítl v řadě dotazů, které <strong>po</strong>skytly Loosovi další příležitost k vtipným výpadůmproti nenáviděnému uměleckému řemeslu. Hlasitý <strong>po</strong>tlesk byl odměnouza jeho strhující výkon a neméně nadšeného přijetí se příštího dne dočkal KarlKraus. Ale nesmíme se domnívat, že příjezd dvou hvězd vídeňského intelektuálníhonebe se tehdy v Čechách stal kulturní událostí sezony, či ales<strong>po</strong>ňměsíce. V den Loosova vystoupení <strong>po</strong>řádal ženský <strong>po</strong>krokový s<strong>po</strong>lek přednáškuo teosofii a krátce nato pronesl v <strong>Praze</strong> výklad o spiritismu berlínskýprofesor Max Dessoir. Soudě dle novinových ohlasů, těšila se tato tématav česko-německé s<strong>po</strong>lečnosti mnohem větší <strong>po</strong>zornosti. Na stránkách pražskýchnovin ostatně Loosovu přednášku zastínil i vz<strong>po</strong>mínkový večer vysloužiléhovojevůdce Bindera na tažení proti Turkům.Tmelem Loosových estetických názorů bylo optimistické přesvědčení, že světse mění k lepšímu a že ekonomický vzestup musí být nutně provázen <strong>po</strong>krokemna <strong>po</strong>li kultury. Architektovy spisy však moderní svět očividně idealizovaly.Jeho současníci se vzpírali ve jménu vyšší kultury opustit ornament a jinéneúčelné, leč příjemné doplňky svého životního stylu. Zatímco Loos volal <strong>po</strong>korektním, nenápadném oblečení, jeho <strong>po</strong>bloudilí bližní využívali každé příležitostik úniku ze střízlivé a účelné každodennosti. V době jeho první přednáškyprobíhal v nedaleké Plodinové burze s velkým úspěchem „staropražskýjarmark“, jehož kulisu tvořilo Staroměstské náměstí v <strong>po</strong>době z roku 1830.Skoro současně s druhým vystoupením <strong>po</strong>řádal Klub bývalých důstojníků„kostýmní věneček“, kde se to jen hemžilo „rozkošnými vzorky ženské módyze všech zemí světa“. A zatímco Loos brojil za universální odívání, s<strong>po</strong>lečnévšem kulturním národům i oběma <strong>po</strong>hlavím, došla z hlavního města výzva„výboru za mladou vídeňskou módu“, který vyhlásil „vlastenecký boj proti vševláděpařížských modelů“.ŽENSKÁ MÓDA - POSLEDNÍ BAŠTA REAKCE Není vůbec bez významu,že to byl nejnovější výtvor dámské módy, kalhotová sukně, co běhemLoosova prvního vystoupení v <strong>Praze</strong> strhlo na sebe největší <strong>po</strong>zornost.Právě ženskou módu <strong>po</strong>važoval Loos za <strong>po</strong>slední a <strong>po</strong>hříchu nedobytnoubaštu uměleckořemeslné reakce. Moderní kultura <strong>po</strong>dle něj ovládla všechnyoblasti životního stylu a ze všech předmětů denní <strong>po</strong>třeby vytlačila ornament- „až na věci, které náležejí ženě“. Jak při<strong>po</strong>míná americký filosofKarsten Harries, Loos ve svých úvahách s oblibou stavěl proti sobě femininníornament a maskulinní stavění. Ale nebylo to nepřátelství k slabému<strong>po</strong>hlaví, co jej vedlo k závěru, že „ornament ve službě ženy bude žít navždy“.Svérázný myslitel <strong>po</strong>ukazoval na nerovné <strong>po</strong>stavení ženy v tradičníchs<strong>po</strong>lečnostech, kde její jedinou zbraní je sex-appeal, jakož i na nekultivovanosta nepřirozenou přebujelost lidské <strong>po</strong>hlavnosti. Obojí <strong>po</strong>važovalza neslučitelné s ideálem „člověka s moderními nervy“. Ženský oděv probouzínízká přání a vyzývá ke zradě lepšího já. Erós by neměl mít dovoleno<strong>po</strong>dvracet kulturu. Ale nebyla právě kalhotová sukně krokem ke kýženémuzrovnoprávnění <strong>po</strong>hlaví spíše než úspěchem primitivní „rozkoše zezměny“ či dalším vítězstvím „ženské nálady a ambice“? To i ono, opáčil by<strong>po</strong>stmodernista, a také Loosova od<strong>po</strong>věď by sotva zněla jednoznačně.A<strong>po</strong>štol <strong>po</strong>kroku nebyl úzkoprsý a ani v horlivém zanícení neztrácel smyslpro realitu. Skrz nesmlouvavý tón jeho prohlášení prosvítá <strong>po</strong>rozumění lidskýmslabostem a smysl pro humor. „Zmoudři z toho, kdo můžeš!“MODEL KALHOTOVÉ SUKNĚ Z ROKU 1911,Damské besedy, belletristická příloha„Nových pražských mod“, číslo 13,ročník XXIII, duben 1911AUTOR JE HISTORIK ARCHITEKTURY, PROREKTOR VŠUP,PUBLICISTA, STÁLÝ SPOLUPRACOVNÍK REDAKCEARCHITEKT 7/2000 47
ŽIVOTOPIS ADOLFA LOOSE10. 12. 1870 NAROZEN V BRNĚ(JAKO JEDINÝ SYN ZAVEDENÉHO BRNĚNSKÉHO SOCHAŘE A KAMENÍKA)1876-1889 STUDIUM V BRNĚ, JIHLAVĚ, MELKU, LIBERCI1889-1890, 1892-1893 STUDUJE ARCHITEKTURU NA VYSOKÉ ŠKOLE TECHNICKÉ V DRÁŽĎANECH1891-1892 POBYT VE VÍDNI1893-1896 POBYT V USA (CHICAGO - SVĚTOVÁ VÝSTAVA, ST. LOUIS, PHILADELPHIA,NEW YORK); ZPÁTEČNÍ CESTA DO VÍDNĚ PŘES LONDÝN A PAŘÍŽ1896-1897 PRACUJE V ATELIÉRU ARCHITEKTA CARLA MAYREDERA VE VÍDNI1897 NAVRHUJE PRVNÍ SAMOSTATNÉ DÍLO - ZAŘÍZENÍ KREJČOVSKÉHO SALONU EBENSTEINVE VÍDNI; ZAČÍNÁ SVOU TEORETICKOU A KRITICKOU ČINNOST V NEUE FREIE PRESSE1899 DISTANCUJE SE OD VÍDEŇSKÉ SECESE, PRVNÍ DŮLEŽITÉ DÍLO - CAFÉ MUSEUM VE VÍDNI1902 ÚČASTNÍ SE VOJENSKÉHO CVIČENÍ V KROMĚŘÍŽI; 21.ČERVENCE SE ŽENÍ V LEDNICIS HEREČKOU LINOU OBERTIMPFLEROVOU1903 VYDÁVÁ ČASOPIS DAS ANDERE1905 ROZVÁDÍ SE S LINOU; PARTNERSTVÍ S TANEČNICÍ BESSIE BRUCE1910-1911 NAVRHUJE A STAVÍ OBCHODNÍ DŮM FIRMY GOLDMANN A SALATSCHNA MICHALSKÉM NÁMĚSTÍ NAPROTI HOFBURGU VE VÍDNI, PROPUKÁ SKANDÁL17. 3. 1911 PŘEDNÁŠÍ POPRVÉ V PRAZE NA TÉMA „ORNAMENT A ZLOČIN“1912-1914, 1920-1922 VEDE VLASTNÍ SOUKROMOU ŠKOLU VE VÍDNI1913 PŘEDNÁŠÍ V PRAZE A OLOMOUCI1918 VOLÍ SI ČESKOSLOVENSKÉ OBČANSTVÍ1919 ŽENÍ SE S TANEČNICÍ ELSIE ALTMANNOVOU; VYDÁVÁ DÍLO„RICHTLINIEN FÜR DIE KUNSTAMT“ (SMĚRNICE ÚŘADU PRO PODPORU UMĚNÍ)1920 NAVŠTĚVUJE V PRAZE BRATRY ČAPKOVY1920-1921 NAVRHUJE PRO SVÉPOMOCNOU OSIDLOVACÍ SPOLEČNOST VE VÍDNI-LAINZU1921 VYDÁVÁ V PAŘÍŽI NĚMECKY VÝBOR SVÝCH KRITICKÝCH STATÍ Z LET 1897 - 1900„INS LEERE GESPROCHEN“ (ČESKY „HOVORY DO PRÁZDNA“; VYDÁVÁ ROKU 1929BOHUMIL MARKALOUS)1921-1924 JE HLAVNÍM ARCHITEKTEM VÍDEŇSKÉHO SVÉPOMOCNÉHO OSIDLOVACÍHO ÚŘADU1923 VYSTAVUJE V PAŘÍŽSKÉM SALONU D’AUTOMNE A STÁVÁ SE JEHO ČLENEM1924-1925 SPOLUPRACUJE S UP ZÁVODY V BRNĚ, KTERÉ ŘÍDÍ JAN VANĚK;JE ČLENEM REDAKCE VAŇKOVA ČASOPISU BYTOVÁ KULTURA1923-1928 ŽIJE V PAŘÍŽI1925 PŘEDNÁŠÍ V PRAZE A V BRNĚ NA TÉMA „O EKONOMII V ARCHITEKTUŘE“V CYKLU „ZA NOVOU ARCHITEKTURU“ V BRNĚ JEŠTĚ NA TÉMA „SÍDLIŠTĚ“STÁVÁ SE ČESTNÝM ČLENEM KLUBU ARCHITEKTŮ V PRAZE1926 ROZVÁDÍ SE S ELSIE1926 ORGANIZÁTOŘI VÝSTAVBY VÝSTAVNÍ KOLONIE WERKBUNDU „DIE WOHNUNG“VE STUTTGARTU-WEISSENHOFU ODMÍTAJÍ JEHO ÚČAST1927 POZVÁN JAKO ZÁSTUPCE ČESKOSLOVENSKA NA I. KONGRES CIAM V LA SARRAZ;V SOUVISLOSTI SE ZAKÁZKAMI ČASTO POBÝVÁ V PLZNI1928-1930 PROJEKTUJE A STAVÍ S PŘISPĚNÍM KARLA LHOTY MÜLLEROVU VILUV PRAZE-STŘEŠOVICÍCH18. 7. 1929 SE ŽENÍ VE VÍDNI S PLZEŇSKOU FOTOGRAFKOU CLAIRE BECKOVOU1930 POBÝVÁ V PLZNI, LÉČÍ SE VE ZLATÝCH HORÁCH A V KARLOVÝCH VARECH,CESTUJE DO PAŘÍŽE SPOLEČNĚ S CLAIRE, OSLAVUJE ŠEDESÁTÉ NAROZENINY V PRAZEA JE MU UDĚLEN ČESTNÝ DŮCHOD PRESIDENTA REPUBLIKY. JE OTEVŘENA VÝSTAVAJEHO CELOŽIVOTNÍHO DÍLA V HAGEBUNDU VE VÍDNI1931 PUTOVNÍ VÝSTAVA CELOŽIVOTNÍHO DÍLA, KTEROU ZORGANIZOVAL ČASOPIS DAS NEUEFRANKFURT, JE OTEVŘENA VE FRANKFURTU NAD MOHANEM A DALŠÍCH NĚMECKÝCH MĚSTECH,NĚKOLIKA ANGLICKÝCH MĚSTECH A V BASILEJI; CESTUJE S CLAIRE DO NĚMECKA, ŠVÝCARSKA,SEVERNÍ ITÁLIE A JIŽNÍ FRANCIE; LÉČÍ SE V JÁCHYMOVĚ, KARLOVÝCH VARECH A VELESLAVÍN-SKÉM SANATORIU V PRAZE1932 ROZVÁDÍ SE S CLAIRE; LÉČÍ SE V KARLOVÝCH VARECH, LÁZNÍCH SV. MARKÉTYU PRACHATIC A V SANATORIU ROSENHÜGEL U VÍDNĚ. OD ZAČÁTKU ŘÍJNA DO KONCELISTOPADU NAPOSLEDY POBÝVÁ V PRAZE23. 8. 1933 UMÍRÁ V SANATORIU V KALKSBURGU U VÍDNĚARCHITEKTONICKÉ DÍLO ADOLFA LOOSE V ČESKOSLOVENSKU* VÝSTAVNÍ PAVILON FY. SIEMENS & HALSKE (R-48)LIBEREC1906 (ZNIČENO)* INTERIÉR BYTU WILHELMA A MARTHY HIRSCHOVÝCH (R-56)PLZEŇ, PLACHÉHO 61907-1908 (PŘESTAVĚNO 1962)* ZAHRADNÍ DOMEK ARTHURA FRIEDMANNA (R-61)ŠTERNBERK1908 (ZNIČENO)* INTERIÉR BYTU ARTHURA A LEONIE FRIEDMANNOVÝCH (R-65)ŠTERNBERK1908 (ZNIČENO)* INTERIÉR BYTU OTTY A OLGY BECKOVÝCH (R-63)PLZEŇ, TŘ. 1. MÁJE 121907-1909 (ČÁSTEČNĚ PŘEMÍSTĚNO 1927-29 NA NÁM. MÍRU 2)* BYTOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO R. FISCHLA (R-64)PRAHA-SMÍCHOV1908-1909 (1910 ČÁSTEČNĚ PŘEMÍSTĚNO DO VÍDNĚVÍDNĚ, MARIAHILFESTR. 97)* CUKROVAR (R-108)HRUŠOVANY U BRNA1916* VILA ŘEDITELE CUKROVARU (R-112)HRUŠOVANY U BRNA1916 (PŘESTAVĚNO 1978)NÁVRH VILY HERMANNA KONSTANDTA (R-121)OLOMOUCASI 1919, SPOLUPRÁCE - PAUL ENGELMANN* PŘESTAVBA A INTERIÉR ZÁMEČKU VICTORA VON BAUERA (R-181)BRNO, VÝSTAVIŠTĚ 11924-1925SKICA ŘADOVÉHO RODINNÉHO DOMUPLZEŇ1928, SPOLUPRÁCE - KAREL LHOTA* PŘESTAVBA A PŘÍSTAVBA DOMU A INTERIÉRU BYTU HANSEA JOHANNY BRUMMELOVÝCH (R-193)PLZEŇ, LENINOVA 581928-1929, SPOLUPRÁCE - KAREL LHOTAINTERIÉR BYTU OTTY A OLGY BECKOVÝCH (R-196)PLZEŇ, NÁM. MÍRU 21928 (ZNIČENO 1937-1938)* ŘADOVÉ RODINNÉ DOMY F. KATZAU (R-217)BABÍ U NÁCHODA1928-1930* VILA FRANTIŠKA A MILADY MÜLLEROVÝCH (R-194)PRAHA-STŘEŠOVICE, NAD HRADNÍM VODOJEMEM 141928-1930* ÚPRAVA BYTOVÉHO INTERIÉRU DR. ING. LUMÍRA KAPSY (R-200)PRAHA-BUBENEČ, NA ZÁTORCE 181929-1930, SPOLUPRÁCE - KAREL LHOTA* INTERIÉR BYTU LEA A TRUDY BRUMMELOVÝCH (R-203)PLZEŇ, NÁM. MÍRU 261929* PŘÍSTAVBA ZAHRADNÍHO POKOJE A ÚPRAVA INTERIÉRU BYTUWILHELMA A MARTY HIRSCHOVÝCH (R-204)PLZEŇ, PLACHÉHO 61929-1930* INTERIÉR BYTU JOSEFA A ŠTĚPÁNKY VOGLOVÝCH (R-205)PLZEŇ, TŘ. 1. MÁJE 12 (V 2. PATŘE NA MÍSTĚ PŮVODNÍHOBECKOVA BYTU)1929* INTERIÉR OBYTNÉHO POKOJE LEOPOLDA EISNERA (R-210)PLZEŇ, ŠAFAŘÍKOVY SADY 9, I. PATRO1930, SPOLUPRÁCE - KURT UNGER (ZNIČENO)NÁVRH ADAPTACE SLAVNOSTNÍHO SÁLU AUTOKLUBU (R-215)PLZEŇ1930* INTERIÉR BYTU WILLYHO A TRUDY KRAUSOVÝCH (R-212)PLZEŇ, BENDOVA 10, I. PATRO1930-1931, SPOLUPRÁCE - NORBERT KRIEGERADAPTACE SANATORIA ESPLANADE (R-209)KARLOVY VARY, STARÁ LOUKA 361930-1931, SPOLUPRÁCE - KURT UNGERINTERIÉR ORDINACE DR. SAMUELA TEICHNERA (R-218)PLZEŇ, NÁM. REPUBLIKY 22, I. PATRO1931, SPOLUPRÁCE - NORBERT KRIEGER* INTERIÉR BYTU OLLY NASCHAUERA (R-220)PLZEŇ, HUSOVA 201931-1932, SPOLUPRÁCE - NORBERT KRIEGER* INTERIÉR HUDEBNÍHO SALONU HUGA SEMMLERA (R-221)PLZEŇ, TŘ. 1. MÁJE 191931-1932, SPOLUPRÁCE - NORBERT KRIEGERNÁVRH NÁSTAVBY OBYTNÉHO DOMU HEINRICHA JORDANA (R-225)BRNO, SEDLÁKOVA 261931, SPOLUPRÁCE - KURT UNGERNÁVRH BLOKU OBYTNÝCH DOMŮ S MALÝMI BYTY (R-229)PRAHA-VINOHRADY, UHŘÍNĚVSKÁ UL.1931, SPOLUPRÁCE - KURT UNGER* VILA JUDr. JOSEFA WINTERNITZE (R-234)PRHA-SMÍCHOV, NA CIHLÁŘCE 101931-1932, SPOLUPRÁCE - KAREL LHOTANÁVRH RODINNÉHO DOMU DOC. DR. KLEINA (R-235)MARIÁNSKÉ LÁZNĚ1932, SPOLUPRÁCE - NORBERT KRIEGERNÁVRH NA NÁSTAVBU DOMU OSKARA A HANY SEMMLEROVÝCH(R-236)PLZEŇ1932, SPOLUPRÁCE - NORBERT KRIEGER, ULRICH STRAUBNĚKOLIK VARIANT NÁVRHU MALÉHO DŘEVĚNÉHO RODINNÉHO DOMU,TZV. „POSLEDNÍHO DOMU“PRAHA A PLZEŇ1932-1933, SPOLUPRÁCE - BOŘIVOJ KRIEGERBECKREALIZOVANÉ PRÁCE JSOU OZNAČENY *V ZÁVORCE JSOU UVEDENA ČÍSLA RUKSCHCIOVA SEZNAMU PODLE KNIHY BURKHARDT RUKSCHCIO,ROLAND SCHACHEL: ADOLF LOOS, SALZBURG, 1982PŘEVZATO Z KATALOGU VLADIMÍRA ŠLAPETY ADOLF LOOS A ČESKÁ ARCHITEKTURA,VYDANÉHO U PŘÍLEŽITOSTI VÝSTAVY V GALERII BENEDIKTA REJTA V LOUNECHV KVĚTNU AŽ ČERVENCI 1984.48 ARCHITEKT 7/2000