Müllerova vila v Praze po renovaci

Vila JUDr. Winternitze, pohledy (archiv odboru výstavby Obvodního úřadu pro Prahu 5)dištěm s prostorem na vyšší úrovni, který v celé šíři navazuje na tento pokoj.Obytný prostor je tak chápán jako dvouúrovňový jednotný celek, dělenýpouze dvěma pilíři a otevřený z obytného pokoje do jídelny a menšího druhéhoobytného pokoje. Horní úroveň, jídelna se zachovalým původnímvestavěným dřevěným nábytkem - skříněmi, zásuvkami, poličkami, zrcadly- je propojena s dalšími podobně vybavenými místnostmi a se schodištěmzadního traktu. Za pozornost stojí i původní osvětlení, zabudované ve stropníchdisfunkčních překladech jako prosklený rastrovaný průběžný pás.I v tomto domě je užit tvůrčí princip Raumlanu, znamenající ve své doběodvážný a originální čin, který vychází zevnitř stavby a kterému jsou podřízenyfunkce i vzhled objektu ve fasádách. Funkce jsou přitom logicky uspořádánys bohatým uplatněním estetického vybavení interiéru inspirovanéhoklasicismem s použitím falešných prvků (pilastrů, říms, průvlaků a sloupů).Loos se Lhotou zde ovládají zcela suverénním a neopakovatelným způsobemtvorbu diferencovaných prostorů a jejich průniků jako složitou prostorovouhru, podřízenou přísně racionální myšlence.EPILOGObjekty vytvořené v Praze architektem Adolfem Loosem společněs Karlem Lhotou lze zařadit ke klasicizující moderně meziválečného obdobíXX. století s výrazným vlivem mimořádné tvůrčí osobnosti. Je tomu předevšímproto, že ve výsledné podobě vil Dr. Müllera a Dr. Winternitze jepoužito samostatného slohotvorného útvaru - Raumplanu. Tato tvůrčí idea,prezentovaná především osobností A. Loose, představuje v rámci světovéarchitektury zjev pozoruhodný a ojedinělý, s vysokou uměleckou hodnotoua dalekosáhlým dopadem pro architekturu.Karel Lhota v roce 1933 po úmrtí Adolfa Loose napsal: „Znáti Loose jakoarchitekta znamená znáti ho především jako člověka; žádný lidský životnebyl tak bezvýhradně spjat s dílem svého ducha; málokterý lidský duchbyl tak důsledný a vytrvalý ve svém přesvědčení. Nemá dlouhého vývojekulminace nebo úpadku, byl stále týž: doba, kterou předešel, zdánlivě přecházíjej - ozývá se: dosti Loose, namístě vraťme se k Loosovi. ... Tvrdí-likdo, že Loose již překonal, dokazuje, že ho ještě nepoznal. Slýchám též,že vztah Loosův k naší architektuře a vůbec k nám chybí; i to není správné.Uvedení rovných střech do moderní architektury, jež mu kdysi ve Vídnivyneslo titul alžírského piráta, stalo se obecným majetkem; vzkříšení myšlenkyterasových staveb je dávno běžnou věcí; důležité zásady stavbyměst jím oživené jsou uznány stejně jako nutnost prostorové vnitřní kompozice- Le Corbusier, St. Élia, Guevrékian a jiní činili z nich objevy. Alev jedné věci není následován: zanechání tvůrčí povýšenosti a učiniti zesebe služebníka lidských potřeb, jež ovšem nutno vésti a nikoli jim podléhati.U nás zanechává v Praze a Plzni řadu poučných dokumentů svýchmyšlenek ve stavbě rodinných domů a zařízení...“ 18)Z výše uvedeného vyplývá, že Karel Lhota byl nejen přítelem A. Loose, alei pokorným obdivovatelem, který ho chápal a tvořil v jeho myšlenkách. Tobylo také základním předpokladem jejich dokonalého souznění při práci předevšímnad třemi pražskými zakázkami. Bylo by proto správné u těchto stavebuvádět Karla Lhotu jako spolupracovníka Adolfa Loose, neboť vzhledemke způsobu Loosova života a jeho pokročilé chorobě by tyto návrhy nejspíšzůstaly na papíře, kdyby je nepomohl zrealizovat Karel Lhota.AUTOR JE PAMÁTKÁŘ,ODBORNÝ PRACOVNÍK STÁTNÍHO ÚSTAVU PAMÁTKOVÉ PÉČEPOZNÁMKY1) „Adolf Loos a česká architektura“; Vladimír Šlapeta a kolektiv; katalog k výstavě, Louny, 1984;reprint 2000, str. 82) „Stenogram rozhovoru“ pravděpodobně zapsaný Karlem Lhotou a autorizovaný AdolfemLoosem; pozůstalost Karla Lhoty; soukromý archiv3) Spisový materiál z archivu UMPRUM; pozůstalost Milady Müllerové; z tohoto materiálu vyplývá,že veškerá korespondence mezi Loosem a Lhotou s Dr. Františkem Müllerem, týkající se stavbyjeho vily ve Střešovicích, je adresována na plzeňskou adresu Dr. Müllera.4) Publikace „Čtyřicet let inženýrské práce“; vydala firma Müller - Kapsa vlastním nákladem, 19305) „Domov rodiny Kapsovy“; Dr. ing. Lumír Kapsa; vydavatel neuveden, 1944. Děkuji za poskytnutítohoto důležitého materiálu Leslie van Duzer z Arizonské university v USA, která jej ve fotokopiizískala od potomků Lumíra Kapsy z Ontaria v Kanadě.6) viz poznámka 2)7) viz poznámka 5)8) viz poznámka 5)9) „Stavebně - historický průzkum vily Ing. Dr. Františka Müllera, zpracovaný kolektivem Státníhoústavu památkové péče pod vedením Karla Ksandra“, Díl „B“ - Dějiny Müllerovy vily; zpracovalPhDr. Pavel Zahradník, 199710) viz poznámka 3)11) Schvalovací plán na postavení vily Dr. Müllera, který je uložen v archivu odboru výstavbyObvodního úřadu pro Prahu 6 ve složce čp. 642 - Střešovice12) viz poznámka 1), str. 3613) viz poznámka 9)14) Schvalovací plán na postavení vily JUDr. Winternitze, který je uložen v archivu odboru výstavbyObvodního úřadu pro Prahu 5 ve složce čp. 2092 - Smíchov15) „Architekt SIA“; ročník XXXII, 1933, str. 13916) Písemnosti o provedení plánů na stavbu domu JUDr. Winternitze; pozůstalost JUDr. Winternitze,soukromý archiv17) viz poznámka 16 )18) viz poznámka 15), str. 137 až 143ARCHITEKT 7/2000 37