ZprÃƒÂ¡va o Ã„Âinnosti v roce 2006 (10MB) - SVT

More documents

Recommendations

Info

Graf 2 Pøíklad kumulativní produkce bioplynu z 1 t organické sušiny smìsi: 10% fugat + 40% kejda vepø. + 50% traviny= 1. kostøava, 2. chrastice, 3. ovsík, 4. smìs vlhèí, 5. smìs suší, 6. psineèek, 7. èistá kejda Graph 2 Example of biogas cumulative production from 1 ton of organic dry matter of mixture: 10% fugat + 40% pig slurry + 50% grass matter = 1. Fescue, 2. Reed canary grass, 3. Arrhenatherum elatius, 4. Wetter mixture, 5. More dry mixture, 6. Agrostis gigantea, 7. Clean slurry 400 Produkce bioplynu / Biogas production (m 3 /t ORG.D.M ) . 350 300 250 200 150 100 psineèek50%+kejda40%+fugat10% Red top50%+slurry40%+fugat10% psineèek50%+kejda25%+fugat25% Red top50%+slurry25%+fugat25% ovsík zral.50%+kejda25%+fugat25% Tall-out grass rip. 50%+slurry25%+fugat25% Graf 3 Produkce bioplynu pro jednotlivé smìsi Graph 3 Biogas production for individual mixtures 120
Závìr U jednotlivých luèních smìsí a travních druhù zaøazených do projektu se projevil rozdílný obsah sušiny v zelené hmotì, který se zvyšuje zejména stárnutím porostu a oddalováním doby první skliznì. Obsah sušiny byl nejvyšší u porostu sklizených v záøí (u sveøepu horského v hnojené variantì dosáhl obsah sušiny v zelené hmotì v hnojené variantì 63,21%). Jednotlivé luèní smìsi i travní druhy reagují rozdílnì i z hlediska výnosu sušiny a optimálního termínu skliznì pro biomasu a její využití pro energetické úèely v prùbìhu sklizòového roku s cílem dosažení maximálního výnosu sušiny. Snížení výnosu sušiny u travních porostù sklizených v pozdním letním a podzimním období v první seèi je zpùsobeno zejména opadem listù a polehnutím.(napø. luèní smìsi nebo ovsík vyvýšený). Na základì prvních výsledkù lze doporuèit pro sklizeò luèní smìsi do vlhkých a suchých podmínek v mìsíci èervnu a èervenci s pøípadnì víceseèným využitím. Zejména u tìchto smìsí lze využít vysoký výnosový potenciál zelené hmoty v ranných seèích. Již první mìøení prokázala možnost použít do vsázky vysoký podíl psineèku. Podíl sušiny se pohyboval kolem 50% ve smìsi. Produkce bioplynu ze smìsi s psineèkem je plnì srovnatelná s produkcí bioplynu pouze z kejdy. Jsou dosahovány prùmìrné výnosy 265 m 3 /t org.suš pøi dosažném maximu 378 m 3 /t org.suš . Zde se jednalo o psineèek 1 mìsíc pøed technickou zralostí. Velmi dobré výsledky jsou dosahovány rovnìž u ovsíku, kde rozpìtí mezi dosaženou maximální a minimální produkcí bylo nejmenší. Velmi dobrých výsledkù bylo rovnìž dosahováno u smìsi pro vlhèí stanovištì. Jako ménì vhodná plodina pro výrobu bioplynu se jeví kostøava. Pøi prodloužené reakèní dobì dochází po 33 dnech ke stagnaci tvorby bioplynu a poklesu obsahu metanu, což ukazuje na vyèerpání substrátu ve fermentoru. U všech zkoušek se ukázalo, že je vhodné používat plodiny mladé nejlépe dva mìsíce pøed technickou zralostí nebo alespoò 1 mìsíc pøed technickou zralostí. Pøi sklizni mìsíc po zralosti jsou výsledky výraznì horší. Další pokusy budou zamìøeny na vliv struktury travin. Výsledky, prezentované v pøíspìvku, byly získány pøi øešení výzkumného projektu NAZV QF4179 Využití trav pro energetické úèely. Conclusions For individual meadow blends and grass types included in the project the different dry matter content in green matter has displayed. That content increases mainly with the crop stand ageing and first harvest time delay. The dry matter content was highest for the crop stands harvested in September (for brome grass in fertilized variant the dry matter content in green matter has reached 63,21%). Individual meadow mixtures and grass types react differently also from aspect of dry matter yield and optimal harvest date for biomass and its utilization for energy purposes during the harvest year with aim to reach maximum dry matter yield. Dry matter yield reduction for grass stand harvested in late summer and autumn period in the first mowing is caused mainly by leaf fall and lodging (e.g. meadow mixture or tallout grass). On basis of the first results can be recommended for harvest of the meadow mixture in wet and dry conditions the period of June and July. Mainly for these mixtures can be used the high yield potential of the green matter in the early mowing. Even the first measurement have proved possibility to utilize the high share of red top in the batch, dry matter share has ranged about 50% in the mixture. Biogas production from mixture with the red top is fully comparable with biogas production from slurry. The average reached yields is 265 m 3 /t org.d.m. at maximum 378 m 3 /t org.d.m. It regards the red top 1month before technical ripeness. Very good results are reached also for tall-out grass where the span between reached maximum and minimum production was the least. Also the mixtures in wet site have p<strong>roce</strong>eded very good results. As a less suitable crop for biogas production seems to be reed canary grass. In extended reaction time there occurs to biogas generating stagnation after 33 days and methan content reduction what indicates the substratum exhausting in the fermentor. The all test have shown that it is suitable to utilize a young crop, two months before the technical ripeness if possible or at least 1 month before the technical ripeness. The harvest 1 month after the ripeness proved the results considerably worse. Other trials will be focused to the grass crops structure effect. Results presented in this contribution were obtained during solution of the research project QF4179 Grass utilization for energy purposes. Kontakt: Ing. David Andert, CSc. Moderní zemìdìlské bioplynové stanice Bioplyn lze vyrábìt z kejdy, chlévské mrvy, biologicky odbouratelných domovních odpadù, odpadù z ÈOV a potravináøského prùmyslu, ale i z energetické fytomasy k tomu úèelu pìstované. Výroba bioplynu z úèelovì pìstované Modern agricultural biogas plants Biogas can be produced from slurry, farmyard manure, biologically degradable domestic waste, waste water treatment plants (ÈOV) and food industry, but also from energy biomass grown to that purpose. In the Czech Republic bio- 121
Page 2 and 3:
Výzkumný ústav zemìdìlské tec
Page 4 and 5:
OBSAH Úvod .......................
Page 6 and 7:
Úvodní slovo Z pohledu Výzkumné
Page 8 and 9:
ORGANIZAÈNÍ STRUKTURA ÚSTAVU ORG
Page 10 and 11:
QF4145 QF4179 1G46038 1G46082 1G460
Page 12 and 13:
STRATEGIE TECHNICKÉHO ROZVOJE ÈES
Page 14:
Tab. 2 Provozní náklady samojízd
Page 20 and 21:
Tab. 6 Ekonomika plodiny / Crop eco
Page 24 and 25:
Uživatel má možnost všechny uve
Page 26 and 27:
DLOUHODOBÌ UDRŽITELNÉ ZPÙSOBY H
Page 28 and 29:
Tab. 1 Souhrn charakteristik a povr
Page 30 and 31:
Lokální aplikace tuhých a kapaln
Page 32 and 33:
palných minerálních N hnojiv pø
Page 34 and 35:
NO3- N (kg.ha -1 ) 50 40 30 20 10 0
Page 36 and 37:
zavadlé pícniny P vhn = (n . 0,01
Page 38 and 39:
Výkonnost a energetická nároèno
Page 40 and 41:
K mìøení rychlosti infiltrace vo
Page 42 and 43:
Obr. 2 Variabilita zadeš ování v
Page 44 and 45:
V roce 2006 se pokraèovalo v mìø
Page 48 and 49:
Výsledky, presentované v pøísp
Page 50 and 51:
cení vegetaèní doby) se projeví
Page 52 and 53:
80 Podíl hmotnosti èistých bulev
Page 54 and 55:
K vlastnímu provzdušòování usk
Page 56 and 57:
Z.O.D. KAÈINA SV. MIKULÁŠ Odrùd
Page 58 and 59:
Variety Place of withdrawal AGRO PO
Page 60 and 61:
60 Obr. 1 Schéma technologických
Page 62 and 63:
Tab. 1 Orientaèní hodnoty exploat
Page 64 and 65:
5 4,5 Jednotková spotøeba nafty/
Page 66 and 67:
Tab. 1 Hlediska pro optimální ses
Page 68 and 69:
Obr.1 Závislost nejvyšší tahov
Page 70 and 71: 16 14 12 Pøepravní vzdálenost Lo
Page 72 and 73: Mìøení podtlaku v dojicí soupra
Page 74 and 75: dù podtlaku apod. Pøi instalaci d
Page 76 and 77: Správné nastavení podtlaku pøi
Page 78 and 79: Obr. 1 Mìøené venkovní individu
Page 80 and 81: ve srovnání s venkovní teplotou,
Page 82 and 83: Pøidávání surovin pro získán
Page 84 and 85: Tab. 1 Results of microbiological t
Page 86: Tab. 1 Surovinové složení hromad
Page 90 and 91: OXYGENATOR 20 l vody/of water 20 l
Page 92 and 93: O2 (%) 21 19 17 15 0 31.8 10.9 20.9
Page 94 and 95: Tab. 1 Složení mastných kyselin
Page 96 and 97: - Rostlinné oleje s 75 % m/m kysel
Page 98 and 99: Døevní paliva (1) Lesní a plant
Page 100 and 101: V návaznosti na klasifikaci byly s
Page 102 and 103: • katalytickou syntézou tohoto p
Page 104 and 105: Tuhá biopaliva Systematicky se ji
Page 106 and 107: odsouhlasená kritéria pøijatelno
Page 108 and 109: Fig. 9 Illustration of sampling and
Page 110 and 111: Tab. 1 Potenciální produkce døev
Page 112 and 113: koncentrace CO, NO X , SO 2 [mg·m
Page 114 and 115: chrastice. Spalování travin nará
Page 116 and 117: 6000 5000 mg.m -3 pøi - at O 2=13
Page 118 and 119: èinidel pro snížení kyselosti a
Page 122 and 123: energetické fytomasy je v Èeské
Page 124 and 125: Obr. 2 Schema moderní bioplynové
Page 126 and 127: en døeva - døevovýroba Valašsk
Page 128 and 129: 15 kW 5,5 kW 5 3 Technologické sch
Page 130 and 131: Semináø byl zamìøen na technick
Page 132 and 133: MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Hlavní d
Page 134 and 135: Výzkumný ústav trávnych porasto
Page 136 and 137: PUBLIKACE / PUBLICATIONS ABRHAM, Z.
Page 138 and 139: mation of farms managed by agricult
Page 140 and 141: JEVIÈ, P., ŠEDIVÁ, Z.: Stav a pe
Page 142 and 143: ISBN 80-8069-744-2 MAŠEK, J., ŠIN
Page 144 and 145: nologies for energy utilization of
Page 146 and 147: oè. 14, è. 12, s. 12-14 VEGRICHT,
Page 148 and 149: PASTOREK, Z. a kol.: Obhospodaøov
Page 150: PLÍVA, P.: Technika pro kompostov
show all

ZprÃƒÂ¡va o Ã„Âinnosti v roce 2006 (10MB) - SVT

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

ZprÃƒÂ¡va o Ã„Âinnosti v roce 2006 (10MB) - SVT