ZprÃƒÂ¡va o Ã„Âinnosti v roce 2006 (10MB) - SVT

More documents

Recommendations

Info

energetické fytomasy je v Èeské republice ve stadiu modelových experimentù. V zahranièí vìnuje tomuto problému pozornost celá øada interdisciplinárních pracoviš využívajících možností kombinace anaerobní digesce zemìdìlských vedlejších a druhotných surovin spolu s prùmyslovými bioodpady. Hlavní dùraz je ovšem kladen na zpracování zvíøecích exkrementù a úèelovì pìstované vhodné energetické fytomasy. Tyto technologie úspìšnìji zabezpeèují stabilní intenzivní fermentaèní proces a navozují ekonomickou efektivnost celého systému vèetnì produkce následnì aerobnì stabilizovaného organického hnojiva, produkovaného kompostováním separovaných organických zbytkù po fermentaci. Nìkteré zemìdìlské podniky v Èeské republice mají rovnìž dlouhodobé zkušenosti s využíváním bioplynu. Dodnes je v provozu jedna z prvních a zároveò nejvìtších evropských bioplynových stanic v Tøeboni. Také dodávky technologie pro bioplynové stanice je zcela možno zabezpeèit z tuzemských zdrojù. Základní pøekážkou pro rozvoj a šíøení bioplynových technologií v ÈR je jejich relativnì vysoká poøizovací cena a z ní vyplývající výše výrobních nákladù na jednotku vyprodukované energie, která pøevyšuje souèasnou realizaèní cenu za tuto energii a nároèné bezpeènostní požadavky, které jsou zejména u malých a støedních bioplynových stanic významným omezením možnosti jejich rozšíøení. Mìrné náklady na instalovaný elektrický výkon jednoho kilowatu se pohybují pøibližnì od 70 do 120ti tisíc korun pro bioplynovou stanici o výkonu 500 kW e. . Pøibližný prùbìh mìrných nákladù je uveden na obrázku 1. Mìrné náklady jsou ovlivnìny mnoha skuteènostmi: v jaké lokalitì bude výstavba probíhat, jaká infrastruktura je v místì k dispozici, jaké substráty se budou zpracovávat a v neposlední øadì jaké firmy bioplynovou stanici projektují, jaké technologické prvky jsou na výstavbu použity a gas production from purposefully grown energy phytomass is in stadium of model experiments. Abroad this issue is in the centre of attention of many inter- disciplinary institutions utilizing possibilities of combination of agricultural by-and secondary raw materials anaerobic fermentation with industrial bio-waste. Of course, main emphasis is put on processing of animal excrements and purposefully grown suitable energy phytomass. Those technologies with better success the stabile intensive fermentation process and contribute to economical effectivity of whole system including production of consequently aerobically stabilized organic fertilizer produced by composting of separated organic residua after fermentation. Some agricultural enterprises in the Czech Republic also have the long-time experiences with biogas utilization. Till this time there is in operation one of the first and at the same time the largest European biogas plants in Tøeboò. Also technology supplies for biogas plants can be fully provided from the domestic resources. The basic barrier of biogas technology development and spreading in the Czech Republic is their relative high purchase price and thus production costs per produced energy unit exceeding current realization price for that energy and tight safety requirements which are limiting their broader application, mainly of small and medium plants. The specific costs for installed electric output of 1 kW range approximately from 70 to 120 000 CZK per 1 biogas plant with output of 500 kW e. . Approximate course of specific costs is illustrated in Fig. 1. Specific cost are affected by many factors: locality of plant construction, infrastructure available in the locality, what substrata will be processed and last but not least what firms are projecting the biogas plant, what technological elements are used for construction and what sup- 300 000 Mìrné investièní náklady Kè . kWe -1 /Specific investment costs CZK.kWe -1 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 0 100 200 300 400 500 600 700 800 Instalovaný elektrický výkon kW e / Installed electric output kW e Obr. 1 Mìrná investièní nároènost bioplynové stanice Fig. 1 Specific investment demands of biogas plant 122
jaké dodavatelské firmy výstavbu zajiš ují. Graf na obrázku 1 je proto pouze pøibližný, ale signalizuje, že optimální je stavìt bioplynovou stanici od instalovaného elektrického výkonu ± 400 kW e . Vìtšina bioplynových stanic byla v ÈR uvedena do provozu v období let 1986 – 1989, další do roku 1993, a to v rámci ovìøovacích nebo experimentálních provozù s podporou státu na jejich výstavbu. Z toho dùvodu jsou nìkteré ekonomické údaje z tohoto období v podstatì nepoužitelné. Po roce 1993 se výstavba bioplynových stanic v zemìdìlství omezila na nìkolik malých jednotek, financovaných z dotaèních titulù. Anaerobní digesce mùže zabezpeèit ekologické palivo pro výrobu tepla, elektrické energie i provoz motorù mobilních zaøízení. Konkurenceschopnost bioplynu bude stoupat se zvyšujícími se cenami energií a environmentálními požadavky obèanù. Ve srovnání s postupy termické konverze fytomasy je úèinek anaerobní digesce fytomasy na snížení produkce CO 2 vyšší a navíc nedojde ke znehodnocení rostlinných živin, zejména dusíku. Je možné pøedpokládat, že anaerobní digesce biomasy bude ve tøetím tisíciletí souèástí akumulaèních biotechnologických cyklù propojených s dalšími systémy ekologické výroby energie do integrovaných systémù. Potøeba nekrmiváøského využití fytomasy je v Èeské republice zpùsobena omezením stavu skotu na témìø polovièní stav proti roku 1989. Nejvìtší pokles je pøevážnì v marginálních zemìdìlských oblastech, kde se útlum potravináøské produkce øeší zatravnìním orné pùdy. Èást fytomasy z tìchto ploch by bylo možné zpracovat na bioplyn a organické hnojivo. K tomu pøistupuje fytomasa z údržby veøejné zelenì, sportoviš a okrajù komunikací. Dále je tøeba na základì zahranièních zkušeností uvažovat o spoleèném zpracování fytomasy a dalších biologicky odbouratelných substrátù. Pøi anaerobní digesci fytomasy je možné uplatnit kofermentaci odpadù z výroby bionafty, z tukového prùmyslu, z konzerváren, lihovarù, jatek, mlékáren a ÈOV. Schema takové bioplynové stanice je uvedeno na obrázku 2. Zde je tøeba pøipomenout, že zpracování jateèních a kuchyòských odpadù je podmínìno úpravou rozmìrù èástic a tepelnou stabilizací podle pokynù „Naøízení EC 1774/2002 O zpracování vedlejších živoèišných produktù, které nejsou urèeny k lidské spotøebì“. Pøíjmy ze zpracování výše jmenovaných odpadù mohou zefektivnit provoz bioplynových stanic. Zvyšování cen energií, hnojiv i poplatkù za zneškodòování odpadù vytváøí perspektivu pro èinnost svozných centralizovaných bioplynových stanic na úrovni støediskových obcí, vybavených kogeneraèní jednotkou a kompostárnou s denní produkcí bioplynu vyšší než 1500 m 3 .den -1 . Základním pravidlem hospodárného provozu bioplynové stanice a pøedpokladem dobré návratnosti vynaložených investic je využití tepla produkovaného kogeneraèní jednotkou. Bioplynové stanice jsou tak na nejlepší cestì zajistit v nìkterých obcích, v kombinaci s ostatními zdroji centrální zásobování teplem a ohøev teplé užitkové vody. Nìkdy je možné pøebytek tepla využít pro sušení nìkterých komodit, jako zemìdìlských produktù èi døeva. pliers firms provide the construction. Graph in Fig.1 is therefore only orientation but it can be an indicator that optimal is to construct the biogas plant from the installed electric output ±400 kW e . The majority of the biogas plants in the Czech Republic was put into operation within 1986 – 1989, the next to 1993 in the framework of verifying or experimental plants with state subsidy for their construction. For this reason some economic date from that period and in fact are unusable. After 1993 the biogas plant construction in agriculture is represented by some small units, subsidized by the grant support. Anaerobic fermentation can provide the ecological fuel for production of heat, electric energy and mobile systems engines operation. The biogas conception power will increase with increasing energy prices and citizens environmental demands. In comparison with procedures of thermal conversion of phytomass is the phytomass anaerobic fermentation effect on CO 2 production decreasing higher and in addition there does not occur the crop nutrients depreciation, nitrogen is particular. It can be anticipated that the biomass anaerobic fermentation will be in the third millennium a part of accumulation biotechnical cycles connected with other systems of energy ecological production into the integral systems. The demand for phytomass non-food utilization in the Czech Republic is caused by the cattle herd reduction to almost one half as compared with 1989. The most considerable decrease is mostly in the agricultural marginal regions where the food production damping is solved by arable land grassing. A part of the phytomass from these regions would be possible to process into biogas and organic fertilizer. To this added the phytomass from the public greenery, sport yards and roads margins. Further, it is necessary to consider the common phytomass and other biologically degradable substrata processing on basis of the foreign experiences. With the phytomass anaerobic fermentation is possible to apply the waste co-fermentation from biodiesel production, fat industry, canneries, distilleries, slaughterhouses, dairies and waste water treatment plants (ÈOV). A scheme of such biogas plant is shown in Fig. 2. It must be reminded that the slaughter and cooking wastes processing needs an adaptation of particles size and thermal stabilization in accordance with the „EC Directive 1774/2002 On treatment of animal by-products which are not determined for human consumption“. Earnings from the processing of above mentioned wastes could make the biogas plants operating more effective. The energy price increasing as well as fertilizers and fees for waste liquidation creates perspective for activity of gathering centralized biogas plants on level of key villages equipped by the co-generating unit and composting plant with daily production of biogas higher that 1500 m 3 . The basic rule of the economical operation of the biogas plant and an anticipation of good investment return is the utilization of produced heat by the co-generating unit. The biogas plants therefore have a good chance to provide in some villages a central heat supply and hot use water heating in combination with other energy resources. Sometime 123
Page 2 and 3:
Výzkumný ústav zemìdìlské tec
Page 4 and 5:
OBSAH Úvod .......................
Page 6 and 7:
Úvodní slovo Z pohledu Výzkumné
Page 8 and 9:
ORGANIZAÈNÍ STRUKTURA ÚSTAVU ORG
Page 10 and 11:
QF4145 QF4179 1G46038 1G46082 1G460
Page 12 and 13:
STRATEGIE TECHNICKÉHO ROZVOJE ÈES
Page 14:
Tab. 2 Provozní náklady samojízd
Page 20 and 21:
Tab. 6 Ekonomika plodiny / Crop eco
Page 24 and 25:
Uživatel má možnost všechny uve
Page 26 and 27:
DLOUHODOBÌ UDRŽITELNÉ ZPÙSOBY H
Page 28 and 29:
Tab. 1 Souhrn charakteristik a povr
Page 30 and 31:
Lokální aplikace tuhých a kapaln
Page 32 and 33:
palných minerálních N hnojiv pø
Page 34 and 35:
NO3- N (kg.ha -1 ) 50 40 30 20 10 0
Page 36 and 37:
zavadlé pícniny P vhn = (n . 0,01
Page 38 and 39:
Výkonnost a energetická nároèno
Page 40 and 41:
K mìøení rychlosti infiltrace vo
Page 42 and 43:
Obr. 2 Variabilita zadeš ování v
Page 44 and 45:
V roce 2006 se pokraèovalo v mìø
Page 48 and 49:
Výsledky, presentované v pøísp
Page 50 and 51:
cení vegetaèní doby) se projeví
Page 52 and 53:
80 Podíl hmotnosti èistých bulev
Page 54 and 55:
K vlastnímu provzdušòování usk
Page 56 and 57:
Z.O.D. KAÈINA SV. MIKULÁŠ Odrùd
Page 58 and 59:
Variety Place of withdrawal AGRO PO
Page 60 and 61:
60 Obr. 1 Schéma technologických
Page 62 and 63:
Tab. 1 Orientaèní hodnoty exploat
Page 64 and 65:
5 4,5 Jednotková spotøeba nafty/
Page 66 and 67:
Tab. 1 Hlediska pro optimální ses
Page 68 and 69:
Obr.1 Závislost nejvyšší tahov
Page 70 and 71:
16 14 12 Pøepravní vzdálenost Lo
Page 72 and 73: Mìøení podtlaku v dojicí soupra
Page 74 and 75: dù podtlaku apod. Pøi instalaci d
Page 76 and 77: Správné nastavení podtlaku pøi
Page 78 and 79: Obr. 1 Mìøené venkovní individu
Page 80 and 81: ve srovnání s venkovní teplotou,
Page 82 and 83: Pøidávání surovin pro získán
Page 84 and 85: Tab. 1 Results of microbiological t
Page 86: Tab. 1 Surovinové složení hromad
Page 90 and 91: OXYGENATOR 20 l vody/of water 20 l
Page 92 and 93: O2 (%) 21 19 17 15 0 31.8 10.9 20.9
Page 94 and 95: Tab. 1 Složení mastných kyselin
Page 96 and 97: - Rostlinné oleje s 75 % m/m kysel
Page 98 and 99: Døevní paliva (1) Lesní a plant
Page 100 and 101: V návaznosti na klasifikaci byly s
Page 102 and 103: • katalytickou syntézou tohoto p
Page 104 and 105: Tuhá biopaliva Systematicky se ji
Page 106 and 107: odsouhlasená kritéria pøijatelno
Page 108 and 109: Fig. 9 Illustration of sampling and
Page 110 and 111: Tab. 1 Potenciální produkce døev
Page 112 and 113: koncentrace CO, NO X , SO 2 [mg·m
Page 114 and 115: chrastice. Spalování travin nará
Page 116 and 117: 6000 5000 mg.m -3 pøi - at O 2=13
Page 118 and 119: èinidel pro snížení kyselosti a
Page 120 and 121: Graf 2 Pøíklad kumulativní produ
Page 124 and 125: Obr. 2 Schema moderní bioplynové
Page 126 and 127: en døeva - døevovýroba Valašsk
Page 128 and 129: 15 kW 5,5 kW 5 3 Technologické sch
Page 130 and 131: Semináø byl zamìøen na technick
Page 132 and 133: MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Hlavní d
Page 134 and 135: Výzkumný ústav trávnych porasto
Page 136 and 137: PUBLIKACE / PUBLICATIONS ABRHAM, Z.
Page 138 and 139: mation of farms managed by agricult
Page 140 and 141: JEVIÈ, P., ŠEDIVÁ, Z.: Stav a pe
Page 142 and 143: ISBN 80-8069-744-2 MAŠEK, J., ŠIN
Page 144 and 145: nologies for energy utilization of
Page 146 and 147: oè. 14, è. 12, s. 12-14 VEGRICHT,
Page 148 and 149: PASTOREK, Z. a kol.: Obhospodaøov
Page 150: PLÍVA, P.: Technika pro kompostov
show all

ZprÃƒÂ¡va o Ã„Âinnosti v roce 2006 (10MB) - SVT

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

ZprÃƒÂ¡va o Ã„Âinnosti v roce 2006 (10MB) - SVT