Zpráva o činnosti v roce 2006 (10MB) - SVT

Závìr
U jednotlivých luèních smìsí a travních druhù zaøazených
do projektu se projevil rozdílný obsah sušiny v zelené
hmotì, který se zvyšuje zejména stárnutím porostu a
oddalováním doby první skliznì. Obsah sušiny byl nejvyšší
u porostu sklizených v záøí (u sveøepu horského v hnojené
variantì dosáhl obsah sušiny v zelené hmotì v hnojené
variantì 63,21%). Jednotlivé luèní smìsi i travní druhy reagují
rozdílnì i z hlediska výnosu sušiny a optimálního termínu
skliznì pro biomasu a její využití pro energetické úèely
v prùbìhu sklizòového roku s cílem dosažení maximálního
výnosu sušiny. Snížení výnosu sušiny u travních porostù
sklizených v pozdním letním a podzimním období v
první seèi je zpùsobeno zejména opadem listù a polehnutím.(napø.
luèní smìsi nebo ovsík vyvýšený). Na základì
prvních výsledkù lze doporuèit pro sklizeò luèní smìsi do
vlhkých a suchých podmínek v mìsíci èervnu a èervenci s
pøípadnì víceseèným využitím. Zejména u tìchto smìsí lze
využít vysoký výnosový potenciál zelené hmoty v ranných
seèích.
Již první mìøení prokázala možnost použít do vsázky vysoký
podíl psineèku. Podíl sušiny se pohyboval kolem 50%
ve smìsi. Produkce bioplynu ze smìsi s psineèkem je plnì
srovnatelná s produkcí bioplynu pouze z kejdy. Jsou dosahovány
prùmìrné výnosy 265 m 3 /t org.suš
pøi dosažném maximu
378 m 3 /t org.suš
. Zde se jednalo o psineèek 1 mìsíc pøed
technickou zralostí. Velmi dobré výsledky jsou dosahovány
rovnìž u ovsíku, kde rozpìtí mezi dosaženou maximální
a minimální produkcí bylo nejmenší. Velmi dobrých výsledkù
bylo rovnìž dosahováno u smìsi pro vlhèí stanovištì.
Jako ménì vhodná plodina pro výrobu bioplynu se jeví
kostøava. Pøi prodloužené reakèní dobì dochází po 33 dnech
ke stagnaci tvorby bioplynu a poklesu obsahu metanu, což
ukazuje na vyèerpání substrátu ve fermentoru. U všech
zkoušek se ukázalo, že je vhodné používat plodiny mladé
nejlépe dva mìsíce pøed technickou zralostí nebo alespoò 1
mìsíc pøed technickou zralostí. Pøi sklizni mìsíc po zralosti
jsou výsledky výraznì horší. Další pokusy budou zamìøeny
na vliv struktury travin.
Výsledky, prezentované v pøíspìvku, byly získány pøi øešení
výzkumného projektu NAZV QF4179 Využití trav pro
energetické úèely.
Conclusions
For individual meadow blends and grass types included
in the project the different dry matter content in green matter
has displayed. That content increases mainly with the
crop stand ageing and first harvest time delay. The dry
matter content was highest for the crop stands harvested
in September (for brome grass in fertilized variant the dry
matter content in green matter has reached 63,21%). Individual
meadow mixtures and grass types react differently also
from aspect of dry matter yield and optimal harvest date for
biomass and its utilization for energy purposes during the
harvest year with aim to reach maximum dry matter yield.
Dry matter yield reduction for grass stand harvested in late
summer and autumn period in the first mowing is caused
mainly by leaf fall and lodging (e.g. meadow mixture or tallout
grass). On basis of the first results can be recommended
for harvest of the meadow mixture in wet and dry conditions
the period of June and July. Mainly for these mixtures
can be used the high yield potential of the green matter
in the early mowing.
Even the first measurement have proved possibility to
utilize the high share of red top in the batch, dry matter
share has ranged about 50% in the mixture. Biogas production
from mixture with the red top is fully comparable with
biogas production from slurry. The average reached yields
is 265 m 3 /t org.d.m.
at maximum 378 m 3 /t org.d.m.
It regards the red
top 1month before technical ripeness. Very good results
are reached also for tall-out grass where the span between
reached maximum and minimum production was the least.
Also the mixtures in wet site have proceeded very good
results. As a less suitable crop for biogas production seems
to be reed canary grass. In extended reaction time there
occurs to biogas generating stagnation after 33 days
and methan content reduction what indicates the substratum
exhausting in the fermentor. The all test have shown
that it is suitable to utilize a young crop, two months before
the technical ripeness if possible or at least 1 month before
the technical ripeness. The harvest 1 month after the ripeness
proved the results considerably worse. Other trials
will be focused to the grass crops structure effect.
Results presented in this contribution were obtained during
solution of the research project QF4179 Grass utilization
for energy purposes.
Kontakt: Ing. David Andert, CSc.
Moderní zemìdìlské bioplynové stanice
Bioplyn lze vyrábìt z kejdy, chlévské mrvy, biologicky
odbouratelných domovních odpadù, odpadù z ÈOV a potravináøského
prùmyslu, ale i z energetické fytomasy k tomu
úèelu pìstované. Výroba bioplynu z úèelovì pìstované
Modern agricultural biogas plants
Biogas can be produced from slurry, farmyard manure,
biologically degradable domestic waste, waste water treatment
plants (ÈOV) and food industry, but also from energy
biomass grown to that purpose. In the Czech Republic bio-
121