Thesis - Theses

citové napětí a naopak je jím zpětně ovlivňován. Má vliv na vnímání, cítění a myšlení
(HÁLKOVÁ, 2006). Jak uvádí Krejčí (2011), hluboké a pravidelné dýchání nám
pomůže nepodléhat ve stresových situacích emocím. Doporučuje se během dne denně
několikrát hluboce nadechnout a vydechnout.
Adekvátní pohybový režim je prevencí pohybové nedostatečnosti (hypokinézy),
která se projevuje impulzivním jednáním, podrážděností, zvýšeným psychosomatickým
neklidem, sníženou schopností koncentrace, sebekontroly, která se může vystupňovat až
agresivitu. Na vznik "hypokinetického syndromu" mají u dětí nemalý vliv dnes tak
populární počítačové hry, televizní pořady, internet atd. Ozdravný účinek na všechny
složky zdraví má zejména adekvátní pohybová aktivita provozovaná v přírodě
(KREJČÍ, 2011).
Koníčky a aktivity volného času bývají podceňovanou složkou našeho životního
stylu. Přitom mohou vést k uspokojení potřeby sociálních kontaktů, sociálního uznání a
seberealizace. V současné době je aktivní trávení volného času stále častěji nahrazováno
pasivními formami trávení času, např. sledováním televize. Jedinec, který tráví svůj
volný čas aktivně, vede zpravidla spokojenější a pestřejší život a je celkově psychicky i
fyzicky zdatnější a odolnější než jedinec trávící volný čas pasivně, neboť pestrost
životního stylu chrání před škodlivými účinky stresu (GRUBER, 2002). U počítačových
her a filmů se navíc mnohdy vyskytuje agresivita a násilí a hrozí, že si děti vytvoří
"falešný obraz světa, kterého se budou později jen těžko zbavovat" (KREJČÍ, 2011).
Zdravá výživa má zásadní vliv na celkové zdraví jedince. Abychom mohli
výživu jedince označit za zdravou, musí vyhovovat jak po stránce kvantitativní, tak
kvalitativní. Přitom neexistuje univerzální recept na zdravou výživu. Samozřejmě při
sestavování vhodného a zdravého jídelníčku se vychází z obecných zásad a poznatků o
jednotlivých složkách stravy, ale konkrétní podoba jídelníčku je individuální a podíl
jednotlivých složek a množství stravy by měly brát v potaz aktuální zdravotní stav
konkrétního jedince, jeho fyzickou a psychickou zátěž, věk atd. Nevhodná strava má
negativní dopad jak na fyzickou stránku jedince (obezita, kožní problémy, onemocnění
pohybového aparátu, problémy zažívacího ústrojí…), tak na psychickou (deprese,
podrážděnost…). Pokud hovoříme o správné výživě, mimo kvality a kvantity stravy
nelze nezmínit rovněž stravovací návyky. Zde lze spatřovat velké nedostatky. Lidé
vzhledem k uspěchanosti často konzumují stravu ve spěchu, za pochodu, kolikrát si ani
neuvědomují, co vlastně jedí. Dále se rozšiřuje jev, kdy konzumace potravin slouží jako
ne příliš vhodný ventil k uvolňování psychického tlaku. Fyziologické procesy spojené
17