SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

378 Soudobé dějiny XVI / 2–3
k němuž došlo v roce 1948. Z. Hertlová píše, že „komunismus je zbankrotělý společenský
experiment“, že je to „systém, který je v koncích“. Zapomíná na to, že u nás je tento systém
stále ještě tvrdou realitou! To je totiž důvod, proč je nezbytná spolupráce mezi všemi, kteří
s ním nesouhlasí. Kdyby Z. F. Šedivý a Z. Hertlová nehledali v prohlášení Obrody 38 jen ta
místa, která by mohli napadnout, museli by přiznat, že je zde řada míst, s nimiž lze souhlasit
a která tuto spolupráci usnadňují. Připomínám ještě, že jakoukoli organizaci je nutno soudit
nejen podle jejího základního prohlášení, ale také podle jejích skutků. A v této souvislosti
upozorňuji alespoň na to, že Obroda (společně s Hnutím za občanskou svobodu a Demokratickou
iniciativou) podepsala prohlášení k 28. říjnu, které podle mého mínění představuje
platformu jednoznačně demokratickou. 39
Nakonec ještě k jednomu tvrzení Z. Hertlové: myslím, že mezi příslušníky Obrody je dost
lidí, kteří by neměli nic proti „legální a plnoprávné existenci Čs. sociální demokracie při budoucím
uspořádání našich politických poměrů“.
Jaroslav Mezník, Brno
K tomu, co jsem napsal pro případné otištění, ještě několik informací o Obrodě,
které jsou určeny jen Tobě (tedy v žádném případě k otištění).
1. Když hodnotíte jakýkoli dokument vydaný u nás, je nutno přihlížet k tomu, za
jakých okolností byl vydán. Obroda usilovala o legalizaci. To nebylo zas tak nic neobvyklého.
O legalizaci žádala např. SPUSA (Společnost přátel USA), v posledních
dvou letech o ni usiluje – s částečným úspěchem – Masarykova společnost (neplést
s radikálnějším Masarykovým sdružením). Něco z toho, co autoři Obrodě vyčítají,
tam nepochybně bylo právě z tohoto důvodu.
2. V Obrodě samotné došlo ke sporům o orientaci. Původně tam převládala snaha
dosáhnout legalizace za každou cenu (tedy i za cenu, že se Obroda bude výslovně
distancovat od ostatních iniciativ). Představitelem této orientace byl především
Císař. 40 Nakonec však převládla orientace zaměřená na solidaritu a spolupráci.
Ta je teď většinou dost úzká a bezproblémová.
38 Viz Programové teze klubu Obroda: Diskusní návrh. In: KOKOŠKOVÁ, Zdeňka – KOKOŠKA,
Stanislav (ed.): Obroda: Klub za socialistickou přestavbu. Dokumenty. Praha, Maxdorf – Ústav
pro soudobé dějiny AV ČR 1996, s. 105–116.
39 Plný text „Prohlášení k státnímu svátku“ vysílalo Rádio Svobodná Evropa 23.10.1989. Otištěno
bylo v publikacích: HLUŠIČKOVÁ, Růžena – OTÁHAL, Milan (ed.): Čas Demokratické iniciativy
1987–1990: Sborník dokumentů. České Budějovice, Nadace Demokratické iniciativy pro kulturu
a politiku 1993, dokument č. 118, s. 192 n.; HLUŠIČKOVÁ, Růžena – CÍSAŘOVSKÁ, Blanka
(ed.): Hnutí za občanskou svobodu 1988–1989: Sborník dokumentů. Praha, ÚSD AV ČR 1994,
dokument č. 113, s. 229 n.
40 Bývalý přední komunistický reformátor z období „pražského jara“ Čestmír Císař (narozen
1920) patřil k signatářům dopisů a prohlášení bývalých vysokých funkcionářů KSČ z let 1988
a 1989. V prosinci 1989 se Obroda distancovala od jeho úsilí o prezidentskou kandidaturu.