SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Válečné a poválečné dějiny na stránkách polských časopisů 507
Zajímavé údaje o podílu a rozmístění ruskojazyčného obyvatelstva v postsovětských
republikách na přelomu 20. a 21. století uvádí časopis Ústavu slavistiky Polské
akademie věd Sprawy narodowościowe ve svém 32. sešitě, a to v článku Piotra
Eberhardta z Geografického ústavu Polské akademie věd ve Varšavě. V roce 1989
žilo nejvíce Rusů na území Ruské federace (81 procent), Kazachstánu (38 procent)
a Lotyšska (34 procent). Po rozpadu Sovětského svazu počet Rusů v neruských
republikách výrazně poklesl. Dokumentují to údaje z roku 2002, kdy jejich podíl
v Lotyšsku činil už jen 29 procent a v Kazachstánu dokonce 28 procent.
Časopis Zapiski Historyczne poświęcone historii Pomorza i krajów bałtyckich,
který vydává Vědecké sdružení v Toruni, publikoval mimo jiné studii Adama Staniszewského,
doktoranda Historického ústavu Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni,
o spolupráci švédských obyvatel s polským podzemím v letech 1939 až 1942.
Švédská kolonie ve Varšavě zahrnovala pracovníky švédského vyslanectví, novináře
a vedení filiálek švédských firem. I po obsazení Polska zde švédské firmy zanechaly
velký kapitál, který bylo třeba zabezpečit. Někteří švédští inženýři, ředitelé a pracovníci
firem na území Generálního gouvernementu přitom spolupracovali s polským
odbojovým hnutím.
Řadu příspěvků k soudobým dějinám přináší také slezský historický čtvrtletník
Sobótka. Například ve svém druhém loňském čísle publikoval zajímavý dokument
o náladách a reakcích v různých skupinách obyvatelstva a sociálních prostředích
na poznaňské nepokoje, které vypracoval Vojvodský úřad Veřejné bezpečnosti
v Opoli koncem března 1956. Ve třetím a čtvrtém čísle je uveřejněna studie Pawła
Wieczorka o podílu Židů na hospodářském životě ve Valdenburku (Wałbrzychu)
v letech 1945 až 1968. Na počátku padesátých let zde žily tři tisíce Židů. Přístup
úřadů k rezidenční architektuře v Dolním Slezsku ilustruje studie Romualda M.
Łueczyńského o zámku Fürstenstein (polsky Książ), územně začleněném v roce
1951 do katastru Valdenburku. V její první části, publikované ve čtvrtém čísle časopisu
Sobótka, se autor věnuje pokusům o zařízení zámku od prvních poválečných
let do roku 1965.
Studie Historyczne, vydávané oddělením Polské akademie věd v Krakově, přinášejí
v prvním čísle z roku 2008 studii Aleksandra Arkusze o postavení polských
obyvatel v táboře NKVD číslo 270 v Novgorodské oblasti v letech 1944 až 1949.
Ve druhém čísle je umístěna stať Anny Sobór-Świderské o policejním sledování
politiků židovského původu kolem března 1968. V posledním dvojčíslí 3–4 stojí za
upozornění článek Grzegorze Boziura o ilegální studentské organizaci Helena na
Jagellonské univerzitě v Krakově v letech 1950 a 1951.
Jak vyplývá z předcházejícího přehledu, polské historické časopisy každoročně
prezentují velkou tematickou šíři materiálů k soudobým obecným i národním dějinám,
které mohou být inspirativní a užitečné i pro českou historiografii.