DIPLOMOVÁ PRÁCE - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Životní cyklus viru (Obr. 3) lze rozdělit na dvě fáze: časnou a pozdní. Časná fáze zahrnuje
procesy od vstupu viru do buňky až po integraci virové DNA do genomu hostitelské buňky.
Prvním krokem je vazba povrchových glykoproteinů SU na příslušné receptory na povrchu
hostitelské buňky (Obr. 3, krok 1) a následná fúze membrán (Obr.3, krok 2). Poté dojde
k rozpadu core (krok 3) a vznikne komplex genomové RNA, reversní transkriptasy, integrasy,
CA a MA, takzvaný preintegrační komplex (PIC) (krok 4), který je transportován do
jádra 10 . Dalším krokem je reversní transkripce, kdy je virová RNA přepsána do lineární dvojřetězcové
DNA. Původní genomová RNA je v průběhu reversní transkripce degradována
RNasovou aktivitou RT 11 . Reversní transkripce probíhá většinou v cytoplasmě (u ALV až
v jádře) v PIC. Reversní transkripce je ve srovnání s běžnou replikací značně nepřesná a je
zdrojem mnoha mutací, což vede k problémům s rezistencí proti léčivům. Posledním krokem
časné fáze je integrace virové DNA do genomu hostitelské buňky enzymem integrasou (krok
5). Poté virus přejde do latentní fáze a v ní zůstane, dokud není aktivován. Pozdní fáze začíná
transkripcí provirové DNA buněčnou RNA polymerasou II (krok 6). Část vzniklé RNA je
sestřižena (krok 7) a veškerá RNA je transportována do cytoplasmy (kroky 8 a 9). Zde je
nesestřižená RNA inkorporována do vznikajících virionů nebo slouží jako templát pro
syntézu polyproteinových prekursorů Gag, Pro a Pol (krok 10). Sestřižená RNA slouží jako
m-RNA pro translaci genu env, případně genů pro regulační proteiny komplexních retrovirů.
Gen env je translatován na drsném endoplasmatickém retikulu za vzniku proteinu Env (krok
11). Ten je poté transportován do Golgiho komplexu (kroky 13 a 15), kde probíhá jeho
glykosilace a štěpení buněčnou proteasou na SU a TM, které jsou následně vystaveny na
povrch buňky (krok 18). Vnitřní proteiny virové kapsidy jsou naproti tomu syntetizovány na
volných ribosomech (krok 10) 12 . Nejčastěji vzniká jen protein Gag, ale s frekvencí 5-20 %
dochází k posunu čtecího rámce a syntéze proteinu Gag-Pro nebo Gag-Pro-Pol. Tímto
mechanismem je regulován poměr proteinů Gag, Pro a Pol. Další osud proteinu Gag závisí na
morfogenickém typu. U virů typu C je Gag transportován k membráně, zde agreguje za
vzniku nezralé virové částice a současně s tím pučí ven z buňky (krok 17). U typu B/D je
Gag transportován do pericentriolární oblasti v cytoplasmě, zde se složí nezralá částice (krok
12) a ta je poté transportována k membráně, skrz kterou pučí (krok 16). Při tomto ději hraje
klíčovou roli N-koncová doména proteinu Gag – matrixový protein. V případě viru M-PMV
7