DIPLOMOVÁ PRÁCE - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

k stabilnímu udržení proteinu na buněčné membráně, je potřeba, aby protein interagoval
s membránovými fosfolipidy ještě jiným způsobem 33 . Tím může být buď vratná modifikace
blízkého cysteinu zbytkem kyseliny palmitové nebo přítomnost shluku basických aminokyselin.
U virových proteinů se jedná o druhý případ. Buď se jedná o sekvenci bazických
aminokyselin blízko u sebe i v primární struktuře nebo jsou tyto aminokyseliny rozptýleny a
k sobě se dostanou až po složení celého proteinu (např. u MA RSV a HTLV-I) 34 . Při vazbě
na membránu se myristoyl zanoří přibližně deseti uhlíky do lipidové dvojvrstvy 35 . Bazické
aminokyseliny poté interagují se záporně nabitými hlavicemi fosfolipidů na vnitřní straně
buněčné membrány (hlavně fosfatidylserin a fosfatidylinositol). Ani hydrofobní, ale ani elektrostatické
interakce nejsou samy o sobě dostatečně silné pro udržení proteinu na membráně.
Jejich společný efekt je však pro stabilní interakci dostatečný. Někteří autoři ovšem uvádějí,
že za určitých podmínek (hlavně iontová síla) je i nemyristoylovaný Gag protein schopen
vazby na kyselé liposomy 36 .
Cílení k membráně
Z některých studií vyplývá, že myristoylace nejen způsobuje vazbu na membránu, ale také
slouží jako signál pro směřování proteinu k membráně. Důkazem bylo přenesení N-
terminální sekvence z Gag a její připojení na GFP (Green Fluorescence Protein), který se
běžně nachází v cytoplasmě, což způsobilo jeho cílení na cytoplasmatickou membránu 37 . Na
druhou stranu je známo několik myristoylovaných proteinů lokalizovaných volně v cytoplasmě
28 . U M-PMV je myristoylace nezbytná pro transport nezralé virové částice
k cytoplasmatické membráně 22 .
Strukturní role
U mnoha proteinů je zbytek kyseliny myristové zanořen do hydrofobní kapsy proteinu, kde
stabilizuje celkovou terciární strukturu 38 . Slouží tedy jako intramolekulární chaperon. U proteinu
Nef (HIV) je prokázáno, že myristoylace je nezbytná pro oligomeraci a následnou interakci
s aktinem 39 .
13