Příklady k propočítávání

Řešené příklady na odvození vzorce kyslíkatých kyselin:
Příklad 3: Odvoďte vzorec - kyselina chloritá
Krok 1: Napíšeme všechny prvky v dané kyselině v pořadí vodík,
kyselinotvorný prvek (chlor), kyslík a vyznačíme oxidační čísla. Oxidační
číslo vodíku je ve všech sloučeninách I s výjimkou iontových hydridů (viz.
bod 1v „desateru“ pravidel). Oxidační číslo kyslíku je –II. Oxidační číslo
chloru je III, což vychází z koncovky –itá.
Krok 2:
H I Cl III O -II
Pozn. Kyseliny, kde kyselinotvorný prvek má liché oxidační číslo, jsou
obvykle jednosytné a kyseliny prvků se sudým oxidačním číslem jsou
vesměs dvojsytné (s výjimkou oxidačního čísla VIII).
Krok 3: Počet atomů kyslíku dopočteme z rovnice
.
1
. .
1 + 2 2 + 3 3 = 0 .
1 . (I) + 1 . (III) +
. 3 (-II) = 0 => 3 = 2
Krok 4: Výsledný vzorec je HClO 2 .
Příklad 4: Odvoďte vzorec - kyselina disírová
Krok 1: Napíšeme všechny prvky v dané kyselině v pořadí vodík,
kyselinotvorný prvek (síra), kyslík a vyznačíme oxidační čísla. Oxidační číslo
vodíku je ve všech sloučeninách I s výjimkou iontových hydridů (viz. bod 1 v
„desateru“ pravidel). Oxidační číslo kyslíku je –II. Oxidační číslo síry je VI,
což vychází z koncovky –ová. Předpona di- udává počet atomů síry.
Krok 2:
H I S VI O -II
2
Krok 3: Počet atomů vodíku je 2 (viz. poznámka z příkladu 3) a počet atomů
kyslíku dopočteme z rovnice
.
2 . (I) + 2 . (VI) +
. 3 (-II) = 0
3 = 7
Krok 4: Výsledný vzorec je H 2 S 2 O 7 .
1
. .
1 + 2 2 + 3 3 = 0 .