1.7. Pojmenujte následující sloučeniny: Ba(PO 3 ) 2 , K 2 MnO 4 , Fe 2 (SO 4 ) 3 , KMnO 4 , LiPO 3 , Zn(ClO 3 ) 2 , MgSiO 3 , Mn 2 P 2 O 7 , NaI 3 O 8 , (NH 4 ) 2 Cr 2 O 7 . fosforečnan barnatý, manganan draselný, síran železitý, manganistan draselný, fosforečnan lithný, chlorečnan zinečnatý, křemičitan hořečnatý, difosforečnan manganatý, trijodičnan sodný, dichroman amonný 1.8. Napište vzorce těchto sloučenin: chloristan hořečnatý, křemičitan divápenatý, boritan nikelnatý, chroman olovnatý, uhličitan draselný, dusičnan amonný, difosforečnan sodný, dikřemičitan hexalithný, tris(arseničnan) hlinitý, dikřemičitan diželezitý. Mg(ClO 4 ) 2 , Ca 2 SiO 4 , Ni(BO 2 ) 2 , PbCrO 4 , K 2 CO 3 , NH 4 NO 3 , Na 4 P 2 O 7 , Li 6 Si 2 O 7 , Al(AsO 3 ) 3 , Fe 2 (Si 2 O 5 ) 3 1.9. Pojmenujte následující sloučeniny: Zn(H 2 PO 4 ) 2 , Ca(HCO 3 ) 2 , Al 2 (HPO 4 ) 3 , NH 4 HSO 4 , Mg(H 2 BO 3 ) 2 , NaH 2 AsO 4 , Mn(HSO 3 ) 2 , Cd(HS 2 O 7 ) 2 , Na 2 H 2 P 2 O 7 , Ba(HSeO 4 ) 2 . dihydrogenfosforečnan zinečnatý, hydrogenuhličitan vápenatý, hydrogenfosforečnan hlinitý, hydrogensíran amonný, dihydrogenboritan hořečnatý, dihydrogenarseničnan sodný, hydrogensiřičitan manganatý, hydrogendisíran kademnatý, dihydrogendifosforečnan sodný, hydrogenselenan barnatý 1.10. Napište vzorce těchto sloučenin: hydrogenwolframan amonný, hydrogensiřičitan hořečnatý, dihydrogenarseničnan lanthanitý, hydrogendisíran kobaltnatý, hydrogenfosforečnan vápenatý, hydrogensíran železnatý, dihydrogendifosforečnan hlinitý, tetrahydrogentelluran disodný, dihydrogenboritan stříbrný, hydrogenuhličitan lithný. NH 4 HWO 4 , Mg(HSO 3 ) 2 , La(H 2 AsO 4 ) 3 , Co(HS 2 O 7 ) 2 , CaHPO 4 , Fe(HSO 4 ) 2 , Al 2 (H 2 P 2 O 7 ) 3 , Na 2 H 4 TeO 6 , AgH 2 BO 3 , LiHCO 3 1.11. Pojmenujte následující sloučeniny: Ca(NO . . 3 ) 2 4H 2 O, CoCl 2 6H 2 O, MgCO . 3H O. 3 2 tetrahydrát dusičnanu vápenatého, hexahydrát chloridu kobaltnatého, trihydrát uhličitanu hořečnatého 1.12. Napište vzorce těchto sloučenin: heptahydrát síranu zinečnatého, dihydrát bromidu lithného, tetrahydrát kyanidu nikelnatého. ZnSO . . . 4 7H 2 O, LiBr 2H 2 O, Ni(CN) 2 4H 2 O
2. Základní pojmy a veličiny Při chemických reakcích reagují obrovské počty částic (atomů, molekul, iontů) prvků. Proto byly zavedeny větší jednotky, které by byly lépe měřitelné a přitom odrážely ekvivalenci látek při chemických reakcích. Zavedenou veličinou je látkové množství. Jednou z možností, jak vypočítat tuto veličinu je vztah: n = N / N A (2-1) kde N je počet částic a N A je Avogadrova konstanta (6,023·10 23 mol -1 ). Jednotkou látkového množství je mol. Pozn. Počet částic (atomů, molekul apod.) odpovídající jednomu molu je roven hodnotě Avogadrovy konstanty. Veličiny vztažené na 1 mol se nazývají molární veličiny. Jedná se o tzv. molární hmotnost: M = m / n (2-2) kde m je hmotnost a n je látkové množství. Molární hmotnost se běžně vyjadřuje v g·mol -1 . Molární hmotnost prvků je uvedena v tabulkách (např. v periodické tabulce). Molární hmotnost sloučeniny je dána součtem molárních hmotností prvků, z nichž je sloučenina složena. Pozn. V případě výpočtu molárních hmotností čistých plynných prvků (kromě vzácných plynů) je nutno uvažovat o dvouatomových molekulách: H 2 , N 2 , O 2 , F 2 , Cl 2. Týká se to rovněž kapalného bromu a pevného jodu: Br 2 , I 2 .