05.01.2015 Views

Příklady k propočítávání

Příklady k propočítávání

Příklady k propočítávání

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

2. Základní pojmy a veličiny<br />

Při chemických reakcích reagují obrovské počty částic (atomů,<br />

molekul, iontů) prvků. Proto byly zavedeny větší jednotky, které by byly<br />

lépe měřitelné a přitom odrážely ekvivalenci látek při chemických<br />

reakcích. Zavedenou veličinou je látkové množství. Jednou z možností,<br />

jak vypočítat tuto veličinu je vztah:<br />

n = N / N A<br />

(2-1)<br />

kde N je počet částic a N A<br />

je Avogadrova konstanta (6,023·10 23<br />

mol -1 ). Jednotkou látkového množství je mol.<br />

Pozn. Počet částic (atomů, molekul apod.) odpovídající jednomu molu je<br />

roven hodnotě Avogadrovy konstanty.<br />

Veličiny vztažené na 1 mol se nazývají molární veličiny. Jedná se o tzv.<br />

molární hmotnost:<br />

M = m / n (2-2)<br />

kde m je hmotnost a n je látkové množství. Molární hmotnost se běžně<br />

vyjadřuje v g·mol -1 .<br />

Molární hmotnost prvků je uvedena v tabulkách (např. v periodické<br />

tabulce). Molární hmotnost sloučeniny je dána součtem molárních hmotností<br />

prvků, z nichž je sloučenina složena.<br />

Pozn. V případě výpočtu molárních hmotností čistých plynných prvků<br />

(kromě vzácných plynů) je nutno uvažovat o dvouatomových molekulách: H 2<br />

,<br />

N 2<br />

, O 2<br />

, F 2<br />

, Cl 2.<br />

Týká se to rovněž kapalného bromu a pevného jodu: Br 2 , I 2 .

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!