Příklady k propočítávání

počet atomů před reakcí počet atomů po reakci
Zn 1 1
po úpravě: H 1 · 2 2
Cl 1 · 2 2
3. Konečné vyčíslení provedeme tak, že počet atomů vodíku a chloru před
reakcí vynásobíme dvěmi, což zapíšeme jako koeficient 2 před sloučeninu
HCl:
Zn + 2 HCl ZnCl 2
+ H 2
Příklad: Amoniak vzniká přímou syntézou dusíku a vodíku.
1. Sestavíme rovnici:
N 2 + H 2 = NH 3
2. Provedeme bilanci počtu atomů jednotlivých prvků:
počet atomů před reakcí počet atomů po reakci
před úpravou: N 2 1
H 2 3
počet atomů před reakcí počet atomů po reakci
po úpravě: N 2 1 · 2
H 2 · 3 3 · 2
3. Konečné vyčíslení provedeme postupně tak, že zapíšeme koeficient 2
před sloučeninu NH 3 a koeficient 3 před vodík:
N 2 + 3 H 2 = 2 NH 3
Pozn. Chemická rovnice obsahuje informace nejen o tom, jaké látky se účastní
reakce (kvalitativní vyjádření), ale i údaj, v jakém poměru dané látky spolu
reagují (kvantitu). Levá a pravá strana rovnic v příkladech (viz. kap.7.2., 8.) je
oddělena symbolem “ ” (nevyčíslená rovnice) nebo “ =“ (vyčíslená rovnice).
Při stechiometrických výpočtech se pak obvykle vychází z pravidla, že
poměr látkových množství dvou látek v reakci odpovídá poměru jejich
stechiometrických koeficientů v rovnici, což lze obecně zapsat:
n 1
/ n 2
= 1
/
2
(6-4)