Příklady k propočítávání

Pozn. Křížové pravidlo je možné použít vždy v kombinaci s “desaterem”
pravidel o oxidačních číslech. Jedná se hlavně o případy, kdy dochází ke
krácení poměru atomů resp. skupin ve vzorci sloučeniny na 1:1 (viz. př. 4).
Příklad 4: Odvoďte název sloučeniny BaSO 3
Krok 1: V případě využití křížového pravidla bychom zjistili oxidační čísla
kationtu baria I a aniontu -I. Ovšem z “desatera” pravidel vyplývá, že barium
má ve sloučeninách ox. č. II. Jedná se tedy o případ, kdy došlo ke krácení
poměru (Ba : SO 3 ) ve vzorci z 2:2 na 1:1. Z toho vyplývá oxidační číslo
aniontu –II. .
Krok 2: Ba II (SO 3 ) -II Ba I (SO 3 ) -I
nikoliv však
Ba 2 (SO 3 ) 2 Ba 1 (SO 3 ) 1
Krok 3: Anion (SO 3 ) -II vznikl odštěpením 2 H + z původní kyseliny H 2 SO 3 .
Krok 4: H 2 SO 3 – kyselina siřičitá
(SO 3 ) -II – siřičitanový anion
Krok 5: Koncovka v názvu kationtu je dána jeho ox. č. Ba II – barnatý.
Krok 6: Výsledný název soli je siřičitan barnatý.
Příklad 5: Odvoďte název sloučeniny Li 3 BO 3
Krok 1: Postupujeme opačným způsobem než při tvorbě vzorce. Opět
využijeme křížového pravidla. Získáme tak oxidační čísla kationtu a aniontu .
Krok 2: Li 3 (BO 3 ) 1
Li I
(BO 3 ) -III
Krok 3: Anion (BO 3 ) -III vznikl odštěpením 3 H + z původní kyseliny H 3 BO 3 .
Krok 4: Odvozením názvu kyseliny získáme rovněž i název aniontu.
Krok 5: H 3 BO 3 – kyselina trihydrogenboritá
(BO 3 ) -III – boritanový anion
Krok 6: Koncovka v názvu kationtu je dána oxidačním číslem lithia – lithný.
V tomto případě je nutné vyjádřit počet atomů lithia číslovkovou předponou
tri-.
Krok 7: Výsledný název soli je boritan trilithný.
Pozn. Vzhledem k tomu, že bor s oxidačním číslem III tvoří dvě kyseliny s
rozdílnou sytností (HBO 2 a H 3 BO 3 ) je nutné odlišit vzniklé soli LiBO 2
(boritan lithný) a Li 3 BO 3 (boritan trilithný).