Příklady k propočítávání

Krok 3: Teoretický výtěžek produktu (zde mědi) se stanovuje z výchozí
látky, která není v přebytku (má menší hodnotu látkového množství, což platí
pouze pro případ stejných stechiometrických koeficientů výchozích látek). V
praxi to pak znamená, že se nejdříve porovnávají látková množství výchozích
látek (zde Fe a CuCl 2 ).
Krok 4: Ze vztahu (2-2) si vypočteme látková množství železa a chloridu
měďnatého.
Krok 5: m(Fe) 4,00g
n(Fe) 0,072 mol
1
M(Fe) 55,85 g mol
n(CuCl )
2
m(CuCl 2
) 9,00g
M(CuCl ) 134,45 g mol 1
2
0,067 mol
Krok 6: Na základě výpočtu látkových množství výchozích látek vyplývá,
že železo je v přebytku (má vyšší hodnotu látkového množství), tudíž
teoretický výtěžek mědi se stanoví z chloridu měďnatého (menší hodnota
látkového množství). Nyní je již postup shodný s předchozími příklady.
Krok 7: Nyní označíme barevně látky důležité pro výpočet:
Krok 8: Fe + CuCl 2 = Cu + FeCl 2
Krok 9: Poměr látkových množství mědi a chloridu měďnatého je v
poměru jejich stechiometrických koeficientů:
Krok 10:
n(Cu)
n(CuCl 2 )
ν(Cu) 1
ν(CuCl 2 ) 1
n(Cu) n(CuCl 2 )
m(Cu)
M(Cu)
m(CuCl 2
)
M(CuCl 2 )
m(Cu)
m(CuCl 2
) 9,00g
M(Cu)
M(CuCl 2 ) 134,45g mol 1
63,55g mol 1 4,25g