zde - Vakciny.net

Vakcíny a OčkováníČlánky ze serveru www.vakciny.net Ročník 2002Určité molekuly na povrchu spermatu, oplodněného nebo neoplodněného vajíčka,časného zárodku a specifický ženský hormon (hCG-lidský chorionový gonadotropin) jsoupovažovány za nejvhodnějšími kandidáty antikoncepčních očkovacích látek. Poslednězmiňovaný hormon, který má význam pro udržení časného zárodku v děloze, jevylučován na jeho povrchu. Pokud dojde k blokování tohoto hormonu, oplodněné vajíčkose zhruba po 5 dnech po oplodnění vyloučí, a tím těhotenství končí. Pro lepší účinnostočkovací látky, připravené na základě syntetického hormonu, byly použity různébakteriální nebo virové nosiče, které zvyšují protilátkovou odpověď v těle očkované ženy.Klinická zkoušení hormonální vakcíny potvrdila předpoklady o její schopnostineutralizovat tento hormon. Navíc očkování nezměnilo pravidelný cyklus menstruace.Významným hlediskem hodnocení této vakcíny je její bezpečnost a možnost ovlivněníplodnosti ženy. Ukázalo se, že nevyvolá více nežádoucích účinků, obvykle lokálníhocharakteru, než je běžné po standardním očkování. Důležité bylo i to zjištění, že množstvívytvořených protilátek po delším čase klesá až téměř k nulovým hodnotám. Výsledektohoto očkování není ztráta ženské plodnosti, a proto umožňuje ženě plánovat početí.Tato skutečnost byla potvrzena: nepřeočkované ženy po několika měsících otěhotněly.Navíc ovulace a menstruační cykly zůstaly neovlivněny a jejich délka doby podobně jakomenstruační krvácení byly normální.Pro zajištění dlouhodobé antikoncepční vlastnosti těchto vakcín se vyvíjí speciální nosiče,na které se tento hormon váže. V jiných případech se dokonce do neškodnéhonositelského viru zabuduje gen, který vyjadřuje tento hormon. Tento typ živé vakcíny jeschopen v těle očkované ženy díky reprodukci viru zajistit dostatečné množství hormonupro vytvoření kvalitní imunitní odpovědi, která ochrání ženu před početím.Antikoncepční účinnost vakcín je příslibem používání imunopřípravků pro plánovanépočetí v novém tisíciletí.Imunologie očkovacích látek, část II.M. Petráš11/02/2002Konjugované vakcínyVzhledem k tomu, že některé vakcinační imunogeny jsou tvořeny výhradně polysacharidynebo oligosacharidy bez účasti peptidové nebo proteinové složky (např. vakcína protimeningokokovým nákazám, pneumokokovým nákazám, Haemophilus influenzae typu bapod.), mohou se chovat jako tzv. hapteny (tj. nízkomolekulární antigen, který se vážena imunoglobulíny panenské B buňky bez následné imunitní odpovědi). Tato skutečnostse v praxi projevuje tím, že očkování takovouto vakcínou nevede u dětí obvykle mladších18 měsíců k vytvoření imunitní odpovědi. Naopak u dětí starších 2 let a dospělých osobjsou tyto polysacharidové imunogeny dostatečně účinné. Jednoznačné vysvětlení tohotověkového rozdílu dosud neexistuje, ale předpokládá se, že souvisí s vývojem imunitníhosystému, kdy pravděpodobně u starších dětí i dospělých osob dochází k přirozenémuobohacení takového imunogenu (haptenu) o proteinový nosič (např. albumin), nebo žeimunitní systém je natolik vyzrálý, že k proliferaci B buněk nepotřebuje aktivaciprostřednictvím T-helper buněk a B buňky se aktivují okolními lymfokíny bez účasti T-helper buněk.Vakcinační imunogen nebo antigen se označuje jako T-dependentní antigen, protože kvyvolání imunitní odpovědi B buněk potřebuje stimulaci T-helper buněk (konkrétně klonTh2 buněk), a tak je jejich účinnost na T buňkách závisláPro účinné očkování proti některým infekčním onemocněním byly a jsou vyvíjeny tzv.konjugované vakcíny, které kromě základního specifického vakcinačního imunogenuobsahují navíc polypeptidy (proteiny), které jsou k tomuto imunogenu chemicky vázány(tj. konjugovanou vazbou) a nemají vlastní imunogenní účinek. Jsou ale schopny9