zde - Vakciny.net

Vakcíny a OčkováníČlánky ze serveru www.vakciny.net Ročník 2002Dochází postupně ke vzniku vředům na kůži, nosní a ústní sliznici. Tato forma je vysocenakažlivá. Poslední formou je forma tzv. "bordeline", která se projevuje tvorbou kožníchpodlitin, bývá zpravidla nakažlivá a má špatnou prognózu. Třebaže onemocnění leproudnes zapříčiní jen malé procento úmrtí, zůstává toto infekční onemocnění nadálenebezpečné především z hlediska nakažlivosti jeho některých forem.K léčbě malomocenství se používají specifická antibiotika. Podobně jako u léčbytuberkulózy dochází i v případě lepry ke vzniku určité rezistence na podávaný lék, a protoexistuje snaha očkovat vůči této infekci a předejít možným epidemiím či lékové rezistencibacilů lepry.Vzhledem k tomu, že vakcína proti tuberkulóze má některé shodné znaky pro tvorbuochrany také vůči malomocenství, v praxi se zkoušelo očkovat BCG vakcínou vybranéskupiny populace v oblastech se zvýšeným počtem výskytu tohoto onemocnění. Výsledkybyly velmi rozličné a účinnost očkování se pohybovala od 20% do 80% v závislosti nageografických a životních podmínkách očkovaného obyvatelstva.Jiným způsobem přípravy vhodné očkovací látky bylo rozmnožení bakterií lepry nakultivačním médiu a posléze jejich chemické a fyzikální usmrcení. Zajímavostí byla volbakultivačního prostředí, neboť se ukázalo, že jakékoli umělé prostředí bylo nevhodné.Prakticky jediným odpovídajícím prostředím pro kultivaci bakterií byly buňkydevítipásového pásovce. Ačkoli očkování tímto typem vakcín vedlo k vytvoření ochranyvůči malomocentsví, dosud se však jednoznačně neví, zda je tato ochrana dostatečná, aproto se v klinických zkouškách dále pokračuje. Předpokládá se, že výsledky budouznámy zhruba během pěti let. Účinnost očkování se ověřuje tzv. leprominovou zkouškou,což je zkouška podobná tuberkulínové zkoušce. Dojde-li ke vzniku kožní reakce po tétozkoušce, předpokládá se, že účinnost očkování je dostatečné.Současné trendy vývoje dalších nových vakcín vůči malomocentsví jsou založeny namoderních biotechnologií s využitím genetického inženýrství. Ovšem tyto práce jsouteprve v počátečních stádiích.Navzdory příznivým výsledkům klinicky zkoušených vakcín bude třeba překonat ještědlouhou cestu pro zavedení tohoto očkování do praxe.Jak předejít klíšťové encefalitidě?M.Petráš11/03/2002Klíšťová encefalitida, neboli klíšťový zánět mozkuje infekční onemocnění způsobené virem Flavivirus. Tento virus je přenášenprostřednictvím klíšťat převážně na lesní a polní hlodavce, divoce žijící zvířata, domácízvířata pasoucí se ve volné přírodě a na člověka. Přenos infekce na člověka je možnýnejen po přisátí infikovaného klíštěte, ale výjimečně i požitím tepelně nezpracovanéhomléka infikovaného zvířete.V České republice podobně jako v zemích střední Evropy existují oblasti s vysokýmvýskytem infikovaných klíšťat. Nejvyšší počet onemocnění je hlášen z Berounska,Strakonicka, Karlovarska, z okolí Hradce Králového, Brna, Olomouce, Vyškova a Ostravy.Období výskytu klíšťové encefalitidy je od začátku léta do pozdního podzimu.Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh.Po uplynutí inkubační doby, která je obvykle 3-30 dní dojde k rozvoji první fázeonemocnění. Virus se nejprve množí v mízních uzlinách a dále se šíří do krve, kde se jehopřítomnost ohlašuje chřipkovými příznaky, nemocný se cítí unaven, bolí ho hlava, svaly,v krku, má zvýšenou teplotu. U řady osob může nemoc touto fází skončit a dojít kúplnému uzdravení. Zhruba u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí aonemocnění se projeví rovnou druhou fází.Pokud onemocnění přejde do druhého stádia, jeho průběh bývá podstatně závažnější. Pomasivním pomnožení může virus proniknout do centrální nervové soustavy, kde se dále16