Vakcíny a OčkováníČlánky ze serveru www.vakciny.<strong>net</strong> Ročník 2002HSV-2 je infekce, která se šíří sexuálním, nebo vertikálním přenosem (tj. z matky nadítě). K vertikálnímu přenosu může dojít buď transplacentárním přenosem infikovanématky na plod v době těhotenství, nebo cervikálně při porodu.Herpesvirová onemocnění (Herpes simplex 1 a 2) - část III.M.Petráš04/11/2002Očkovací látkyŽivé vakcínyŽivé atenuované vakcíny byly nadějí pro překonání HSV infekcí již ve 20. letech 20.století. Tehdy se aplikovaly živé neoslabené viry získané přímo z herpetické lézepacienta. V 90. letech 20. století anglická farmaceutická společnost CantabPharmaceuticals připravila tzv. ge<strong>net</strong>icky inaktivovanou živou vakcínu, která je odvozenaz původního divokého kmene HSV-2, který se liší od původního tím, že je zbaven genu,kódujícího glykoprotein H (gH), který je nezbytný pro virovou replikaci v hostitelskébuňce. Aby se kompenzovala tato deficience HSV viru pro první infekční cyklus, oslabenývirus je pomnožen na buňkách opičích ledvin transfektovaných tímto vynechanýmgenem. Takto modifikovaný virus si pamatuje pouze proteinové produkty, alenepamatuje si, jak je vytvářet. Ge<strong>net</strong>icky inaktivovaná vakcína s DISC ("DisabledInfectious Single Cycle") virem, může dokončit pouze jeden replikační cyklus vnormálních buňkách, a tak stimulovat humorální a buněčnou antivirovou imunitníodpověď, aniž by došlo virémii.Subjednotkové vakcínyNejdéle zkoušeny jsou subjednotkové vakcíny, připravené na bázi rekombinantníchobalových proteinů HSV-2 virionů, které se adsorbují na adjuvantní nosiče. SpolečnostiChiron Vaccines a SmithKline Beecham připravily rekombinantní vakcíny ze specifickýchpovrchových glykoproteinů HSV-2 virionu, označovaných jako gD2 a gB2 (vakcína SKBobsahuje pouze gD2), které jsou nezbytné pro vstup viru do buňky. Rozdíl těchto vakcínje dán použitím adjuvantního nosiče, jako imunostimulačního prostředku. ChironVaccines použil MF59 (emulze oleje ve vodě) zatímco SmithKline Beecham monofosforyllipid A (MPL). Preklinické zkoušky potvrdily významnou funkci zvoleného nosiče, kterýmůže spolu s glykoproteinem stimulovat i buněčnou imunitní odpověď, která jevýznamná zejména pro eliminaci latentní infekce. Společnost Cel-Sci vyvinula jinou tzv.heterokonjugovanou vakcínu, kterou připravila konjugací peptidů přiřazených HSVnemoci na T-buněčné ligandy.DNA vakcínyZatím byla klinicky zkoušena pouze jediná vakcína (GENEVAX), obsahující plasmid DNA,který koduje glykoprotein gD2. Jako facilitátor obsahuje bupivicain, který zvyšujepřilnavost DNA na svalové buňky očkované osoby. Jiné prototypy DNA vakcín se teprvezkoušejí na zvířatech a jsou založeny na plasmidu, který také kóduje gD2, ale mají narozdíl od vakcíny GENEVAX jiné nosiče (1,25-dihydroxyvitamin D, myoD - protein vpodobě myotrubiček, apod.). Obecně plasmid DNA je v buňce schopen produkovatprotein, který DNA kóduje, což umožňuje jeho intracelulární expresi hostitelských buněkpři antigenní prezentaci CTL buňkám prostřednictvím MHC-I komplexu. Tento typ vakcínje vhodný pro dosažení nejen humorální imunitní odpovědi, ale i buněčné. Dosavadnípreklinické studie ukazují, že předpoklady se vyplňují. U imunizovaných zvířat dochází ažk trojnásobně nižší četnosti výskytu rekurentních infekcí.OčkováníImunogenicita a bezpečnost očkování živou vakcínouImunogenicita ge<strong>net</strong>icky inaktivované živé vakcíny s DISC virem byla ověřena namorčatech. Zvířata očkována DISC HSV-2 virem prokázala úplnou ochranu vůči primární53
Vakcíny a OčkováníČlánky ze serveru www.vakciny.<strong>net</strong> Ročník 2002HSV-2 infekci i po 6 měsíční reinfekci divokým kmenem HSV-2. Ve skupině zvířat, kterábyla před očkováním primárně infikována divokým HSV-2 virem, se rekurentní infekceneobjevila, což potvrzuje také terapeutickou účinnost této vakcíny. Vysoká účinnostočkování je zajištěna již při nízkých koncentracích vakcinační dávky. Další preklinickéstudie vyvrátily teoretické riziko možné reaktivace modifikovaného DISC viru vhostitelské buňce.Klinická studie, ověřující imunogenicitu a bezpečnost očkování s DISC vakcínou, bylaprovedena u 72 osob, rozdělěných do dvou skupin podle séronegativity a séropozitivityvůči HSV-1 nebo HSV-2. Očkovaní dobrovolníci byli imunizováni 2 vakcinačními dávkami(10 na 3, 10 na 4 a 10 na 5 PFU/dávka a placebo), podávanými v časovém intervalu 8týdnů. Buněčná imunita, zahrnující lymfoproliferaci, tvorbu interferonu gama a aktivaciCTL buněk, byla dosažena již při nízkých vakcinačních dávkách. Významně vyšší imunitníodpověď byla zjištěna u séronegativních osob imunizovaných vakcínou s největšíkoncentrací, která přetrvával ještě dalších 16 týdnů po podání druhé dávky. U žádnéočkované osoby nebyla zjištěna přítomnost protilátek specifických vůči HSV, což je závěr,který potvrzuje zjištění z preklinických studií, že absence protilátkové odpovědi zajistívysokou protekci očkovaného zvířete. Naopak u séropozitivních osob (s HSV-1 a/neboHSV-2) očkování nevedlo k tvorbě významné imunitní odpovědi. Pouze u některých znich došlo k mírnému zvýšení lymfoproliferace. Tento nedostatek se přičítápravděpodobně nižším koncentračním dávkám pro imunizaci již infikovaných osob.Během 48 hodin po očkování a dále během celé studie, trvající 6 měsíců, se neobjevilyžádné závažné nežádoucí účinky, a proto bylo toto očkování hodnoceno jako velmibezpečné.Imunogenicita a bezpečnost očkování subjednotkovou vakcínouSubjednotková vakcína s rekombinantními gB2 a gD2 glykoproteiny nebo pouze s gD2,vázanými na imunostimulační nosič MF59 nebo MPL byly ověřovány v řadě klinickýchstudií u osob séronegativních i séropozitivních na HSV-2 infekci. V průběhu těchto studiíse hodnotila jak koncentrace vakcinační dávky (30 mcg, 50 mcg, 100 mcg), tak očkovacíschéma (0.,1.,6. měsíc, 0.,4.,22.den nebo 0.,1.,2.,12.měsíc). Imunogenicita se testovalapřítomností vytvořených neutralizačních protilátek specifických vůči HSV-2 a proliferacístimulovanou anti-HSV-2 imunizací.Všechny očkované osoby, bez ohledu na jejich séropozitivitu či séronegativitu vůči oběmatypům HSV, si vytvořily zvýšené hladiny specifických protilátek. Navíc u nich bylaprokázána také zvýšená buněčná odověď v podobě proliferace T buněk specifických koběma glykoproteinům. Předpokládá se, že neutralizační protilátky mohou působit takéADCC mechanismem, který umožňuje další cytotoxické zneškodňování infikovanýchbuněk prostřednictvím aktivovaných NK buněk. V klinických studií prováděných u maléhosouboru osob (zhruba 100 pacientů, obvykle s rekurentí infekcí) byly zaznamenányúspěšné výsledky, které potvrdily účinnost očkování, neboť došlo ke snížení četnostiročních rekurentních infekcí, zhruzba o 30%, tj. z průměrných 6 na 4 rekurentní infekce.Ve velké klinické studii fáze III (s více než 2000 osobami) se ovšem tyto výsledkynepotrvdily. Přestože očkování subkednotkovou vakcínou (2 x 30 mcg obou gB2 a gD2;intramuskulárně podaná vakcína v 0., 1., 6. měsíci) stimulovalo vysoké hladinyspecifických neutralizačních protilátek, nedošlo k významnému snížení četnostirekurentních infekcí ve skupině očkovaných osob ve srovnání s placebo skupinou. Pouzev prvních 5 měsících od zahájení imunizace došlo k 50% snížení výskytu rekurentníchinfekcích u očkovaných osob.Imunogenicita a bezpečnost očkování DNA vakcínouDosud byla klinicky zkoušena pouze jediná DNA vakcína (GENEVAX HSV) u 40 zdravýchdobrovolníků, z nichž 20 bylo séropozitivních na HSV-1 infekci.54