Vakcíny a OčkováníČlánky ze serveru www.vakciny.<strong>net</strong> Ročník 2002Imunologie očkovacích látek, část III.M. Petráš25/02/2002Kombinované vakcínyOd 70. let se začaly aplikovat tzv. kombinované vakcíny, které v jedné dávce obsahujívíce než jednu vakcinační složku. Vedle socioekonomických a ekologických výhod těchtovakcín existují i výhody klinické a imunologické, je-li splněna podmínka synergickéhopůsobení všech vakcinačních imunogenů. Obecně platí, že biologické molekuly spoluinteragují. Tato interakce může být buď pozitivní, tj. účinek se násobí nebo naopaknegativní, kdy imunizující účinek se snižuje. Důvodem tohoto jevu je především vazbaantigenu k receptorům buněk imunitního systému, která je principem vzniku imunitníodpovědi. Vazba antigen-receptor je řízena vzájemnou aktraktivností a strukturálníkonstitucí antigenu. Dojde-li k přiblížení antigenu, který není strukturálně kompatibilní sreceptorovým místem imunitní buňky, k vazbě buď vůbec nedojde nebo je jen velmislabá a mechanismus tvorby imunitní odpovědi se nespustí. Struktura původníhovakcinačního imunogenu se obvykle vždy v kombinaci s ostatními vakcinačnímiimunogeny mění (toto je známé u všech současných vakcín). Cílem vývoje kombinovanévakcíny je zkombinovat takové imunogeny, které se vzájemně podporují (strukturálně) astimulují větší počet buněk imunitního systému za účelem produkce vyšší imunitníodpovědi (obvykle humorální neboli protilátkové). (obr. 3)To znamená, že takové kombinované vakcinační imunogeny zasáhnou více buněkimunitního systému. Příkladem těchto vakcín jsou desítky let prověřené trivakcíny protispalničkám, příušnicím a zarděnkám nebo proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli.Imunizující účinnost kombinované vakcíny se zpravidla zvyšuje o 5-20% vzhledem kúčinnostem odpovídajících monovakcín.Na druhé straně vzniká otázka, zda toto očkování nevede k zvýšení počtu nežádoucíchúčinků. Pokud jde o charakter nežádoucích účinků, kombinované vakcíny nevyvolávajíjiné než ty, které jsou známé u monovakcín. A jde-li o počet nebo četnost nežádoucíchúčinků, je po očkování kombinovanou vakcínou vyšší o 5-10% ve srovnání s očkovánímmonovakcínou. Avšak srovnává-li se četnost nežádoucích účinků např. po třechočkováních s monovakcínami vůči jednomu očkování s kombinovanou vakcínou, pakvýsledek je jednoznačně výhodný pro kombinovou vakcínu, neboť dochází ke sníženícelkové četnosti zhruba o 20-40%.Imunitní odpověďImunitní odpověď je výsledkem reakce imunitního systému s imunogenem (neboli sočkovací látkou). Podle charakteru se rozlišuje humorální a buněčná imunitní odpověď.Prakticky téměř vždy dochází ke vzniku obou typů, avšak jeden typ dominuje. Nejčastějito bývá humorální imunitní odpověď.Obvykle po podání první vakcinační dávky dochází nejprve k sekreci IgM protilátek, kterépřevažují a po několika dnech jsou nahrazovány IgG protilátkami. Jejich přetrvávání všaknebývá dlouhodobé, a proto se řada očkování provádí podáním několika vakcinačníchdávek. Očkování jednou či více dávkami vedoucí k dosažení několikaleté séroprotekce jeoznačováno jako základní očkování nebo primovakcinace. Důvod, proč někdy se podávápouze jedna vakcinační dávka a jindy v předepsaných intervalech více dávek, vyplývá zcharakteru vakcinačního imunogenu, jeho koncentrace a případně vazby na nosič, kterýovlivňuje jeho distribuci v těle očkované osoby. Nosič navíc obvykle zvyšuje atraktivituimunogenu k receptorům buněk imunitního systému a retarduje jeho setrvání vorganizmu.Klesne-li hladina protilátek pod protektivní mez, podává se další jedna nebo i více dávekza účelem posílení imunitní odpovědi. Takové očkování se označuje jako posilujícíočkování, nebo booster (případně přeočkování). Tento princip neplatí jen pro humorálníimunitní odpověď, ale i pro buněčnou.13
Vakcíny a OčkováníČlánky ze serveru www.vakciny.<strong>net</strong> Ročník 2002Perzistence imunity a paměťové buňkyJedním z nejdůležitějších výsledků imunizace je vytvoření stavu imunologické paměti, cožje schopnost imunitního systému velmi rychle a účinně odpovědět na přítomný infekčnípatogen, se kterým se již imunitní systém setkal. Dosud bohužel není mechanismusuchovávání imunologické paměti dobře znám.Imunologická paměť je z největší pravděpodobností tvořena tzv. paměťovými B a Tbuňkami, které vznikají paralelně jako sekundární klon při proliferaci různých B a T buněkve fázi zrání.Dále se předpokládá, že životnost paměťových buněk je delší než jejich originálů. Avšakvzhledem k jejich omezené životnosti je zřejmé, že může dojít ke ztrátě získané imunityočkováním. Existují dvě vysvětlení, proč by imunologická paměť mohla perzistovatdlouhodobě. Jedním z důvodů je, že dochází k "neustálemu" setkávání se organizmu sinfekčním agens z vnějšku, nebo druhým vysvětlením by mohlo být možnost perzistenceantigenu v nepatogenní formě v těle organizmu. Díky tomu by mohlo docházet kekontinuální reaktivaci a restimulaci odpovídajících B a T buněk za tvorby jejichpaměťových klonů.Ani jedno z vysvětlení však není jednoznačné. Nejdelší protektivní imunita bývá zajištěnapo očkování živými vakcínami, jejichž vakcinační antigeny skutečně mohou v těleočkovaného člověka přetrvávat v klidovém stavu, v malém množství, aniž by působilyinfekčně. Poněvadž se atenuované vakcinační viry nebo bakterie mohou z očkovanéosoby dostat i do okolí a působit z vnějšku na jiné očkované osoby, nelze proto vyloučitani první možnost vysvětlení.Srovnání délky perzistence získané imunity očkováním inaktivovanými nebosubjednotkovými vakcínami vůči délce perzistence téže imunity po očkování živýmivakcínami dokazuje to, že k udržení imunologické paměti musí docházet restimulací B i Tbuněk.Tato skutečnost se odráží i v principu samotného očkování, které rozlišuje základníočkování, při kterém se vytváří primární imunitní odpověď a po určité době se očkováníopakuje jako tzv. boosterující nebo posilující očkování, které opětovně indukuje nejenhumorální či buněčnou aktivní imunitní odpověď, ale současně i imunologickou paměť.Kvalita imunologické paměti je přímo závislá na kvalitě primární imunitní odpovědi,. tzn.čím lepší je imunogen (strukturálně pestrý s vysokou afinitou k odpovídajícím receptorůmbuněk imunitního systému) tím kvalitnější je imunologická paměť. Tento závěr např.potvrzuje srovnání perzistence imunity po očkování jednoduchou subjednotkovouvakcínou a toutéž konjugovanou vakcínou.Literatura1. Petráš M, Domorázková E, Petrýdesová A. Manuál očkování (2). Praha, Tango 19982. Hořejší V, Bartůňková J. Základy imunologie. Praha, Triton 19983. Plotkin S.A, Orenstein W.A. Vaccines, W.B.Saunders Company, Third Ed., 19984. Janeway C.A, Travers P, Hunt S, Walport M. Immunobiology, Current BiologyLtd./Garland Publishing Inc., Third Ed., 19975. Brock T.D, Madigan M.D, Martinko J.M, Parker J. Microbilogy, Prentice-all Int., 19996. Kuby J. Immunology, W.H.Freeman and Company, Third Ed. 19977. Paul W.E. Fundamental imunology, Raven Press, 19858. Darnell J, Lodish H, Baltimore D. Molecular Cell Biology. W.H.Freeman and Company,Second Ed. 19959. Roitt I.M. Essential Immunology. McGraw-Hill, 8-th Ed. 199614