pdf (569 kb) - Centrum pro otázky životního prostředí UK - Univerzita ...

Přehledová studie: Rešerše literatury 2.1
citlivější poptávka po dopravě povede ke změnám ceny (efektivita) a pokud je doprava
spotřebovávána proporcionálně více méně příjmovými skupinami obyvatel (rovnost).
V obecnějším případě, kdy se křížová elasticita poptávky nerovná nule, je pro
efektivitu nutné, aby daň byla vyšší u zboží, které je více komplementem volného času. Toto
je důležitý faktor při zpoplatnění dopravy. Lidé cestují za různými účely. Obecně můžeme
rozlišit cestování ve volném čase a pravidelné dojíždění. Jestliže je možné zdanit tyto cesty
rozdílně, teorie doporučuje, aby byly zdaněny cesty konané ve volném čase, které jsou větším
komplementem volného času, než je dojíždění za prací, které je komplementem lidské práce
(více viz výše).
Pigouviánská část daně se v tomto případě liší od Pigouviánské daně prvního
nejlepšího světa v několika aspektech. Skládá se ze tří částí:
- vážený průměr nákladů, které kongesce, environmentální dopady a bezpečnostní
aspekty způsobují domácnostem, upravené o mezní náklady zdrojů
- mezní společenské náklady, produkované firmami, které se vztahují ke kongescím,
emisím a nehodám
- efekt dopravních externalit na čisté vládní výnosy představuje ztrátu produkce
spojenou s mezními nárůsty kongescí.
V modelu může vláda ovlivnit úroveň kongescí investicemi do dopravní
infrastruktury. Závěr je, že vláda by měla poskytovat dodatečnou silniční infrastrukturu až do
bodu, kdy jsou náklady dodatečné jednotky silniční infrastruktury rovny jejím přínosům.
Nebo náklady narůstající silniční kapacity by měly být rovny přínosům snížených kongescí,
což představuje čistou společenskou Pigouviánskou daň vztaženou na jednotku kongesce.
Dále tito autoři ukazují, že meziprodukty, které nepřispívají ke kongescím, by neměly
být zdaněny. Nicméně, zaměříme-li se na rozhodování o produkci, je třeba zdanit vstupy u
zboží produkujícího externality. Toto zdanění je podobné čisté společenské Pigouviánské dani
definované pro spotřebitelské zboží.
5.1 Optimální zdanění meziproduktů
Pokud nás zajímá zdanění meziproduktů (významné pro dopravní sektor), vyjít
bychom měli především ze známé práce Diamonda a Mirrleese (1971). Tito autoři ukazují, že
není žádný důvod pro zdanění meziproduktů (alespoň v konkurenční ekonomice
s konstantními výnosy z rozsahu), protože, bez přítomnosti zisku, musí být zdanění
meziproduktů reflektováno ve změnách cen finálních produktů. Proto by daňové výnosy
mohly být vybírány zdaněním finálních produktů, což by nemělo příliš zvýšit ceny finálního
zboží, a tudíž bychom se vyhnuli produkční neefektivitě. Tito autoři však nezahrnuli do své
analýzy externí náklady, ani se nezabývali administrativními otázkami daně. Za rozšíření
těchto závěrů – zahrnutí externalit – můžeme považovat již zmíněnou práci Bovenberga a
Ploega (1994), jejichž závěry byly, že meziprodukty by neměly být zdaněny z důvodů
generování výnosů, ale pouze z důvodů environmentálních.
Mayers a Proost (1997) pak zahrnuli do svého modelu externalit typu kongescí a
příjmovou distribuci. Také oni ukazují, že zboží by nemělo být zdaněno ramseyovskými
daněmi (za účelem generace výnosů do státních rozpočtů). (viz. výše)
47