pdf (569 kb) - Centrum pro otázky životního prostředí UK - Univerzita ...

Přehledová studie: Rešerše literatury 2.1
Důvodem, proč množství spotřebované pohonné hmoty klesne více než objem
dopravy v důsledku nárůstu reálných cen pohonných hmot, je zřejmě ten, že řidiči se budou
více snažit o úspory spotřeby (pomocí technických zlepšení vozidla, způsobem jízdy
vedoucím k nižší spotřebě a řízením v jednodušších dopravních podmínkách atd.). Dalším
možným důvodem je ten, že majitelé vozidel s velkou spotřebou budou vozidlo používat
méně nebo jej zcela vyřadí. To vše vede k nárůstu energetické efektivity.
V případě, že reálný příjem vzroste o 10 %, dojde k následujícím reakcím (které lze
popsat pomocí důchodových elasticit):
- počet vozidel a celkové množství spotřebovávaného paliva poroste o skoro 4 % za rok
a v dlouhém období o více než 10 %,
- objem dopravy poroste, ne však proporcionálně, ale o 2 % během roku a o 5 %
v dlouhém období.
Obecně platí (jak dále uvádí Goodwin et al. 2004), že
- cenové elasticity poptávky po palivech jsou větší než cenové elasticity poptávky po
ujetých kilometrech, nejčastěji 1,5krát až 2krát (tj. při nárůstu ceny paliva se více sníží
spotřeba pohonných hmot než ujeté kilometry),
- dlouhodobé elasticity jsou větší než krátkodobé, nejčastěji 2-3krát,
- důchodové elasticity jsou větší než cenové, nejčastěji 1,5-3krát.
Ekonomové dále rozlišují dva koncepty cenových elasticit: kompenzované a
nekompenzované cenové elasticity. Změna ceny statku/služby totiž vede ke dvěma efektům –
substitučnímu a důchodovému efektu. Substituční efekt představuje náhradu relativně
dražšího statku jeho substitutem tak, že užitek spotřebitele zůstane na stejné úrovni.
Důchodový efekt vzniká, protože zvýšení ceny statku vede k tomu, že spotřebitelům zbývá
méně prostředků, pokud spotřebují stejné množství jako před změnou. V tomto případě klesá
užitek spotřebitelů. Ti by museli být kompenzováni částkou, o kterou byla zvýšena cena
sledovaného statku, aby zůstal jejich užitek na stejné úrovni. Tato změna reálného důchodu
povede ke změně spotřeby. Kompenzovaná elasticita poptávky měří jen substituční efekt
cenové změny (tzv. Hicksovská poptávka, na stejné hladině užitku), zatímco
nekompenzovaná elasticita poptávky měří finální efekt jak substitučního, tak důchodového
efektu cenové změny (tzv. Marshallovská poptávka). Pro účely našeho modelu budeme
v dalších aktivitách tohoto projektu odhadovat nekompenzovanou cenovou elasticitu
poptávky.
Pro odhady elasticit existují různé přístupy. Možnosti jednotlivých parametrů výpočtů
shrnuje následující tabulka.
Tabulka 1: Přístupy k odhadování cenových elasticit
Funkce užitku
Parametrizace
Poptávková funkce
Specifikace poptávkové
funkce
Data
Funkční forma: lineární, double-log, log-lineární, determinovaná vzorkem
Statická versus dynamická
Struktura intervalu: polynomiálně distribuovaný, geometricky klesající,
inverted-v, lagged endogenous model, lagged dependent variable
Vysvětlující proměnné zahrnuté v modelu: zahrnutí zásoby a použití
vozidel nebo vybavení, demografické proměnné atd.
Definice závisle proměnné
Začleněné země a regiony
5