Souvislost Banachovy věty s hledáním kořenů rovnice f(x) = 0 spočívá vtom, že nalezneme-li pevný bod funkce ϕ(x), našli jsme zároveň také kořen tétorovnice. Řešení rovnice f(x) = 0 odpovídá totiž pevnému bodu funkce ϕ(x),jestliže platíϕ(x) = x − f(x).Banachovu větu uvádíme pro případ reálné funkce reálné proměnné, což je pronaše potřeby postačující. Její platnost je ovšem mnohem obecnější.Věta 5.1. (Banachova věta) Necht’ ϕ : 〈a,b〉 → 〈a,b〉. Necht’ je funkce ϕ(x) kontraktivnív 〈a,b〉, tj. existuje číslo K ∈ 〈0,1) takové, že pro každou dvojici číselx 1 ,x 2 ∈ 〈a,b〉, x 1 ≠ x 2 , platí|ϕ(x 1 ) − ϕ(x 2 )| ≤ K |x 1 − x 2 | .Pak existuje jediný pevný bod ¯x funkce ϕ(x) (tj. platí ϕ(¯x) = ¯x) v intervalu 〈a,b〉).Důkaz. Bud’ x 0 ∈ 〈a,b〉. Protože ϕ zobrazuje interval 〈a,b〉 do sebe, můžemedefinovatx k = ϕ(x k−1 ), k = 1,2,... . (5.2)Ukážeme, že posloupnost {x k } ∞ k=0 je cauchyovská, tzn., že pro každé ε > 0 existujel ∈ N takové, že pro každé n 1 , n 2 ≥ l platí |x n1 − x n2 | ≤ ε. Necht’ k > l.Platí|x k − x l | = |x k − x k−1 + x k−1 − x k−2 + ... + x l+1 − x l |≤ |x k − x k−1 | + |x k−1 − x k−2 | + ... + |x l−1 − x l |≤ K |x k−1 − x k−2 | + K |x k−2 − x k−3 | + ... + K |x l − x l−1 |≤ K 2 |x k−2 − x k−3 | + K 2 |x k−3 − x k−4 | + ... + K 2 |x l−1 − x l−2 |≤ ... ≤ K k |x 1 − x 0 | + K k−1 |x 1 − x 0 | + ... + K l |x 1 − x 0 |= (K k + K k−1 + ... + K l ) |x 1 − x 0 |= K l (K k−l + K k−l−1 + ... + K + 1) |x 1 − x 0 |= K lKk−l − 1K − 1 |x 1 − x 0 | ≤Kl1 − K |x 1 − x 0 |,protože K < 1. K danému ε > 0 lze najít přirozené číslo l tak, abyK l1 − K |x 1 − x 0 | ≤ ε,56
stačí vzítl ≥ logε(1 − K)|x 1 − x 0 | · 1log K .Posloupnost {x k } ∞ k=0je cauchyovská, a tedy konvergentní. Protože funkce ϕ(x)je kontraktivní a tedy i spojitá, plyne ze vztahu (5.2) přechodem k limitě k → ∞rovnost ϕ(¯x) = ¯x.Předpokládejme, že funkce ϕ(x) má druhý pevný bod ˆx. Potom|ϕ(¯x) − ϕ(ˆx)| = |¯x − ˆx|.Na druhé straně ϕ(x) je kontraktivní, tedy|ϕ(¯x) − ϕ(ˆx)| ≤ K |¯x − ˆx| < |¯x − ˆx| ,a to je spor.⋄Důsledek 5.2. Necht’ ϕ(x) je kontraktivní na 〈a,b〉 s koeficientem K. Necht’ posloupnost{x k } ∞ k=0 je definovaná vztahem (5.2). Pak platí|¯x − x k ||¯x − x k |≤≤K k1 − K |x 1 − x 0 |, (5.3)K1 − K |x k − x k−1 | . (5.4)Poznámka 5.3.(i) Kontraktivnost funkce ϕ(x) znamená, že vzdálenost obrazů je menší nežvzdálenost vzorů. Kontraktivnost je pro existenci pevného bodu podstatná.(ii) Banachova věta představuje obecný princip konvergence iteračních metod.Dá se použít v různých souvislostech, například pro rovnice diferenciální iintegrální. Funkce ϕ(x) je pak definována v prostoru vhodných funkcí.(iii) Vztah (5.3) lze použít jako kritérium pro zastavení výpočtu.(iv) Rychlost konvergence závisí na faktoru Kk1−K, s klesajícím K rychlost konvegencenarůstá.57
- Page 2 and 3:
Matematický ústav Slezské univer
- Page 4 and 5:
6.3.2 Jacobiova a Gaussova-Seidelov
- Page 6 and 7: STRUČNÝ NÁHLED STUDIJNÍ OPORYTe
- Page 8 and 9: - juliánský kalendář byl zavede
- Page 10 and 11: Definice 2.1. Necht’ x je přesn
- Page 12 and 13: polovinu jednotky řádu poslední
- Page 14 and 15: 2.4 Chyba součtu, rozdílu, souči
- Page 16: 2.5 Dobře a špatně podmíněné
- Page 19 and 20: tom, zda všechna čísla napřed z
- Page 21 and 22: akterizovány hodnotami parametrů
- Page 23 and 24: 3.1 Základní tvary interpolační
- Page 25 and 26: nutné přepočítat všechny funda
- Page 27 and 28: x 0 y 0> f[x 0 ,x 1 ]x i y i f[x i
- Page 29 and 30: Důkaz. Označme g(x) = f(x) − P
- Page 31 and 32: 3.3 Interpolace na ekvidistantní s
- Page 33 and 34: Řešení. Po sestavení tabulky po
- Page 35 and 36: fundamentální polynom, který zaj
- Page 37 and 38: a jejich derivacel ′ 0 (x) = 1 6
- Page 39 and 40: Požadavky na spojitost prvních a
- Page 41 and 42: Z druhé derivace v krajním bodě
- Page 43 and 44: Řešení této soustavy jec 2 =
- Page 45 and 46: ⎧⎪⎨S(x) =⎪⎩x, −∞ < x
- Page 47 and 48: 4 METODA NEJMENŠÍCH ČTVERCŮ...
- Page 49 and 50: kde j = 0,1,... ,k, který lze jedn
- Page 51 and 52: Příklad 4.5. Nalezněte polynom p
- Page 53 and 54: Věta 4.7. Necht’ na vektorovém
- Page 55: 5 NUMERICKÉ ŘEŠENÍ NELINEÁRNÍ
- Page 59 and 60: mít shodné kořeny. Tento postup
- Page 61 and 62: x k x k+1 x k+2Obr. 5.2Předpoklád
- Page 63 and 64: (5.1). Vskutku((α = lim x k+1 = li
- Page 65 and 66: Tentokrát dělícím bodem není p
- Page 67 and 68: Pro srovnání přidáváme hodnotu
- Page 69 and 70: Protožex −∞ ∞ 0 − 3 22P 1
- Page 71 and 72: Protožex −∞ ∞ 0P 1 (x) - + -
- Page 73 and 74: Cvičení 5.8.(i) x 0 = 0, x 1 = 1,
- Page 75 and 76: pravidlax =( D1D ,..., D ) ⊤n, (6
- Page 77 and 78: pro n = k − 1. Pro n = k matici A
- Page 79 and 80: (iv) Řešíme soustavu Ux = y,⎛1
- Page 81 and 82: Příklad 6.7. Gaussovou eliminačn
- Page 83 and 84: Věta 6.9. Necht’ ‖ · ‖ je v
- Page 85 and 86: = H 2 x (k−2) + (H + E)h.= H k x
- Page 87 and 88: Označíme-li ve vztahu (6.4)H =
- Page 89 and 90: Výpočet uspořádáme do tabulky:
- Page 91 and 92: Cvičení 6.4. Se zaokrouhlováním
- Page 93 and 94: 7 NUMERICKÉ INTEGROVÁNÍ... co by
- Page 95 and 96: Věta 7.1. Existuje číslo η i
- Page 97 and 98: K odvození chyby integrace využij
- Page 99 and 100: = f ′′ (η)2= f ′′ (η)2∫
- Page 101 and 102: Opět zavedeme substituci o označe
- Page 103 and 104: x 2i f(x 2i ) x 2i−1 f(x 2i−1 )
- Page 105 and 106: 7.6 VýsledkyCvičení 7.1.(i) 0,30
- Page 107 and 108:
f(x,y) lipschitzovská vzhledem k y
- Page 109 and 110:
a podle (8.2) mámey i+1 = y i + hf
- Page 111 and 112:
y i+1y(x)==y ikk21xixi+h/2x i+1Pou
- Page 113 and 114:
i x i y i y(x i ) {k 1 ,k 2 ,k 2 ,k
- Page 115 and 116:
Tedy pro každé x ∈ 〈0, 0,2〉
- Page 117 and 118:
Cvičení 8.2.(i)(ii)i x i y i |y(x
- Page 119:
Literatura[1] Burden, R.L., Faires,